Vláda vypustila demokratickou odolnost z návrhu evropského financování. Dopad na společnost je zásadní

25. 8. 2026 / Petr Waniek Horváth

 

Konkrétní dopad na neziskové organizace

Neziskové organizace v Česku zajišťují vzdělávání, které stát není schopen pokrýt. Jde o praktické programy, které mají přímý dopad na školy, obce i veřejnou správu.

Co konkrétně dělají a co bude ohroženo:

·      Školení učitelů

Výuka práce s manipulativními texty, ověřování zdrojů, rozpoznávání falešných profilů, reakce na šíření lží ve třídách.

·      Programy pro žáky a studenty

Mediální gramotnost, kritické myšlení, bezpečnost na internetu, praktické ukázky manipulace.

·      Školení pro obce a úředníky

Jak reagovat na paniku vyvolanou nepravdivými informacemi, jak komunikovat s veřejností, jak předcházet radikalizaci v komunitách.

·      Programy pro seniory

Práce s řetězovými e-maily, rozpoznávání podvodných zpráv, bezpečné používání sociálních sítí.

·      Analytické projekty

Monitoring dezinformačních kampaní, analýza trendů, podpora státních institucí při vyhodnocování rizik.

Bez evropského financování se tyto projekty zastaví nebo výrazně omezí. Dopad bude přímý. Školy přijdou o metodickou podporu, obce o odborné školitele a stát o analytické kapacity, které potřebuje k reakci na hybridní hrozby.

Politické souvislosti rozhodnutí vlády

Část vládního tábora se dlouhodobě opírá o narativy, které nemají oporu ve vědeckých faktech. Typickým příkladem je popírání klimatické změny. Vědecký konsensus je jasný. Klimatická změna probíhá, je měřitelná a je způsobena lidskou činností. Potvrzují to data IPCC, měření teplot, analýzy koncentrací CO₂ i dlouhodobé klimatické modely.

Strana Motoristé sobě opakovaně tvrdí, že klimatická změna je přirozený cyklus, že není prokázána, nebo že jde o politický konstrukt Evropské unie. Tato tvrzení jsou v rozporu s vědeckými poznatky. Pokud se podobné výroky promítají do strategických dokumentů státu, má to přímý dopad na schopnost společnosti reagovat na moderní hrozby.

Politické subjekty, které pracují s nepravdivými tvrzeními

SPD dlouhodobě využívá témata, která jsou v evropském prostoru označována jako typické příklady manipulace. Patří sem nepravdivé informace o uprchlících, například tvrzení o invazi, která se nikdy nekonala, nebo výroky o tom, že uprchlíci dostávají vyšší dávky než čeští občané, což není pravda. Patří sem také tvrzení o očkování, například výroky o tom, že vakcíny způsobují sterilitu nebo úmrtí, což je v rozporu s výsledky klinických studií. Stejným způsobem pracuje SPD s tématy spojenými s Evropskou unií.

Motoristé sobě i SPD tak využívají nepravdivé informace jako politický nástroj. Pokud stát omezí systematickou práci proti nepravdivým tvrzením, posiluje tím politické subjekty, které na nich staví svou podporu.

Důsledky pro společnost

Pokud stát neinvestuje do mediální gramotnosti, lidé jsou snadněji ovlivnitelní. Snadněji uvěří nepravdivým tvrzením o tom, že uprchlíci berou dávky, že očkování škodí, že klimatická změna neexistuje nebo že Evropská unie plánuje zákazy, které nikdy nebyly projednány. Když lidé uvěří nepravdivým informacím, podle těchto informací také volí. To ovlivňuje politiku, ekonomiku i bezpečnost. Týká se to každého člověka, který používá internet, každého rodiče, jehož dítě se učí pracovat s informacemi, i každého seniora, který dostává řetězové e-maily.

Právní hledisko

Vypuštění demokratické odolnosti z návrhu evropského financování není automaticky porušením evropského práva. Je však nutné popsat právní rámec, ve kterém se tento krok pohybuje.

1.    Evropské strategie nejsou samy o sobě právně závazné

Evropská komise stanovuje priority, které mají členské státy zohlednit při přípravě programů financování. Tyto priority nejsou právní normou. Jsou však závazné v tom smyslu, že určují, na co budou vyčleněny prostředky.

2.    Riziko nesouladu vzniká až při schvalování programu

Pokud Česká republika předloží program, který neodpovídá evropským prioritám, může Komise požadovat úpravy. Může také odmítnout financovat některé části programu. Nejde o sankci. Jde o standardní proces vyjednávání.

3.    Zásada loajální spolupráce

Článek 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ukládá členským státům povinnost aktivně naplňovat cíle Unie. Jedním z těchto cílů je ochrana demokratických procesů. Pokud stát oslabí nástroje, které mají chránit společnost před manipulací, může tím vzniknout otázka, zda postupuje v souladu s touto zásadou. Nejde o porušení práva. Jde o právní riziko, které může být předmětem politického vyjednávání.

4.    Dopad na budoucí financování

Pokud Česká republika nebude schopna doložit, že má funkční systém ochrany demokratických procesů, může to ovlivnit hodnocení její připravenosti čerpat prostředky v jiných oblastech. Opět nejde o sankci. Jde o praktický dopad na vyjednávací pozici státu.

Právní hledisko je tedy složitější, než jak se někdy prezentuje. Nejde o porušení evropského práva. Jde o krok, který může oslabit pozici státu při vyjednávání o financování a může vyvolat otázky ohledně plnění evropských priorit.

Důsledky pro fungování demokracie

Vláda oslabila oblast, která chrání společnost před manipulací. Poškodila tím neziskové organizace, které odvádějí práci, kterou stát sám nezvládá. Posílila tím politické subjekty, které staví svou podporu na strachu a nepravdivých tvrzeních. A vystavila se právnímu riziku, které může ovlivnit vyjednávání o evropském financování. Jde o rozhodnutí, které má dopad na každého občana. Je správné o něm psát a je správné upozornit na jeho důsledky.