Sasko-Anhaltsko: "Mnozí už nebudou mít na dovolenou"

2. 9. 2026

TAZ: Pane Fratzschere, volby se budou konat v Sasku-Anhaltsku 6. září. Podle průzkumů je tam AfD zdaleka nejsilnější silou. Je také jasně před Unií v celostátních průzkumech. Jak se na to díváte?

Fratzscher: Velmi mě znepokojuje úspěch AfD. Volební vítězství této nepochybně pravicové extremistické strany v Sasku-Anhaltsku by nejen vážně oslabilo demokracii. Škody by byly také extrémně vysoké z ekonomického hlediska.

TAZ: Mluvíte o paradoxu AfD ohledně ekonomických škod. Co to znamená?

Fratzscher: Regiony, kde je AfD obzvlášť silná, by kvůli politice AfD ekonomicky trpěly. To platí zejména pro Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko. Nicméně to také dlouhodobě pozorujeme po celé zemi.

TAZ: Proč tomu tak je?

Fratzscher: AfD je zvláště silná ve strukturálně slabých regionech. Tyto regiony už nyní bojují s rychle se zmenšující a stárnoucí populací. Tyto oblasti mají zranitelnou ekonomickou strukturu bez velkých korporací. V této situaci AfD děsí tamní lidi, že pokud nebudou volit AfD, bude vše jen horší. Ale zrádné je, že izolace, kterou AfD požaduje, by všechno jen zhoršila.

TAZ: Do jaké míry je izolacionismus pro německou ekonomiku škodlivý?

Fratzscher: AfD nechce další imigraci a chce hromadně deportovat lidi. Země nepotřebuje méně, ale více migrantů, aby se nedostatek pracovní síly a stárnutí společnosti nezhoršily. Současně jsou německé firmy závislé na otevřených hranicích. Téměř polovina ekonomického výstupu závisí na exportu, zejména do jiných evropských zemí. To by bylo v případě odchodu od eura, který požaduje vůdkyně AfD Alice Weidel, masivně ohroženo. Kromě toho je tu zpátečnická klimatická a energetická politika AfD.

TAZ: Jak klimatická politika AfD škodí ekonomice?

Fratzscher: AfD je proti energetické transformaci. Pokud však nebude investováno do nových, klimaticky příznivých technologií, pracovní místa budou ztracena, protože jiné země Německo technologicky předběhnou. To je v současnosti dobře vidět v elektromobilitě. Navíc jsou obnovitelné zdroje energie již nyní levnější než fosilní paliva a jaderná energie. Omezení energetické politiky by velmi poškodilo energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl v Sasku-Anhaltsku.

TAZ: Ve studii jste vypočítal, že politika AfD v Sasku-Anhaltsku by vedla k průměrné ztrátě příjmu 1 600 eur na osobu ročně...

Fratzscher: Škody v Sasku-Anhaltsku by tedy byly asi jeden a půlkrát větší než v celém Německu. Mé odhady ukazovaly průměrnou ztrátu disponibilního příjmu přibližně 6,2 % pro celý stát. V Mansfeld-Südharz, Burgenlandkreis, Salzlandkreis, tedy okresech Saska-Anhaltska s nejvyšší podporou AfD, činí ztráty příjmů dokonce 7 - 8 %. Lidé tam to pocítí silně. Mnozí si už nebudou moci dovolit dovolenou, pokud AfD vyhraje.

TAZ: Tak proč se volební reklama AfD rozšířila?

Fratzscher: Strana vyvolává strach z budoucnosti a oslavuje minulost. Jako by bylo v 90. letech s německou markou všechno lepší! V té době panovala masová nezaměstnanost v Sasku-Anhaltsku a jinde v Východním Německu. Lidé jezdili na západ v pondělí ráno a v pátek se vraceli domů pozdě, protože práce byla na západě.

TAZ: I 36 let po pádu Berlínské zdi jsou aktiva ve spolkových zemích bývalé NDR stále o 50 % nižší než v západních zemích. Příjmy jsou o 30 % nižší. Nehraje roli i nerovnost?

Fratzscher: Ekonomické faktory hrají poměrně menší roli. Voličům AfD se často ekonomicky velmi dobře daří. Pokud se zohlední státní dávky, jako jsou důchody, jsou příjmové rozdíly také výrazně menší. A především existují úspěšné příběhy i ve východním Německu. Ve městech jako Lipsko, Jena, Drážďany nebo Magdeburg se vydělává více než na mnoha městech západního Německa.

TAZ: Jaký je tedy problém?

Fratzscher: Problém je v nedostatku perspektiv. Když mladí lidé odcházejí, ztrácí se také důležitá sociální infrastruktura. Pak se zavírají hospody a restaurace, veřejná doprava přestane fungovat, sportovní kluby už nemají týmy, školy se sloučí, nemocnice jsou zavřeny. To je začarovaný kruh, ve kterém jsou uvězněny strukturálně slabé oblasti. A volební úspěchy AfD to jen zhoršují. Nejsou to jen migranti, kteří nechtějí přecházet do oblastí, kde nejsou vítáni. Mnoho vzdělaných místních se také stěhuje pryč. A firmy se neusazují tam, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

TAZ: Jak lze tento začarovaný kruh prolomit?

Fratzscher: Ve strukturálně slabých regionech jsou potřeba cílené ekonomické impulzy. Například pokus otevřít továrnu na čipy poblíž Magdeburgu byl správný. Nevyšlo to, ale plán byl dobrý. Dalším pozitivním příkladem je Chotěbuz. Zde se vytváří nové vědecké centrum, které má čelit strukturálním změnám v Lužici. Takové iniciativy jsou důležité, aby se strukturálně slabé oblasti opět staly atraktivními pro mladé lidi. Především je nutné změnit demografické trendy. A k tomu potřebujeme imigraci. Aby toho dosáhla, musí se země opět stát atraktivnější. Zvlášť pro lidi ze sousedních evropských zemí.

TAZ: Místo toho spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) prodloužil hraniční kontroly do března příštího roku.

Fratzscher: Je potřeba nová přívětivá kultura. Celé Německo těží z imigrace. Nejde jen o kvalifikované pracovníky. Spolková vláda musí opět udělat více pro integraci a imigraci. Každý, kdo tu pracuje, je přínosem pro společnost.

Zdroj v němčině: ZDE