„Generace Z je na vzestupu,“ řekla Erica Chenowethová, politoložka z Harvard Kennedy School. „Je naprosto zřejmé, že značná část generace Z je otrávená z toho, že musí sedět na okraji, zatímco je jejich politické systémy zklamávají.“

Výzkumníci zdokumentovali po celém světě nejméně 25 protestů, v nichž tato věková skupina – zhruba lidé ve věku od 14 do 29 let – sehrála významnou roli.

Mladí lidé se minulý měsíc shromáždili na protestu v Bruselu v Belgii. Fotografie: Nicolas Maeterlinck/Belga/Shutterstock

Od Bangladéše po Belgii a od Itálie po Indii se zdá, že generace Z, která tvoří asi třetinu světové populace, našla svůj hlas. „Generace Z možná prožívá globální politické probuzení,“ napsala Chenowethová v nedávném eseji.

Důvody, proč vyšli do ulic, se značně lišily – od protestů proti korupci a nerovným podmínkám až po volání po větších investicích do vzdělávání, dostupného bydlení a opatření proti klimatické krizi.

Mnohé z prvních protestů, které vyvolaly rozruch, se odehrály v Asii a Africe. V roce 2024 se studenti v bangladéšské Dháce dostali na titulní stránky světových médií poté, co uskutečnili to, co bylo popsáno jako první úspěšná revoluce na světě vedená generací Z.

Aktivisté se v roce 2024 shromáždili v Dháce, aby požadovali přijetí opatření po smrti studentů během protestů proti kvótám. Fotografie: Mohammad Ponir Hossain/Reuters

Protesty začaly kvůli zákonu o kvótách, ale rychle se rozrostly v širší projev nespokojenosti s čím dál autokratičtější vládou premiérky Šejky Hasiny. O dva měsíce později Hasina rezignovala a uprchla ze země vrtulníkem poté, co byla, jak uvádí Associated Press, „vyhnána mladými demonstranty“.

O dva roky později a 4 000 mil daleko stáli studenti v čele další revoluce v Srbsku, v níž se postavili proti vládě, která postupně utahovala otěže nad médii a zaplňovala instituce stranickými loajalisty.

Srbské studenty v roce 2025 při cyklistické jízdě do Štrasburku, jejímž cílem bylo upozornit na protesty ve své zemi. Fotografie: Igor Pavićević/Reuters

Na konci minulého měsíce se srbské studentské hnutí katapultovalo z ulic do sídel moci, když ve volbách svrhlo Aleksandara Vučiće a ukončilo tak 14 let vlády jeho strany.

Studenti a mladí lidé již dlouho stojí v čele snah o změnu, napsali nedávno analytici Cait Dallaire a Sebastian Dittgen s odkazem na americké hnutí za občanská práva a arabské jaro v roce 2011.

„Jedinečností současného hnutí je infrastruktura mobilizace: TikTok a X zesilují a urychlují šíření nespokojenosti; servery Discord a skupinové chaty umožňují decentralizované plánování; virtuální privátní sítě a zrcadlený obsah pomáhají organizátorům obcházet blokování internetu,“ uvedli.

Desítky tisíc lidí pochodovaly minulý měsíc v Římě na protest proti vládě, zbrojení a vysokým životním nákladům během celostátní stávky, kterou vyhlásila odborová organizace USB. Fotografie: Marco Di Gianvito/Zuma Press Wire/Shutterstock

Právě tato silná kombinace – mladí lidé v ulicích a sociální sítě – pomohla Luizi Ináciovi Lulovi da Silvovi k návratu a vítězství v brazilských prezidentských volbách minulý měsíc. Po drtivé porážce v prvním kole od pravicového senátora Flávia Bolsonara zavládlo v politické levici země zděšení.

Až do chvíle, kdy se studenti Federální univerzity Fluminense zmobilizovali k pochodu na podporu Luly a odstartovali tak vlnu podobných akcí po celé zemi. Krátce nato vytvořil kongresman a Lulův spojenec André Janones (42) kanál na WhatsAppu s názvem „Lulova armáda“, který přilákal miliony lidí, kteří chtěli pomoci šířit obsah podporující Lulu na sociálních médiích.

Mladí lidé na shromáždění v Belo Horizonte skládají slovo „Explode“, což je heslo skupiny „Lulova armáda“ na WhatsAppu v Brazílii. Fotografie: Tiago Rogero/The Guardian

V noci po svém vítězství Lula ocenil jejich sílu. „Chci poděkovat za velkorysost brazilské mládeže, která vyšla do ulic na obranu demokracie,“ řekl.

Někteří politici se snažili zapojit generaci Z již od samého začátku. Ve Spojených státech kombinovala kampaň Zohrana Mamdaniho na post newyorského starosty chytré využití sociálních médií s armádou asi 50 000 dobrovolníků, jejíž jádro tvořili mladí lidé. New York Times napsal, že „dobrovolnictví v kampani pana Mamdaniho se stalo balzámem“ pro mladé Newyorčany, protože kampaň se stala nejen o „mobilizaci, ale i o společenském setkávání“.

Mladí příznivci Zohrana Mamdaniho jásají, zatímco on promlouvá po vítězství v demokratických primárkách na post starosty v červnu 2025. Fotografie: Julius Constantine Motal/The Guardian

Bylo to odrážkou globálního kontextu, v němž mnoho příslušníků generace Z dospělo; kontextu rozpolceného konflikty, jako je válka mezi Izraelem a Gazou, eskalující klimatická krize a vzestup nacionalismu, zatímco pravidla, která od druhé světové války utvářela mezinárodní řád, se rozpadají.

V posledních týdnech začaly Evropou zmítat protesty vedené mládeží, od školáků ve Francii požadujících lepší pracovní podmínky až po ty ve Španělsku, kteří si rozbili stany, aby demonstrovali za dostupné bydlení. V Německu vyšly do ulic tisíce lidí, aby protestovaly proti životním nákladům a požadovaly větší investice do vzdělávání, zdravotnictví a opatření v oblasti klimatu v rámci hnutí organizovaného skupinou, která si říká Gen Z regelt!, neboli „Generace Z to vyřeší“.

přeskočit reklamu na newsletter

Bezplatný newsletter | Týdenně

Přihlaste se k odběru This is Europe

Nejnaléhavější témata a debaty pro Evropany – od identity přes ekonomiku až po životní prostředí

Oznámení o ochraně osobních údajů: Newslettery mohou obsahovat informace o charitativních organizacích, online reklamách a obsahu financovaném externími subjekty. Více informací o tom, jak používáme vaše údaje, najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů.

po reklamě na zpravodaj

Demonstrant v masce Batmana drží megafon během demonstrace organizované hnutím „Gen Z regelt!“ v říjnu 2026. Fotografie: Kirill Kudryavtsev/AFP/Getty Images

Analytici rychle poukázali na souvislost mezi těmito protesty. „Důvody jsou různé, ale mají společnou jiskru: rozpad společenské smlouvy,“ řekla Arancha Gonzálezová, děkanka Pařížské školy mezinárodních vztahů, italskému deníku Corriere della Sera. „V Evropě se rozpadla představa, že ekonomika přináší blahobyt a sociální rovnost.“

Podobný tón rozčarování prostupuje i indickým hnutím Cockroach, které začalo jako internetová satira a od té doby se rozrostlo v demonstraci síly proti autoritářské vládě Narendry Modiho. Síla tohoto hnutí, poháněného sociálními médii a zakořeněného v demokratických ideálech, se plně projevila letos v létě poté, co protesty vedené hnutím Cockroach donutily k rezignaci ministra školství.

Příznivci strany Cockroach Janta se střetávají s policií při pokusu o pochod k indickému parlamentu, kde požadují rezignaci ministra školství v Dillí v červenci 2026. Fotografie: Vipin/AP

Probíhá globální „youthquake“. Sliby, které jsme mladým lidem dali, byly porušeny – a oni to vědí.

Gordon Brown

Číst dále

Stejně viditelný je i odpor indických bezpečnostních sil proti hnutí, které zadržují tisíce lidí, používají slzný plyn a bijí lidi lathis, neboli dřevěnými obušky. Úřady v říjnu zašly do krajních mezí, aby jim zabránily shromáždit se v centru Dillí – zatarasily silnice a odstavily internet i veřejnou dopravu.

Bylo to okno do další stránky, která charakterizuje protesty vedené mládeží, neboť výzkumy naznačují, že se s nimi obvykle setkáváme s vyšší mírou represe, a to navzdory skutečnosti, že mladí lidé nepoužívají násilí častěji než ostatní.

Policie se tento týden pokouší rozehnat protest v Paříži. Fotografie: Thibault Camus/AP

Ve Francii právníci a organizace na ochranu lidských práv uvádějí, že několik teenagerů utrpělo zranění připomínající válečná zranění způsobená policejními zbraněmi. Po protestech v Bangladéši v roce 2024 experti OSN na lidská práva uvedli, že bylo zabito až 1 400 lidí, převážně bezpečnostními silami, zatímco tisíce dalších utrpěly vážná, často život měnící zranění.

V nedávné analýze organizace Civicus, neziskové organizace sledující globální občanské svobody, se uvádí: „Protože protesty vedené generací Z zpochybňují rozdělení ekonomické a politické moci, setkávají se bez výjimky s násilím ze strany státu,“ čímž spojila násilí páchané na mladých demonstrantech s jejich zaměřením na systémy a instituce, které jsou již dlouho obecně přijímány.

Demonstranti na shromáždění v marockém Rabatu v září 2025 požadující reformy ve veřejném zdravotnictví a školství. Fotografie: Abdel Majid Bziouat/AFP/Getty Images

V Maroku bylo obviněno více než 2 000 lidí a mnozí z nich dostali tvrdé tresty odnětí svobody poté, co hnutí z roku 2025 známé jako Gen Z 212 zaútočilo na úředníky kvůli korupci, zanedbávaným veřejným službám a nedostatku příležitostí. O několik týdnů později v Mexiku protesty vedené mládeží proti korupci a kriminalitě vedly ke střetům s policií, při nichž byly zatčeny desítky lidí.

Výsledky obou těchto hnutí ukazují, že protesty generace Z mají různou míru úspěchu. Někdy však základy položené při jednom protestu daly vzniknout dalším. Ve Spojených státech byla velká část dnešního organizování mládeže formována studentským hnutím na podporu Palestiny, v jehož rámci došlo k tisícům zatčení, vyloučení a pozastavení studia. Mnoho škol zavedlo protiprotestní opatření v rámci širšího omezování svobody vzdělávání na kampusech.

Studenti však nadále usilují o změnu. Minulý měsíc stovky lidí v Severní Karolíně pochodovaly v horku k volebním místnostem poté, co jejich historicky černošské univerzitě byla odepřena volební místnost, zatímco tisíce lidí po celé zemi reagovaly na případ „Cornell 7“ tím, že vynechaly výuku, protestovaly a zahájily okupace.

Studenti z North Carolina A&T State University a UNC Greensboro pochodují k volebním místnostem v první den předčasného hlasování v Greensboro v Severní Karolíně dne 15. října 2026. Fotografie: Jamarious Simmons/Black Voters Matter Fund

Jak poznamenal Chenoweth z Harvard Kennedy School, vlna nedávných protestů vedených mládeží může znamenat začátek „hluboké generační proměny ve světových záležitostech“ – proměny, která by mohla být schopna čelit globálnímu trendu úpadku demokracie.

Nakonec však, jak nedávno pro agenturu Associated Press uvedl Bilal Narjissi, sedmnáctiletý středoškolák z předměstí na sever od Paříže, prudký nárůst mládežnických hnutí napříč Evropou naznačuje širší pravdu, která byla po celém světě dlouho přehlížena.

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout