Jsem vegetariánem sedm let, ne z přesvědčení, ale z velmi prostého důvodu - ze soucitu se zvířaty. Schopnost soucitu je bohužel v současné civilizaci velmi potlačena a naopak cílem společnosti je otupení soucitu a ponížení zvířat na úroveň věcí, ke kterým máme stejný vztah jako k autu, počítači či jiné užitkové věci.

Lidé a bohužel ani naší zákonodárci si neuvědomují jednu velmi důležitou věc, že počítače, auta a jiné věci, si člověk umí sám vytvořit, život však ne a co víc, neuvědomují si, že pokud zabíjíte nebo zraňujete zvíře, tak zvíře cítí bolest stejně jako člověk a to nejen fyzickou ale i psychickou.

Viděl jste někdy štěně, které odchází od feny? To štěně i jeho matka mají v očích smutek.

Představte si, jaké pocity má kráva, když je její tele posláno na jatka. Nebo si představte rybu, která má háček zabodnutý v patře. Zkuste si představit, jaké je mít zabodnutý háček na jednom z nejcitlivějších míst těla. Ještě, že ryby neumí křičet.... Myslíte si, že člověk, který toto přehlíží, má nárok na spokojený a šťastný život? Myslíte si, že takový člověk může vytvořit mírumilovnou společnost?

Polemizujete s tím, kam by to vedlo, kdyby zvířata měla stejná práva jako člověk a argumentujete řadou aburdních příkladů:

"Člověka zdědit nelze, dostihového koně ano. Jak se chovat k hospodářským zvířatům, jestliže jim přiznáme právo na dovolenou, pracovní dobu a porci obroku navíc při přesčasech? Koupil-li jsem si v prodejně rybičky (pavouka, psa či morče), je mým vlastnictvím? Nedopustil jsem se obchodu s bílým masem? Lze zastřelit jelena, když se tak smutně kouká? Nebo se bude zvířecí psycholog dotazovat, s kým chce ta ubohá němá tvář žít?"

K tomu, abychom našli odpověď na výše uvedené otázky, stačí používat jednu jedinou věc, kterou má člověk navíc oproti zvířatům - a tou je intelekt. Bohužel ten využíváme k tomu, abychom vytvářeli zákony, které by dostatečně omlouvaly naše činy, místo abychom pochopili, že na rozdíl od člověka, zvíře nepotřebuje nic dědit, ochotně člověku slouží, nic od člověka nežádá a jediné, co chce, je prožít svůj vlastní život bez bolesti a bez urpení. K tomu bychom neměli potřebovat zákony, stačí jen přirozená dávka intuice, empatie a zdravého selského rozumu.

Vím, že Vaše polemika není ani tak útokem na paní doktorku ani na vegetariány, kteří podle Vás nemají rozum, ale čistě Vaší osobní obhajobou sama před sebou, před tím, že přehlížete utrpení, které způsobujete zvířatům, tím že je konzumujete a ponižujete na úroveň spotřebních věcí. Prosím probuďte se, to Vám z celého srdce přeji.