Kauza Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov

2. 5. 2011 / Jiří Baťa

V poslední době se (místně) hodně přetřásá věc Strategické průmyslové zóny v Holešově. Je k tomu víc než dostatek důvodů. Poslední jednání v této věci se odehrálo dne 18. dubna 2011 na zasedání Zastupitelstva města v Holešově. Bylo velmi vzrušené a trvalo bezmála šest hodin. Závěr zasedání nebyl ani mastný, ani slaný, spíše všelijaký. Ale podívejme se na věc popořádku.

Úvodem si dovolím uvést několik významných faktů, (je to nutné pro pochopení celé problematiky) , které sděluje místní Holešovsko.

Novinová zpráva:

"Zlín, Holešov, 16. prosince 2005 - Představitelé Zlínského kraje v čele s hejtmanem Zlínského kraje Liborem Lukášem (ODS - pozn.aut.) a jihokorejským velvyslancem Hae Jin Chudem se dnes sešli na společném jednání, které se uskutečnilo v rámci velvyslancovy návštěvy regionu.

Kromě obecného představení kraje a diskuse o možnostech jeho spolupráce s některým z jihokorejských regionů se hovořilo také o přípravě průmyslové zóny v Holešově pro automobilku Hyundai. "Velvyslanci jsme deklarovali naši připravenost nabídnout rozvojovou plochu u Holešova a seznámili jsme ho s postupem přípravy. Vyjádřili jsme náš zájem na tom, aby se investice realizovala v našem kraji", uvedl hejtman Lukáš. Jednání se zúčastnili mimo dalších hostů také starosta Holešova Ctirad Otta (ODS-pozn.aut) a primátor Zlína Tomáš Úlehla. (ODS-pozn.aut)..."

Zlínský kraj se nikdy netajil tím, že zónu coby chudou nevěstu připravuje pro jihokorejského investora. K realizaci záměru, jak všichni víme nedošlo a poté, co se bohatý korejský ženich rozhodl umístit svou obří investici pod Lysou horu, začalo se pro zónu v Holešově hledat nové využití. V té době se ale také velmi nahlas začalo mluvit o SPZ ve smyslu její diverzifikace, lehké výrobě, výstavbě vysokoškolského kampusu, o vysoké přidané hodnotě etc. Je proto s podivem když se dnes nehovoří v  původním smyslu plánované průmyslové zóny, tj. že průmyslová zóna by měla sloužit k výstavbě automobilky. To bylo následně v době, kdy bylo jasné, že svatba s jihokorejským ženichem definitivně padla. No nějak se to zakamuflovat muselo, to dá rozum!

Jenže od té doby se SPZ v Holešově zmítá samými problémy. V první řadě to byl velmi opatrný a hlavně malý zájem investorů. Ti se hlásili velmi sporadicky a ne vždy úspěšně. Ti investoři, kteří se rozhodli v SPZ zainvestovat, jsou malé firmy, které rozhodně nemohou záměr Zlínského kraje, prostřednictvím Invest Servis ZK, plně uspokojit. Avšak do hledáčku padl i větší, zajímavější a slibnější investor -- pneumatikářská firma Mitas. Radost nevídaná, ale jen velmi krátká.

Strategická průmyslová zóna má jedno významné specifikum. Nachází se totiž nad zdrojem (prameništěm) pitné vody. A problém byl na světě. Ten problém je spatřován v možnosti průniku nebezpečných látek do země, což by mohlo ohrozit kvalitu spodních vod pod plochou zóny. Proti záměru investora (Mitasu) se vzedmula vlna nesouhlasu jak z řad odborníků, tak i laické veřejnosti, převážně z řad zástupců občanských a ekologických iniciativ. Ty, obecně řečeno, vystupují proti všem investicím v zóně, které by mohly ohrozit kvalitu pramenišť pitné vody. Výsledkem jejich veřejného nesouhlasu jsou podpisové archy pod peticí, kterou k 15. dubnu podepsalo již 1320 občanů Holešova a okolí. Toto jsou problémy technického rázu či charakteru. Ty zásadní, politické, jsou či byly předmětem vzrušeného jednání zastupitelstva. A domnívám se, že právem. Jde totiž o tolik diskutovanou a politiky odmítanou zodpovědnost. Podívejme se na to blíže.

Velmi důležité, ne-li zásadní je např. konstatování vedoucího odboru Územního plánování a stavebního řádu MÚ Holešov, že záměr Mitosu je mj. v rozporu s územním plánem. Nabízí se tedy otázka, jak se vedení MÚ Holešov, v čele se starostou PaedDr. Z. Janalíkem a dalšími pracovníky MÚ podíleli na rozhodování o realizaci zóny bez toho, že by vzali v potaz podmínky, dané územním plánem. Vysvětlení je nasnadě: protlačit průmyslovou zónu bylo "vyšším zájmem", kterému ustoupily i podmínky, dané územním plánem. Zde nejspíše sehrál svou roli i Odbor životního prostředí při MÚ Holešov, potažmo Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ Zlínského kraje.Ti především měli reagovat na vzniklou situaci a nikoliv občanští či ekologičtí aktivisté. Jak zjišťujeme, nestalo se tak. Jejich odpovědnost se odkládá.

Je však až do očí bijící konstatování Josefa Bartoška který se vyjádřil, že na vedení města, případně na další orgány (KÚ ZK) byl vyvíjen tlak tehdejším vlastníkem pozemku (letiště) panem Tutterem. Není tedy od věci se domnívat, že svou roli zde sehrála tolik (dnes tak beznadějně a nekonečně) omílaná korupce, protože zájem pana Tuttera o prodej pozemku byl enormní, stejně jako nakonec lidí, podílejících se na jeho realizaci . Pro upřesnění je nutné dodat, že pan Tutter prodal pozemek letiště za 15 násobnou cenu, za kterou letiště v privatizaci koupil (podle nepotvrzených zpráv za cca 400 milionů korun).Z toho lze vyvodit, že mohl královsky odměnit jak vedení KÚ ZK, tak pracovníky MÚ Holešov v čele se starostou Janalíkem, kteří se o tak výhodný prodej "zasloužili". Pokud si uvědomíme, že představitelé těchto orgánů se prezentovali (prezentují) z řad ODS, nelze se zbavit dojmu, že to byli právě oni, kteří prodej pozemku pro průmyslovou zónu zinscenovali a úspěšně zrealizovali. Není proto divu, že jednání Zastupitelstva MÚ Holešov bylo plné překvapení, nedorozumění, nejasností a dohadů, kterými se nesla zmíněná diskuse.

K živé (spíše vzrušené) diskuzi na téma průmyslové zóny došlo totiž i mezi samotnými holešovskými zastupiteli. Padli zde otázky, takříkajíc "na tělo". Např. zastupitel L. Hradil (ODS) vznesl řadu otázek, mj.:

"Kdo vedl město Holešov v době, kdy samospráva města umožnila svým hlasováním vznik zóny?", " Kdo se za město tenkrát účastnil všech jednání, která se vzniku zóny týkala a jak dostatečně informoval ostatní zastupitele, když tito většinově umožnili, aby průmyslová zóna v Holešově vznikla?" Tentýž zastupitel na otázky odpověděl tím, že jmenovitě uvedl ty, kteří byly do jednání o průmyslové zóny zainteresováni. Byl to již zmíněný starosta Ctirad Otta a místostarostové Josef Bartošek a Jarmila Pokorná. Paradoxem (ne-li výsměchem) je, že dva posledně jmenovaní se nedávno připojili k trestnímu oznámení ekologických iniciativ na neznámé pachatele v souvislosti s aktivitami, které se v zóně dějí. Pozitivní naopak je, že Josef Bartošek připustil, že svým hlasováním pro umožnění vzniku průmyslové zóny udělal chybu, kterou se nyní snaží napravit (připojením se k trestnímu oznámení!).

Ve vášnivé debatě vystoupila také zastupitelka Ludmila Štaudnerová (KSČM), která mj. předeslala (jak jinak), že i v minulosti vystupovala proti vzniku zóny. Pozoruhodné na tom však je, že jmenovaná zastupitelka dlouhá léta zastávala funkci předsedy Kontrolního a revizního výboru MÚ Holešov, ale stejně tak za celá ta dlouhá léta pod jejím vedením se nestalo, že by ve zprávě výboru bylo kriticky (či jinak) poukazováno na problémy v souvislosti s realizací průmyslové zóny.

O to provokativněji zní její dotaz směrem k zástupcům ekologických iniciativ s otázkou, "...kde že byli v době, když se před lety o vzniku zóny diskutovalo a kdy se dalo jejímu vzniku zabránit?". Zřejmě přeslechla (je otázka, zda záměrně či nevědomky) dotaz zastupitele Hradila když se ptal na to, kdo se jednání o zóně zúčastňoval a kdo informoval (či spíše neinformoval) ostatní zastupitele? Nelze totiž vyloučit, že se informace záměrně držely pod pokličkou a že tedy ani ekologické iniciativy neměli žádné informace stran nějakého vyjednávání o průmyslové zóně v Holešově. Konec konců, jisté utajování informací se projevuje dodnes.To platí především o skutečnostech (možné korupci), které se týkají věcí výše uvedených.

Jak vidno, jednání se neslo v duchu hledání (ne)pravdy, či spíše (ne)odpovědnosti. K té se, jak patrno, nechce nikdo hlásit, tedy kromě pana J. Bartošky. Škoda, že všichni jmenovaní, vyjma starosty Otta, tedy místostarostové pan Bartoška, paní JUDr. Pokorná, paní Štaudnerová, ale rovněž stávající dvojnásobný starosta PaedDr. Zdeněk Janalík (ODS), mimochodem členem  Zastupitelstva a Rady města Holešov od r. 1994 a bývalý senátor za ODS, dále současný místostarosta Mgr. Seifert a mnozí další představitelé, pracovníci nebo zastupitelé od roku 2005, tedy od doby, kdy se kauza datuje, prakticky do dnešních dnů na MÚ Holešov pracují, nebo jsou letitými členy Zastupitelstva MÚ. Že by žádný z nich o ničem nevěděl, že by se nikdo z nich jednání či hlasování nezúčastnil? Že by nikdo z nich nenesl alespoň částečnou odpovědnost za události kolem SPZ Holešov? Vzhledem k současné profláknuté politice na nejvyšších místech, tj. koaliční vlády, zastupitelských orgánů v krajích (a jak patrno jejich odborů) a v PS ČR se tomu ani nelze divit. Jak se říká: "Jaký pán, takový krám!"

Bude zajímavé sledovat další vývoj kolem SPZ v Holešově. Zatím se toho na ploše SPZ mnoho neděje i když je pravda, že jeden či dva investoři tam již staví nějaké betonové konstrukce. Na plochu SPZ to je však asi jako kapka v moři. Lze jen doufat, že se najdou investoři, kteří budou vyhovovat ekologickým podmínkám a možnostem  jejich investičních záměrů. I tak to asi nebude brzy. Jednak proto, že dosud není dostatečně stabilizovaná ekonomika v zemi, není vymýcena korupce a také není investorů, kteří by se o zónu v Holešově nadmíru zajímali. Jen čas ukáže, co se z původního záměru vyklube.

(Zpracováno mj. za použití regionálního čtrnáctideníku Holešovsko č.8/2011)

0
Vytisknout
7389

Diskuse

Obsah vydání | 3. 5. 2011