Odpadla půlka republiky. Praha, Liberec, Hradec, Ústí, Kolín... prostě taková energetická verze turné skupiny Kabát, jen s méně ohněm a víc zoufalstvím. Hasiči tahali lidi z výtahů, čerpací stanice se proměnily v tiché sochy kapitalismu a v obchoďáku na Chodově vzniklo něco mezi Mad Maxem a Českými devadesátkami – jen místo jízdy na motorkách se tam lidé hádali, jestli je možné v kavárně zaplatit hotově. Spoiler: nebylo.

Co na to vláda? Premiér Fiala se objevil a prohlásil, že „systém fungoval, jak má“. Což je odvážné tvrzení, vzhledem k tomu, že fungující systém zpravidla nevypadne kvůli jednomu spadlému drátu. Ale v Česku je to asi jako říct, že Titanic fungoval skvěle až do srážky s ledovcem.

Ministr dopravy Kupka mezitím s potěšením oznámil, že „železnice se rozjela v půl druhé“. Gratulujeme, Martine, ale mezitím už půlka národa přísahala, že příště raději půjde pěšky. Včetně Pendolina. Kyberútok? Ne. Terorismus? Ne. „To byl prostě drát,“ řekl stát. (A možná i Matěj Stropnický na protestním happeningu, ale to se nepotvrdilo.)

Kyberbezpečnostní úřad si oddechl. Policie taky. A blackout prý nebyl dílem Ruska, hackerů ani mimozemšťanů – což je škoda, protože bychom aspoň měli koho nenávidět. Takhle musíme nenávidět Fázový Vodič, který se nyní zřejmě stane hlavním padouchem české infrastruktury.

Prezident Pavel děkoval složkám. Tedy ne těm k večeři, ale hasičům, policii, energetikům i občanům, kteří „zachovali klid“. Ano, kromě těch, co zůstali na záchodě ve tmě, v Albertu mezi zmraženou pizzou nebo ve výtahu s důchodkyní, která měla připravený celý životopis.

A co se vlastně stalo?

Drát. Spadl.
Soustava. Padla.
Rafinerie. Ztichla.
ČEPS. Vysvětloval.
Analýza. Bude. Někdy.

Podle ministra průmyslu „může za to teplotní roztažnost“ – což je nový termín pro „bylo vedro a vedení se z toho zhroutilo stejně jako my všichni“.