Jak se do zdravotnictví volá, tak se z něj ozývá!

11. 7. 2011 / Jiří Baťa

Nedělní Otázky Václava Moravce, které byly zaměřeny na otázky zdravotnictví, byly v něčem inspirující, aniž si to kdo z přítomných uvědomoval. V debatě se mj. hovořilo i o nákladech na léčení závislých pacientů a o údajné potřebě jejich vyšší spoluúčasti na pojištění.

Je řeč především o kuřácích a v této souvislosti padlo několik zajímavých názorů. Podle ministra zdravotnictví Hegera, jde do státního rozpočtu cca jedna miliarda korun ze spotřební daně, zatímco od výrobců cigaret takřka deset miliard korun. K tomu poznamenal, že takto si svým způsobem kuřáci předplácejí zdravotní péči, které jim však není nic platná.

Reagoval tím na vyjádření šéfa VZP Pavla Horáka, který poukázal na potřebu větší motivace lidí k péči o své zdraví. K tomu poznamenal, že by si přál další zvýšení spotřební daně z tabáku, z čehož by (třeba) šla část na zdravotní péči.

Z uvedeného plyne závěr, že ačkoliv kuřáci jsou nemalým, neřku-li významným přispěvovatelem do státní kasy (formou daní z tabáku), stát místo aby tyto prostředky v dostatečné míře dal zpětně k dispozici pro potřebu zdravotnictví, vláda s největší pravděpodobností daně ještě zvýší, ale s ještě menší pravděpodobností (za ministrování Kalouska) nějaké peníze pro tyto účely (zdravotní péče a léčení) uvolní.

Obdobná situace však existuje i v případě prodeje alkoholu, resp. alkoholismu. Jestliže lze požadovat po kuřácích, aby si připláceli na svou zdravotní péči, stejné by mělo být požadováno po alkoholicích.

Stačí jmenovat např. dopravní nehody pod vlivem alkoholu (dnes už i pod vlivem omamných látek), vraždy, rozvraty rodin a jiné kriminální delikty. O prevenci a její účinnosti (efektivnosti) lze ze zkušeností značně pochybovat.

Jak ovšem chce ministerstvo zdravotnictví tento problém v rámci své zdravotnické reformy řešit, nebylo zmíněno, ba ani naznačeno. I zde je důležité připomenout, že daň z lihovin (všeho druhu) je významným příjmem do státního rozpočtu.

Pavel Horák rovněž mj. zmínil potřebu pravidelných preventivních prohlídek občanů, čímž by se v rámci péče o své zdraví mohly rovněž ušetřit nemalé finanční prostředky na případné následné léčení. Jenom nějak pozapomněl dodat či zmínit, že i tyto preventivní prohlídky je nutné platit a prohlídka také nevylučuje, že mu nebude lékařem předepsán nějaký lék který, jak jinak, si bude muset občan zaplatit. Jinými slovy, preventivně za zdraví, preventivně k vyšším ziskům pojišťoven a dalších zainteresovaných.

Chtěl bych ale obrátit pozornost k jiné problematice, se závislostí poškozování (kuřáci, alkoholici apod.) související. Kouření lze zcela evidentně považovat za vědomé poškozování svého (ale nejen svého) zdraví. O tom není pochyb. Stejně tak je tomu u požívání alkoholu či nestřídmé a nezdravé stravy, tedy obezity, jinými slovy (pardon) obžerství (viz statistiky).

To jsou fakta. Na druhé straně však existuje rovněž (ne)vědomé poškozování lidského zdraví formou znečištěného ovzduší-podnebí, tedy klimatických podmínek. Jakkoliv se léta na tyto problémy poukazuje, náprava, je nedostatečná, je-li vůbec jaká.

To už ovšem není záležitost jednotlivců, tedy pojištěnců, ale veřejné či státní správy, resp. státních orgánů. Přesto, že v  takových případech v některých lokalitách ČR je ohrožováno, ale ještě lépe poškozováno zdraví desetitisíců lidí, včetně dětí, pozornosti vlády a ostatním státním orgánům tato skutečnost poněkud uniká.

Pokud pro to "něco" dělají, tak především jen slovy. Činy a skutky chybí. Ale chytrými hlavami bude lidem v těchto ohrožených lokalitách doporučováno, aby chodili na preventivní prohlídky! K čemu asi budou, když se podmínky pro jejich lepší a zdravější život nezlepší? Hlavně, že budou platit!

A to poslední co chci zmínit, je závislost na drogách. Je všeobecně známo, že požívání drog u nás (a nejen u nás), je značně rozšířené. Jejich nebezpečnost na zdraví a zvláště závislost, není třeba zdůrazňovat.

Že je požívání drog rozšířené a nebezpečné., dokazují zvláště zkušenosti z oblasti kriminality a trestné činnosti. Že je veden jistý "boj" s tímto novodobým, nebezpečným druhem požitkářství dokazují i mj. kontroly řidičů a jiných profesí, kde požití drog ohrožuje zdraví a životy lidí. O raziích na pěstování (pěstitele) či prodej těchto omamných látek, příp. jejich trestního stíhání nemluvě.

Není-li otázka drog dnes chápána ještě jako významně společensky nebezpečná, pak to nebude jistě dlouho trvat, aby tomu bylo jinak. Je sice pravdou, že je dnes požívání drog a omamných látek módní vlnou především mladých lidí, ale protože to není jev přechodný, spíše nabývající na intenzitě, si sice uvědomují některé státní orgány, především policie, několik dobrovolných či jiných společenských organizací, ale přesto je výsledkem trvalý nárůst uživatelů drog a omamných látek.

Vzhledem k tomu, že tento trend není tak dlouhý, nejsou ještě následky z jejich užívání pro společnost až tak velké, či tragické. Nicméně s ohledem na vzrůstající počet uživatelů a tím s největší pravděpodobností i "závisláků", může mít pro společnost za několik let nedozírné následky. Avšak ani tato oblast jistého vědomého poškozování vlastního zdraví není, pokud jsem stačil zaregistrovat, předmětem zájmu zdravotnické reformy. Troufám si tvrdit, že i tato problematika stojí stát nemálo peněz a dodávám, z peněz všech platících pojištěnců.

Jak je vidět, v oblasti zdravotnictví je ještě mnoho "pole neoraného". Je ovšem také vidět, jakým směrem se tvůrci reforem obecně ubírají. Je to především zájem, kde zajistit chybějící finance ve zdravotnictví, avšak nikoliv z vlastních, při dobré vůli dostačujících finančních zdrojů již přijatých, ale nových, čerpajících od občanů -- pojištěnců.

Jak připomněl sám ředitel VZP P. Horák, že mj. některé nákupy technologií pro nemocnice nebyly nutné, mohly být odloženy, případně lépe lokalizovány (rozmístěny) apod. Nemluvě o tom, že pokud už byly realizovány, pak ještě byly několikanásobně předražené.

K těmto faktům jen chybí (ze strany pana Horáka) dodat, že všechno se obešlo bez následků! Ale to bychom už asi nebyli ani v Česku, kdyby aktéři těchto pozoruhodných, "dobře" míněných transakcí s milionovými škodami (a jistě i zisky) měli být trestně stíháni, obžalováni a souzeni. O odsouzení už ani nemluvě.

Pozn. JČ: K problematice kouření i závislosti na alkoholu je možno se poučit i z toho, jak se to řeší v jiných zemích. Zákaz kouření ve veřejných místnostech, zákaz reklamy na cigarety a na alkohol v televizi, vedl v západních zemích k výraznému poklesu nemocí způsobovaných kouřením a alkoholismem. V Británii stojí např. jedno pivo v restauraci přibližně 100 Kč, ve Švédsku 230 Kč. Balíček dvaceti cigaret stojí v Británii kolem 250 Kč, proč ne v ČR?

0
Vytisknout
6384

Diskuse

Obsah vydání | 12. 7. 2011