Anatomie královéhradeckého studentského hnutí na pozadí Týdne neklidu

6. 3. 2012 / Daniel Veselý

Týden neklidu proběhl na královéhradecké univerzitě (UHK) poněkud klidněji než původně Hradecké studentské hnutí 2012 (HKSH 2012) plánovalo. Páteř protestů měla tvořit týdenní okupační stávka, což by v polistopadové době byla naprosto ojedinělá věc. HKSH 2012 se díky tomu dostalo do popředí zájmu české akademické obce, studentů i laické veřejnosti, neboť žádná jiná univerzita s takto radikálním programem nepřišla. Týdenní okupační stávka se stala lákadlem a chtěl ji osobně podpořit například sociolog Jan Keller.

Ve stanovách Hradeckého studentského hnutí 2012, jež vniklo letos v únoru, se můžeme dočíst, že tato studentská platforma vyjadřuje nesouhlas s navrhovanými změnami v oblasti vysokoškolského vzdělávání, že funguje na principech přímé demokracie, není hierarchická, nemá žádné vůdce, je otevřená každému a funguje prostřednictvím veřejného pléna. Tyto stanovy jsou de facto podobné těm, na kterých funguje hnutí Occupy Wall Street a nespočet jeho odnoží všude na světě. Vznik tohoto rovnostářského hnutí bylo tedy možné v českých zatuchlých a zamrzlých luzích a hájích považovat za slibnou alternativu zdola v rámci občanské společnosti. Avšak následující události opět poukázaly na nezralost politické angažovanosti v české společnosti a problémy, s nimž se obdobná seskupení budou nadále potýkat.

Program Týdne neklidu na UHK zahrnoval přednášky, workshopy, kulturní a další aktivity, jež měly seznámit veřejnost s požadavky hnutí -- proč se studenti staví proti vysokoškolské reformě. Za úspěch HKSH 2012 lze považovat šestikilometrový pochod 1500 studentů městem, jinak "hradecký neklid" proběhl celkem konformně. Na konci hradeckého Týdne neklidu 1. března se setkali zástupci studentů i vedení univerzity na veřejném jednání a průběh protestního týdne celkově vyhodnotili jako úspěšný s prohlášením, že je třeba protestní akce hlouběji strukturalizovat a získat pro ně novou krev, aby hnutí mohlo fungovat dále.

Avšak během plenárního jednání HKSH 2012 s předními představiteli UHK 22. února bylo upuštěno od plánu uspořádat okupační stávku. Podle mluvčí HKSH 2012 Zuzany Jedličkové došlo "k dohodě o změně původního záměru zorganizovat tzv. okupační stávku a jejímu nahrazení jinou formou protestu". Na následné schůzce se zástupci hnutí s rektorem UHK Josefem Hynkem domluvili na "podobě jednotlivých akcí". Nakonec mohli někteří ze studentů strávit jednu noc na univerzitě, ač pouze na pořadník.

Děkan Filozofické fakulty UHK Petr Grulich, který se v protestech proti Dobešově reformě angažoval, ke zrušení okupační stávky písemně uvedl, že názory na týdenní okupační stávku byly rozporuplné jak mezi studenty, tak zaměstnanci univerzity. Značná část akademické obce UHK ji částečně považovala za zaměřenou proti pedagogickému sboru. Grulich doslova poznamenal, že "okupace malé venkovské veřejné vysoké školy studenty by v podstatě byla jen zabarikádováním se ve vlastním obýváku". Nakonec se podle něj studentské hnutí s vedením univerzity dohodlo, že okupační stávka "bude změněna do podoby obrany univerzity vlastním tělem, což lépe koresponduje s cílem celého protestního týdne v HK i v ČR". Na otázku, co si myslí o rozkolu uvnitř studentského hnutí, děkan Filozofické fakulty UHK odpověděl, že "z jeho pohledu šlo o přirozený proces utváření názorů a orientací uvnitř hnutí".

Nicméně týdenní okupační stávka měla u mnoha studentů a některých pedagogů obrovskou podporu. V emailu HKSH 2012 zaslaném předsednictvu Akademického senátu UHK se zástupci hnutí o okupační stávce vyjadřují jako o "standardní formě kolektivního protestu běžně užívaného v demokratické společnosti, jejíž oprávněnost je zakotvena v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod." Okupační stávka je zcela v souladu s "Kodexem chování během studentské kontroly nad objektem společné výuky Univerzity Hradec Králové." Okupační stávky jsou navíc naprosto legitimním prostředkem, jak vyjádřit protest či odpor a mají v západních zemích silnou tradici. Je zjevné, že u řady pedagogů z UHK slovo "okupační" stále vyvolává negativní konotace.

David Řezáč, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a předák hnutí, k rozporu mezi studenty a vedením univerzity na plénu konaném 22. února uvedl: "Po vystoupení zástupců vedení bylo jasné, že jsou naprosto proti dosavadní formě protestu i proti funkčnímu uspořádání hnutí, jež bylo založeno na principech přímé demokracie, i když proti tomuto uspořádání vystoupili někteří studenti během tohoto pléna i dříve. Vedení předneslo ultimativní požadavky, jež podmiňovaly naši spolupráci s ním. Jeho požadavky zahrnovaly zvolení vedení hnutí, což byla změna oproti fungování platformy na principu přímé demokracie v demokracii nepřímou. Došlo i na zrušení okupační stávky." Řezáč se rozhodl, že pro hnutí bude i nadále pracovat, protože se domníval, že by roztržka mohla ohrozit samotné protesty na hradecké univerzitě, které měly v danou chvíli primární důležitost.

Někteří z účastníků středečního pléna mají na průběh komunikace s vedením školy ještě ostřejší názor. Jeden student pod podmínkou anonymity uvedl, že aktivity HKSH 2012 vedení zprvu ignorovalo a vyčkávalo, jak se situace dále vyvine: "Zástupci vedení školy si vzali některé naše návrhy, o kterých se teprve mělo hlasovat a které se měly ještě upravovat nebo úplně stáhnout, a zacházeli s nimi jako s hotovou věcí. Z jejich strany jsem na nás cítil velký tlak a zneužití postavení nadřízených. Ačkoliv děkan Grulich opakoval, že jsme na stejné lodi, nebyl schopen klidně diskutovat a útočil na nás, až se studenti báli něco říct."

Vedle řady studentů se k jednání rektora Hynka a děkana Grulicha kriticky vyjádřilo i několik pedagogů z UHK. Dagmar Magincová z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UHK otevřeně prohlásila: "Na naší škole spontánně vzniklo hnutí na principech přímé demokracie, kde měl každý hlas stejnou váhu a vliv na všechna rozhodnutí, jež plénum prezentovalo. Ve chvíli, kdy na naše shromáždění přišlo vedení fakult a senátů, přestali jejich zástupci respektovat všechny tyto principy. Začali se chovat autoritativně a hnutí v podstatě zdiskreditovali." Magincová se nedomnívá, že by na UHK byl vyvíjen tlak ze strany ministerstva školství, ačkoliv fakt, že rektor Hynek je členem ODS může leccos napovědět. Několik studentů i pedagogů, kteří stáli u zrodu hradeckého hnutí, na protest proti chování vedení fakult a senátů HKSH 2012 nakonec opustilo a protesty bojkotovalo. V rámci hnutí se vytvořila skupinka, která podle slov jednoho studenta, jenž si rovněž nepřál být jmenován, jednala za většinu jeho členů, a tudíž porušila základní demokratické zásady, na nichž studentská platforma vznikla.

Z emailu předsedy akademického senátu UHK Václava Víšky adresovaného senátorům vyplývá, že původní "demokratické principy hnutí" byly skutečně opuštěny. Diskutovaná schůzka studentů a vedení UHK probíhala podle Víšky "bouřlivě", ale nakonec prý celé plénum dospělo ke kompromisům. Tyto kompromisy zahrnovaly vytvoření "úzké skupiny jedinců," která bude protesty koordinovat. "Ti budou v přímé komunikaci s rektorem a budou s ním domlouvat jednotlivé kroky a aktivity protestů," napsal Víška. Celá protestní akce díky těmto a dalším krokům, o nichž se v emailu zmiňuje, bude "legitimizována a bude mít punc akce univerzity." Víška se také nabídl, že nad některými akcemi převezme "organizační žezlo," třeba při komunikaci s médii a organizaci noci studentů.

Týdenní okupační stávku hradeckých studentů se chystal osobně podpořit renomovaný sociolog Jan Keller. Nakonec ale do Hradce Králové nedorazil a navštívil jiná univerzitní hnutí. Na písemný dotaz, jaké okolnosti ho vedly k tomuto rozhodnutí, Keller odpověděl: "Chtěl jsem v Hradci podpořit týdenní okupační stávku. Když z ní zbylo jen symbolické přespání, neměl jsem důvod upřednostnit hradeckou univerzitu před dalšími pěti univerzitami, od kterých jsem obdržel pozvání." Keller napsal, že se ale hradečtí studenti nemají za co stydět: "Zpočátku do toho šli radikálněji než ostatní. Jsem přesvědčen o tom, že nekompetentnost vlády povede k radikalizaci protestů v celé republice. V takovém případě navštívím hradeckou univerzitu přednostně."

Pokud chce být HKSH 2012 životaschopnou platformou, je třeba, aby překonalo vzájemné animozity a uskutečnila se konsolidace hnutí zevnitř. Je zapotřebí, aby došlo k analýze chyb a jejich adresnému řešení; nikoliv k atomizaci jednotlivých členů a stoupenců této platformy. Hradečtí studentští aktivisté by si ale hlavně měli uvědomit, že vedení jejich alma mater ve skutečnosti oportunisticky lavíruje, a podle toho by měli svou další činnost koordinovat.

Vyjde také v Kulturních novinách

0
Vytisknout
5295

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2012