Výsledek západního nátlaku? Írán se mění v důslednou theokracii

5. 3. 2012 / Karel Dolejší

Jak upozorňuje Neil MacFarquhar v New York Times, po víkendu je zřejmé nejen to, že íránský prezident Ahmadínežád prohrál, ale dokonce i to, že "nejvyšší duchovní vůdce" ajatolláh Alí Chameneí bude mít dost sil k realizaci záměru funkci prezidenta úplně zrušit.

Namísto proklínaného Ahmadínežáda, který se snažil příležitostně profilovat jako (na íránské poměry) umírněný sekularista, by mohl v zemi již za pár měsíců vládnout premiér vybraný z řad příznivců náboženského konzervativce Chameneího. Větší ústupnost v zahraniční politice se přitom nedá čekat.

Historie embarg a hospodářských sankcí vůči "nepohodlným" režimům bez výjimky dokazuje, že nikdy nedokážou podkopat politickou podporu pro vládce postižené země, naopak ji konsolidují - podobně jako vnější vojenský útok, který se podaří třeba i s velkými ztrátami "ustát". Írán má kvůli západním sankcím problémy s nákupy obilí, tedy s nakrmením obyvatelstva. Problémy s financováním jaderného programu naproti tomu evidentně nejsou na obzoru. Většina vojenských analýz upozorňuje, že ani ozbrojený útok by nedokázal zastavit jaderný program - mohl by však vést k vypovězení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Zatím je veškerý obohacený štěpný materiál pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii... S vypovězením smlouvy by tohle skončilo.

O íránské "liberální" opozici, která po posledních prezidentských volbách vyšla do ulic velkých měst, se po parlamentních volbách s rekordní účastí, jichž se nesměla zúčastnit, jaksi nemluví. Politická soutěž proběhla mezi dvěma zastánci tvrdé linie: Jedním sekulárnějším, druhým nábožensky konzervativním. Ahmadínežád prohrál a země se tak ve vnitřní politice ještě více vzdálí západním standardům.

Radujme se, veselme se, jak jsme na to zase vyzráli...

0
Vytisknout
5669

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2012