Karel Kryl -- první cenzurovaný autor v Klausově protektorátu

19. 3. 2012 / Ivan Větvička

Karel Kryl (2012): Země Lhostejnost, 170 stran, 28 komentářů, vydalo nakladatelství Torst.

Právě vyšel soubor politických kometářů Karla Kryla z let 1990 až 1993 nazvaný Země Lhostejnost. Že je neznáte? Pokud jste v té době nečetli noviny Moravskoslezský den, Znojemsko, nebo bratislavskou Zuzanu, pravděpodobně jste neměli možnost se s nimi setkat, protože jinde mu je odmítli vydat či odvysílat. Vydavatel hovoří o ,,nepřízni rozhlasových a novinových redaktorů". Šlo o spontánní odmítnutí autora, jehož názory rozčísly samet proti srsti, nebo o pučící lobbistickou magii? Ti, kteří články hodili pod stůl, vědí...

Kapitalismus si rozvracet nedáme!

My ostatní můžeme po dvaceti letech postsocialistického chaosu sčítat škody a číst si. Ale mohlo to dopadnout jinak, když jsme porevoluční éru zahájili cenzurou? Odstavec ze článku Země Závist (1992, otiskla periodika Lipík v Písku, Zuzana v Bratislavě a Znojemsko ve Znojmě) mohl zavřít nejedny redakční dveře:

,,...Mohl bych se na tomto místě vymluvit. Slovy dramatika, který kdysi prohlásil: Nechceme být jako oni. Ano, byla to právě tato věta, která rozhodla -- a obávám se, že definitivně -- o tom, že se bolševik přestrojil, odhodil balast partajních znaků, zapojil se do budování kapitalismu a vládne společnosti dál. Jako ostatně každá mafie -- bez vyjímky. Ó jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Povětšinou nejenže není ve své rodné straně: nebude dokonce tuto stranu ani volit! Pravý bolševik sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li ve vládě, nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců. Mzda za neodhlasování zákonů, potřebných k vyčištění Augiášových chlévů: vždyť právě v kalné vodě se dravcům nejlépe loví..."

Klausův protektorát a Mečiarův Slovenský štát

Když si Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem dělili Československo, poznamenal Karel Kryl (Podotčeno 1992):

,,Čtu si v novinách slova premiérova, že každý rozumný člověk myslí jako pan Klaus. Kdo nemyslí jako pan Klaus, je pitomec. To už jsem někde slyšel. Kdo nejde s námi -- jde proti nám... Vyslechl jsem -- v pořadu Co týden dal (nebo vzal...?) -- tezi zástupce vládnoucí strany, že referendum by uvedlo zemi do chaosu. Možná o něco -- o rok -- o dva později bude nám tvrzeno, že zemi do chaosu uvádí opozice. Uvěříme, protože nám to nový císařpán pověděl? Víra v idol, vyvozující následný důsledek: ,,nějaké volby by uvedly zemi do chaosu..." Povídal to zpola zakrytě jeden pán ze slovenské národní strany. Začínám doufat, že se jednou ještě dožiji nějakého chaosu. To snad -- až dospěje generace, která bude mít -- na rozdíl od těch současných -- plné zuby poručníkování a příkazů.

V roce 1993 pan Kryl podotknul:

,,První garnitura politických představitelů -- a to ve všech politických seskupeních -- vyslána do Federálního shromáždění, garnitura druhá pak do České či Slovenské národní rady. Podobně ve federálním rozhlase a televizi... Rozdělením republiky šli ,,federálové" takříkajíc od válu, a to jak ve vysoké politice, tak v médiích. Až dojemná je snaha dosavadních ,,jedniček" uzmout tam či onde místo na slunci. Pokus o jejich umístění v senátu zatím selhává. Druhá garnitura -- stane-li se první -- střeží své výdobytky daleko ostražitěji než dosud suverénní garnitura první: právě u vědomí své dosavadní méněcennosti (často méněcennosti skutečné) používá všech nízkých prostředků, prostředků jí vlastních, k udržení se u koryta."

Uvedená pasáž by mohla nasvědčovat tomu, že Karel Kryl mohl mít do některých redakcí zakázaný přístup pouze kvůli uražené ješitnosti představených.

Bratříčku, kde máš brášku?

Kdo by v knize hledal o dvacet let mladšího sourozence k bratříčkovi, bude zklamaný. Text není rýmovaný, spíše než poetický je kousavý a pichlavý. Jediné, k čemu pan Kryl nepřestává být laskavý, je čeština (a některé vzpomínky). Ač si s jazykem občas hraje, vyjadřuje se stručně a jasně. Mezi pookupační a porevoluční tvorbou Karla Kryla je velký rozdíl. Po vpádu spřátelených armád Krylovy texty působily jako kvetoucí jasmínový keř, jehož květy naposledy omamně zavoněly, když je rozdrtil tank ve jménu imperiálních zájmů Kremlu. Porevoluční texty švihají vzduchem a škrábou jako šípkové šlahouny, které kladou marný odpor buldozeru, jenž vyrývá divokou růži, aby uvolnila kus desítky let plundrované země zájmům jakéhosi hospodářského impéria.

Jednou nějaký potentát možná rozhodne a kousek ze Země Lhostejnosti zařadí do školní čítanky jako nejvýstižnější memento doby. To už ale bude pozdě. I dnes je pozdě.

0
Vytisknout
26703

Diskuse

Obsah vydání | 21. 3. 2012