Příliš málo nadšenců

7. 10. 2013 / Jiří Gracias

Je to tak prosté, že je zvláštní, jak málo z té nesčetné spousty pokusů zatlačit na politiky nevyšlo a nevychází. Každou chvíli koluje internetem nějaká ta vyhlášená stávka, petice, někdy i pouliční petice, lid sem tam zastávkuje, vyřve se, vyřve se mnohdy v zajímavých množstvích. A k čemu to všechno? Koho poslouchají politici? Prostý lid ne, občané sice umí řvát, diskutovat, podepisovat petice a čas od času volit, ale těžko se dohodnou na nějaké sbírce, aby si mohli zaplatit (rozuměj, podplatit) slušný zákon, lidsky jednajícího ministra, dobrého soudce... Lépe se jedná s tím, kdo nebude řvát a prostě si svoje požadavky hned zaplatí, protože se to prostě vyplatí. Proč nejít tam, kde je tepleji, obzvlášť, jsem- li typický český politik a tím pádem postrádám svědomí, soucit, hrdost?

Občané se těžko spojí, když jsou rozdělení na nezaměstnané, důchodce, postižené, zaměstnané bohaté, zaměstnané chudé, drobné podnikatele, velké podnikatele, mocné, bezmocné... A mezi těmito třídami lidu je cítit čím dál více nenávisti, podporované politiky, sdělovacími prostředky a těmi, kdo bezrozumově opakují do zblbnutí podsouvané názory. Podporované z pochopitelných důvodů podle hesla rozděl a panuj. Každá z těch tříd má také svoje problémy a mnohdy tak tíživé problémy, že ani nemá čas a sílu se starat o problémy jiných. Těžko se tedy občané spojí, když je jich tolik různých malých a větších skupin. Do toho už si většina z nich zvykla na výchovu, hlásající, ať se každý staráme jen sám o sebe. Proč ne, je to tak vlastně pro mnohé jednodušší.

Zato jednotlivec, hodně bohatý, ten se nemusí spojit nikde s nikým- stačí jen prostřednictvím peněz hájit svoje zájmy. Bez ohledu na důsledky pro další lid. Vždyť i to sbírání peněz je na úkor druhých, mezi kterými by mohly být jinak peníze spravedlivěji přerozděleny a poté také efektivněji vráceny do koloběhu ekonomiky, k nákupu opravdu užitečného, efektivní sériovou výrobou vyráběného zboží, místo nákupu předraženého luxusního zboží, vyráběného pro bohaté zase jen těmi bohatými, zabírání půdy, lesů, všeho jen pro vlastní potřebu... Kdo nebere ohledy někde, nebude je brát ani jinde. A co na to naši roztomiloučtí politikové a političky? Pokud se kšeftař nebude starat v první řadě sám o sebe, zřejmě nic nevydělá a pravděpodobně na tom i dojede. Přitom je jasné, že lid bude pracovat ve větší nebo menší míře i nadále, nadále bude vyrábět peníze k dalšímu kšeftování a nadále bude poslušně trpět. Těžko tuhle zemi zdevastovat do mrtě. Není se tedy čeho obávat, aspoň na příštích pár desítek let, do konce života politika.

Vlastně si říkám, pohledem laika přes humanitní vědy všeho druhu, jen selským rozumem, "hmm, kdo zaplatil tu šaškárnu, kde bylo podchycených jen několik málo politiků, když to skončilo až předčasnými volbami a když dokonce ani sdělovací prostředky to tak málo tutlaly"? Kdo se nemohl s poslední garniturou dohodnout na cenách nebo na podmínkách? A k tomu patří spousty úvah, povedou- li příští volby ke zlepšení, ale opravdu celkovému, ne jen dílčímu a jen naoko. Osobně, na základě svých znalostí, schopností, zkušeností a tomu odpovídajících úvah, nemám důvod věřit ve slušnější budoucnost.

Zdá- li se čtenáři můj pohled zjednodušený a pokřivený, je to smůla. Zjednodušený je zaručeně, nemám čas napsat o všem knihu a nemám na to ani talent. Pokřivený ten graciasovský pohled také může být, ale pokud tomu tak je, je dost pravděpodobné, že si to neuvědomuji a ani jen tak neuvědomím. Takže bohužel...

To ale neznamená, že se jedná o nesprávný pohled a názor a že nemohou být tací, kdo by se mnou nesouhlasili, přestože ke svým názorům přichází pod tíhou jiných argumentů, informací a jinýma očima. Předpokládajíc, že mám pravdu, našel jsem odvahu i přes to, jakým způsobem jsem se v posledních dnech proslavil na Britských listech (kéž by se o mně nevědělo) a zkusil jsem čtenáře vyzvat k nezávaznému pokusu o vytvoření nějaké alternativy. A ejhle, už jsou tři ochotní potenciální tvůrci webu a jedna občanka s dalekosáhlými negativními zkušenostmi, mimochodem, také přispěvatelka na Britské listy. Je to ale stále málo. Je hezké mít perfektní a propracovaný web, ale pokud jej nemá kdo plnit, vést, dát tomu právní formu, pravidla, práci, je to jen ztráta času.

Dnes se tedy prostřednictvím Britských listů pokouším o pošťouchnutí stávající situace a vlastně si tím protiřečím, protože se pokouším vyzvat nějakou skupinku národa k tomu spojení a sjednocení. Nicméně, je dobré podotknout, že má jít jen o malé a dílčí sjednocení ve věci reálnější, než je nějaké donucování politiků. Celkem je nás jen pět, kdo bychom rádi aspoň o malý kousíček zlepšili situaci v této zemi prostřednictvím pomoci těm, kdo pomoc opravdu potřebují a stát je nechává "skartovat". Možná právě i to, že něco evidentně funguje, tím zřejmě fungovat může a není se na co dál vymlouvat proč to nejde, by mohlo politiky přesvědčit k nějakému gestu, demonstrujícímu, že jim není lid lhostejný. Zdá se tato myšlenka příliš nafoukaná, megalomanská a nereálná? To už nezáleží na myšlence, jako spíš na těch, kdo jí uvěří a budou ji realizovat. Kdo je schopný všemu dát právní formu, kdo další je schopný poradenství, účetnictví, být dalším administrátorem webu, kdo má nápady, kdo dokáže prověřit a přefiltrovat podvodníky od skutečně potřebných,- napište mi, pokusím se vás všechny spojit předáním kontaktů všem na všechny. A pokud dovolí čas, tak občas přispět nějakým nápadem, kterých mám až až, případně i názorem, kterých mám, čtenář snad promine, přebytek.