Dabing, velmi české specifikum

8. 10. 2013 / Tomáš Vohryzka

Pan Rosner, kdysi prohlásil, v souvislosti s předáváním cen nejlepším dabérům, jak ho rozčílí, když špatný dabing udělá z výtečného filmu úplně něco jiného. Jistě, to je pravda, ale podstata problému stojí o patro výš. Představitel dabingové sekce herecké asociace si jaksi neuvědomoval, že každý dabing, a to i ten dobrý, je zásah do originálního díla, který dělá vždy z původního filmu něco jiného.

Nevidím žádný rozumný důvod pro to, aby se naprostá většina filmů vysílaných v televizích dabovala do naší mateřštiny. Že někteří starší diváci nedokáží rozluštit malé titulky? To za vážný argument může považovat jen kulturní analfabet. Ve stejné logice bych mohl argumentovat, že dabovaný film zase nemohou sledovat lidé neslyšící.

Podstata problému je jiná. Pro mnoho diváků je pohodlnější sledovat film v češtině a televize těmto divákům, odkojených plytkými seriály a lidovými pořady typu Kufr, rády vycházejí vstříc. V zájmu vyšší sledovanosti, pochopitelně. Jde o pokleslý nástroj a dívím se, že naše kulturní fronta neprotestuje proti této podbízivosti a vycházení vstříc průměrnému masovému vkusu. Nikde nezaznívají argumenty o zachování originality díla a integritě uměleckého projevu. Ne, přece i ty babičky z vesnice musejí slyšet co říká Belmondo od Krampola a Eddie Murphyho musí tlumočit Jiří Kaiser. A při sledování hudebních filmů přímo trnu, jestli se dabér Michaela Jacksona pustí i do zpěvu. Brr!

Pochopitelně umění jde stranou, když jeho autorem je někdo jiný. A hlavně dabing je pro mnoho herců nikoliv další uměleckou disciplínou, ale dalším, a často nikoliv zanedbatelným, zdrojem příjmu. Při vší úctě k paní Mirce Spáčilové nerozumím obavě z rušení jedné umělecké disciplíny. Dabing je i pro většinu herců, i podle jejich slov, pouze dalším kšeftem.

Jako z jiného světa, či přesněji z jiné doby, pak působí názory, že český dabing, tedy hlas českého herce je dokonce lepší než originální hlasový projev. Kramol je lepší než Belmondo a Filipovský dokonce mnohem lepší než Funes. Uf. Sice už nemáme padesátá léta, ale jde o zářný příklad kombinace české malosti a sebestřednosti zároveň.

Nejsou nakonec ti naši herci celkově lepší než ti zahraniční? Jak typicky české! Napodobit, parodovat vylepšovat. To nám vždycky šlo. Když tak všechno víme a umíme nejlépe, proč tedy rovnou netočíme celé lepší filmy než to dělá například Hollywood? A není třeba i nakonec i ten Fila lepší malíř než Picasso, neměl by jeho obrazy též někdo vylepšit? Že to již přeháním?

Ale vždyť třeba v populární hudbě se to děje běžně. Proč se z našich rádií linou česky nazpívané písně převzaté českými zpěváky? To i čeští zpěváci jsou lepší než ti cizí? Ta naše písnička česká, že.... Hlavní důvod je i tady jiný. Lid to vyžaduje, zvyšuje to poslechovost, dobře se to prodává. Jde o problém pořád z jednoho soudku. Divák se nechce namáhat, nechce přemýšlet ať tedy má co chce.

Jistě, filmy v originálním znění samozřejmě nikoho, sami o sobě, cizí jazyk nenaučí. Ale to snad ani nikdo netvrdí. Ale dohromady s poslechem cizí hudby, čtením knih v originále, možností cestovat do zahraničí vytvářejí prostředí, které k učení cizích jazyků výrazně přispívá. Pamatujete si jak jsme o těchto možnostech snili za totáče....

Dabování pořadů do mateřského jazyka je i dost nestandardní věc. O tom se přesvědčuji znovu a znovu při sledování televize v zahraničí. Upřímně řečeno, jsem v zemích, které jsou jazykově, kulturně a co do velikosti srovnatelné, neviděl žádný dabovaný pořad. V Holandsku, Dánsku či Norsku můžete sledovat většinu pořadů německé, švédské, francouzské či americké provenience. Samozřejmě, jsou prakticky bez výjimky v původním znění s titulky.

Negramotnost byla v českých zemích, pokud vím, odstraněna již dávno. Ve vybavení televizními přístroji jsme světoví a velikost televizních obrazovek často udivuje zahraniční návštěvy. Bohužel, pokud jde o jazykovou gramotnost, nám do světovosti dost chybí. To už si nepamatujeme, jak jsme skandovali, že chceme do Evropy? Není to tak jednoduché, že, a to ani v případě, jako je ten televizně-dabingový, kdy vlastně k té dlouhé cestě do Evropy ani nemusíme zvednout zadek od televize.

0
Vytisknout
5527

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2013