K problémům Bundeswehru

3. 10. 2014 / Karel Dolejší

Existuje mýtus "nejsilnější vojenské aliance na světě", která podle některých "ohrožuje a obkličuje Rusko" a "neustále se rozšiřuje". V praxi ovšem situace vypadá tak, že v Evropě existují dvě členské země s relativně silnou a připravenou armádou - Británie a Francie, které ovšem své ozbrojené síly zmenšují. Léta úspor a mizerné akviziční politiky poznamenala armádu hospodářsky nejsilnější země západní Evropy, Německa, natolik, že ozbrojené síly jsou bojeschopné pouze v omezené míře a dokázaly by působit na bojišti jen po krátkou dobu. Následující text vychází z materiálu připraveného Deutsche Welle ZDE.

Letoun Eurofighter je nejmodernějším strojem německého letectva, objednáno bylo 143 kusů, dodáno zatím něco přes 100 kusů. V důsledku výrobní chyby byla životnost stroje snížena z původních 3 000 letových hodin na 1 500. Starší stroje Tornado jsou v provozu čtyřicet let a dnes jich je schopno provozu 38 z celkového počtu 89. Dopravní letadla C-160 Transall z 60. let jsou na tom podobně. Jen 25 z 57 kusů je provozuschopných. Nástupce Transallu Airbus A400M má léta zpoždění.

Pouze 10 z 31 moderních bitevních vrtulníků Tiger je v operačním stavu a pouze 4 z 22 námořních strojů Sea Lynx. Dopravní vrtulníky NH90 a CH53 mají podobný podíl provozuschopných exemplářů.

Moderní obrněný transportér Boxer vyvinutý společně s Nizozemskem má Bundeswehr k dispozici v počtu 189 kusů, ale provozuschopných je pouze 70. V případě krizové situace mohou Němci poslat do boje asi polovinu z 406 starších BVP Marder. Toto vozidlo bylo zavedeno do výzbroje v roce 1971. Má je nahradit nové BVP Puma. Těch je k dispozici zatím 5 kusů, objednáno bylo 350.

Uvedený seznam není ani zdaleka úplný a nepokrývá také všechny problémy. V Německu po léta klesaly výdaje na obranu, docházelo k nákupům problematické techniky a to ještě často se zdržením. I relativně moderní zbraně trpí problémy, částečně proto, že nejsou k dispozici náhradní díly. V bojové situaci by se takový stav stal velmi rychle fatálním, protože bez náhradních dílů nelze techniku udržet v provozu. Armáda je v souladu s tlakem Američanů na pomocné sbory vysílané do prohraných koloniálních válek koncipována především pro expediční operace v rozvojových zemích, nikoliv pro boj na evropském válčišti. Tomu odpovídá vybavení i jeho počty. V konfliktu vysoké intenzity se životnost jednotlivého kusu bojové techniky na bojišti počítá na minuty.

Německé pozemní síly mají 62 756 vojáků. Pro srovnání: Běloruské disponují 29 600 vojáků pravidelné armády, 120 000 příslušníků teritoriální obrany a kromě toho existují další tři brigády a sedm praporů vojsk ministerstva vnitra. Německo má 225 tanků; Bělorusko 1 800. Německo provozuje 154 samohybných hlavňových dělostřeleckých systémů; Bělorusko 601 samohybných a další stovky tažených děl v ráži nad 100 mm. A tak dále.

Ti kdo podle not moskevské propagandy tvrdí, že "NATO chystá válku proti Rusku" by měli laskavě sdělit, kdo by takovou válku tedy měl vést a čím. Stovky vojáků "tripwire force" rotující po základnách na východě? Američané právě uvízli v další válce na Blízkém východě. Evropané dokáží vyslat do zahraničí jen nepočetné "síly rychlého nasazení" optimalizované pro boj se slabým protivníkem v někdejším Třetím světě. A jen s velkými obtížemi by i tyto jednotky dlouhodobě udržovali v provozu. Rusko při manévrech Vostok 2014 předvedlo rychlý přesun jednotek ze Západního vojenského okruhu na Dálný východ. Podobný přesun např. španělských jednotek jen do Východní Evropy patří do říše snů.

Rusko se aktivně připravuje na válku ZDE, jak v technickém, tak v psychologickém a doktrinálním ohledu. Západ rozhodně v žádném ohledu na na válku připraven není.

0
Vytisknout
5354

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2014