Uprchlíci

ČR je zavázána mezinárodními smlouvami

20. 1. 2015

čas čtení 3 minuty

Pomoc nejenom syrským uprchlíkům není žádné sanování námi nezaviněných škod, natož aby šlo o nějakou nezištnou pomoc, která nám utrhuje od úst. České republice nikdo nic nezištně nedává, však Česká republika také nikomu nic nezištně neposkytuje. Jde o peníze a smluvní závazky, o něco za něco na úrovni států. Nezištný altruismus do toho netahejte, píše Klára Mičkalová.

Máme jako stát nějaké výhody, ovšem ruku v ruce s nimi jdou závazky/povinnosti/cena za ty výhody. Např. podělení se o zátěž, kterou představují ekonomičtí i mezinárodním právem chránění běženci, je mj. jednou z cen za volný pohyb osob a zboží v rámci EHP, kde nejsou vnitřní hranice – z čehož plyne ČR zisk. (Jistě by se dalo najít mnohem více propojení.)

Z tohoto důvodu nechápu demonstrace pro/proti přijetí syrských válečných uprchlíků, chráněných mezinárodním právem z mého pohledu totiž není totiž o čem debatovat. Přijetí uprchlíků je jednak smluvně daná věc a jednak protislužba za službu, ze které máme zisk. Když už tedy jsme u kupeckých počtů a peněz – a ne u mezinárodních smluv o uprchlících. Návrh ministra vnitra Chovance na referendum o přijetí uprchlíků je v tomto ohledu zcestný a populistický.

Zároveň chci důrazně upozornit na to, že to, že jsme smluvní stranou mezinárodních smluv o uprchlících, také znamená, že si připlácíme na to, že statisíce uprchlíků zůstanou tam, kde jsou – a nepřijdou k nám. Pokud tedy hledíme jen na hospodářskou výhodnost. I když zlomek uprchlíků přijmeme, je to výhoda a servis, mezinárodní „pojištění“, na které si platíme. A nesmíme zapomenout, že např. Turecko a Libanon jsou také ve stejném „klubu pojištěnců“, do kterého finančně přispívají, ovšem nyní nesou naprosto neúměrnou zátěž.

A konečně i hypotetický Čech – válečný uprchlík požívá mezinárodní ochranu – a jako takový MUSÍ být přijat smluvní stranou. A každý uprchlík chráněný mezinárodním právem je mnohonásobně prolustrovám mnoha úřady mezinárodních organizací i úřady státními, čímž je výrazně sníženo také mnohokrát zmiňované bezpečnostní riziko, které se s přijetím uprchlíků zmiňuje.

Ani jiné vzájemné závazky států nejsou nezištné. Slouží jako určité vzájemné pojistky (za které se platí různé formy „pojistného“), nejenom v případech přírodních katastrof a jiných neštěstí, včetně válek. Např. také v otázkách trestněprávních, oblastech rodinného práva, sociálního a zdravotního pojištění, k zabránění dvojímu zdanění, placení důchodů, k poskytnutí konzulárních služeb atd., atp.

0
Vytisknout
10942

Diskuse

Obsah vydání | 22. 1. 2015