Kdyby Washington poskytl zbraně Kyjevu, konflikt na Ukrajině by mohl nebezpečně eskalovat

10. 2. 2015 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Nesdílím přesvědčení Karla Dolejšího, který má za to, že „Obama žádné zbraně Ukrajině nedodá“ ZDE, protože nelze opomenout, že v jeho administrativě sedí klíčoví proponenti amerického vojenského angažmá na východě Ukrajiny, jmenovitě nastávající šéf Pentagonu Ashton Carter, viceprezident Joe Biden a ministr zahraničí John Kerry.

A píši to i přes fakt, že prezident Obama na tiskové konferenci s Angelou Merkelovou prohlásil, že vojenské možnosti prozatím zůstávají symbolické a jsou problematické. Proklamace politiků totiž mívají jepičí život. Nicméně do zbraně nejvíc volá republikánský senátor a šéf branného výboru Senátu John McCain. Prosadí si tito eufemisticky řečeno váleční dobrodruzi svou, či zvítězí soudná diplomacie nad zhoubou eskalace tamního konfliktu?

Nejen mezinárodní instituce, jako je OBSE ZDE, varuje, že dodávky zbraní Kyjevu mohou vyhrotit násilnosti na Ukrajině (zároveň je zmíněno, že problémem je taktéž přísun zbraní pro proruské povstalce z Kremlu), ale totéž připustil i mluvčí Bílého domu Josh Earnest, když prohlásil, že tento krok může „krveprolití rozšířit ZDE “. Jinými slovy, také z oficiálních amerických zdrojů zaznívají zdrženlivé hlasy ohledně případného transferu amerických zbraní pro Kyjev.

Můžeme opět zmínit stanovisko bývalého jestřába s letitými zkušenostmi nad geopolitickou šachovnicí Henryho Kissingera. Nejen, že peskuje sankční politiku Západu proti Rusku, ale viní z rozpoutání samotného konfliktu na Ukrajině konkrétní aktivity Spojených států a Evropské unie vůči Rusku. Za klíčové Kissinger považuje nečlenství Ukrajiny v NATO a samotná Ukrajina by dle jeho mínění měla fungovat jako most mezi Západem a Ruskou federací ZDE.

Americký politolog John Mearsheimer ve svém aktuálním textu k tématu, který byl publikován 8. února stránkách New York Times, píše ZDE , že Rusko a jím podporovaní a lépe vyzbrojení separatisté nad Ukrajinci téměř vyhrávají a prezident Putin nemíní ustoupit tváří v tvář západním sankcím. Mearsheimer stejně jako Kissinger a další varovné hlasy uvedl, že americké zbraně v rukou ukrajinské armády by vojenskou při eskalovaly a ohniska sváru by se šířila dále – a to by bylo obzvlášť nebezpečné, neboť Rusko, jež disponuje tisíci jaderných zbraní, si chce uhájit své strategické zájmy.

Háček podle politologa je také v tom, že Washington by Jaceňukově vládě musel poslat obrovské množství zbraní, aby mohla čelit povstalcům a ruským vojákům. Není pochyb ani v tom, že Moskva by čelíc americkým zbraním vojenské úsilí nebezpečně vyhrotila. Autor textu cituje studii, podle jejíchž poznatků by ani obrovské zásilky zbraní a vojenské techniky ze Západu pro ukrajinskou armádu nemohly zvrátit odhodlaný útok ruské armády.

Stoupenci vojenského dobrodružství v Obamově kabinetu i mimo něj spoléhají též na to, že Rusko nemusí být nutně poraženo, ale finančně vyčerpáno tak, že o východ Ukrajiny přestane usilovat, jak pokračuje Mearsheimer. Nicméně ani tento plán dle jeho soudu nemá šanci na úspěch, protože Rusko se svých strategických zájmů na Ukrajině jen tak nevzdá, je o ně připraveno sveřepě bojovat, a to nezmiňujeme nevyloučitelnou možnost rozpoutání jaderného konfliktu. „Řešení krize by mohlo spočívat v tom, že by se z Ukrajiny mohl stát neutrální nárazníkový stát; podobně jako Rakousko za studené války,“ konstatuje politolog.

Profesor mezinárodních vztahů na Harvardově univerzitě Stephen Walt sdílí Mearsheimerův pesimismus co se případného transferu amerických zbraní ukrajinské armádě týče. Walt v časopise Foreign Policy uvádí ZDE, že současní američtí jestřábi, kteří preferují prohloubení vojenské konfrontace s proruskými separatisty, potažmo s Ruskem, jsou titíž politikové, již dlouhodobě podporovali expanzi NATO k ruským hranicím, což spělo k současné krizi na Ukrajině. Obhajují tedy opět konfrontační pozici, jež vedla k současnému ozbrojenému sváru, proto se jejich huráoptimismus ohledně vyzbrojení ukrajinské armády nezakládá na realitě. Harašení zbraněmi, jak známo, protivníka zatvrdí, posílí jeho obavy a povzbudí jeho agresivní choutky, jak konstatuje Walt. Současné Rusko viděné jeho očima je upadající, ba vymírající zemí, která si chce zachovat alespoň nějakou sféru vlivu poblíž svých hranic, aby silnější státy, konkrétně Spojené státy, nemohly využít její zranitelnosti. „Jde spíše o přetrvávající strach než o neukojitelné imperiální ambice, který motivuje kroky Ruska na Ukrajině,“ míní Walt.

Doufám proto, že americký prezident Obama tentokrát navzdory svým jestřábům svému slovu dostojí a nebude se pokoušet o zažehnutí dalšího nevyzpytatelného konfliktu přímo za našimi humny.

0
Vytisknout
6385

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2015