Vlna vraždění je protiislámské zlo. Korán zakazuje zohavování mrtvol

27. 6. 2015

Hovořil jsem včera s Usámou Hasanem, islámským učencem a někdejším džihádistou. Hovořil o svém zhnusení nad zločiny, spáchanými tento týden. Poukázal na to, jak cizí jsou islámskému náboženství, které například zakazuje zohavování mrtvol. Řekl, že vznikl boj o civilizaci, v níž se musejí spojit všechny velké společnosti a velká náboženství světa - křesťanství, islám, hinduismus, judaismus i další - proti tomuto zlovolnému, miniaturnímu kultu smrti.

Kromě vražd v Kuvajtu, v Tunisku a ve Francii došlo v minulých dnech i k dalším zvěrstvům. V úterý byl zveřejněn videozáznam popravy pěti muslimů, které zavraždil Islámský stát. Pět muslimů bylo uvrženo do klece, která byla potopena do vody v plaveckém bazénu. Hypermoderní kamery umožňující natáčet pod hladinou zaznamenaly poslední minuty života umírajících mužů, kteří sebou v kleci házeli, jak umírali. Je to krutost, která dnešek spojuje s hrůzami nacistických koncentračních táborů. Po ukončení druhé světové války napsala v roce 1945 politická teoretička Hannah Arendtová: "Problém zla bude zásadní otázkou poválečného intelektuálního života v Evropě." Měla tím na mysli, že se Evropané budou snažit pochopit, jak bylo možné, že docházelo k hrůzám vraždění v nacistických koncentračních táborech, píše v deníku Guardian Jonathan Freedland.

Vraždění a zvěrstva, k nimž dnes dochází, je jistě možno do určité míry vysvětlit politickými, vojenskými a hospodářskými faktory. Jenže to nevysvětluje absolutní sadismus, schopnost jedné lidské bytosti nejen druhého zavraždit, ale zavraždit ho bolestným, ponižujícím způsobem.

Jednou možností je nepovažovat to za nevysvětlitelné. Vzpomeňme na postavu ve filmu Woodyho Allena Hana a její sestry. Její reakcí na Arendtové problém zla bylo říct, že když se lidi ptají, jak je možné, že došlo k holocaustu, ptají se špatně. "Vzhledem k tomu, jací lidé jsou, otázkou je, proč se to neděje častěji?"

Pokud věříme, že lidé jsou svou podstatou divoši, kteří se radují z bolesti druhých, není překvapující, že mladí muži z Isis páchají jedno zvěrstvo za druhým: upálí muže v kleci, popravují děti, nutí dítě, aby zastřelilo dospoělého. Sadismus proměnili ve sport, v němž se předhánějí.

Pokud však máme jiný názor na lidské bytosti a jsme přesvědčeni, že jsou lidé schopni lásky a empatie, pak dál čelíme problému nevysvětlitelnosti zla. Můžeme se pokusit věc vysvětlit prostřednictvím psychologie, můžeme poukázat na to, že muži, páchající dnešní hrůzy, jsou prostě šílení, poškození lidé.

Anebo pokud usoudíme, že vrazi jsou psychicky zdraví a normální, můžeme se odkázat na psychologii skupin. Připomeneme si post-holocaustovou práci Stanleyho MIlgrama, jehož experimenty o poslušnosti dokázaly, že lidé jsou schopni a ochotni vyvolávat u druhých obrovskou bolest, pokud plní příkazy důvěryhodné autority.

Jednodušším vysvětlením je, že vrazi z Islámského státu prostě jen používají starodávnou vojenskou taktiku, kterou dobře znali Džingischán a Atilla Hun: vyvolejte v nepříteli co největší strach. Isis utopil ty muslimské muže proto, abychom se ho báli.

Funguje to. Turisté přestanou jezdit do tuniského letoviska Sousse, aspoň na určitou dobu. Ale zatímco tyto zločiny vyvolávají strach, vyvolávají i hnus a odpor. Aa ten hnus a odpor je sdílený. Hovořil jsem včera s Usámou Hasanem, islámským učencem a někdejším džihádistou. Hovořil o svém zhnusení nad zločiny, spáchanými tento týden. Poukázal na to, jak cizí jsou islámskému náboženství, které například zakazuje zohavování mrtvol.

Řekl, že vznikl boj o civilizaci, v níž se musejí spojit všechny velké společnosti a velká náboženství světa - křesťanství, islám, hinduismus, judaismus i další - proti tomuto zlovolnému, miniaturnímu kultu smrti. Bylo by nesmyslem hovořit o takovém boji jako o válce proti zlu. Takovou válku nikdy nevyhrajeme. Zlo je v nás a je zjevně věčné. Ale nesmíme se bát nazvat zlo zlem.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6086

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2015