Obdobný případ se před dvěma týdny odehrál v Jeruzalémě, když izraelský premiér Netanyahu pronesl na 37. sionistickém kongresu výrok, že „to byl palestinský duchovní, kdo vnukl Hitlerovi myšlenku vyhladit evropské židy během druhé světové války“.

V reakci na toto tvrzení se okamžitě zvedla vlna kritiky jak na mezinárodní úrovni, tak i - a to je důležité - od izraelských historiků, kteří premiéra obvinili ze lži a z překrucování skutečnosti. Pod tímto tlakem nakonec premiér Netanyahu své původní tvrzení odvolal.

Je vidět, že samotným Izraelcům záleží na tom, aby jejich veřejná debata měla určitou úroveň a aby probíhala bez zbytečného zkreslování a lží, které akorát napomáhají k vytváření iluzí, což může mít nepředvídatelné následky. Když to jde v Izraeli, proč to nefunguje i v České republice?

Rád prezidentu Zemanovi jeho tvrzení uvěřím, pokud je však dokáže podložit adekvátní statistikou či studií. V opačném případě jsme svědky toho, že veřejní činitelé nemusejí být za své výroky zodpovědní (nikdo to po nich ani nežádá) a mohou pronášet cokoliv, co oni sami uznají v aktuální situaci zrovna za vhodné.

Otázkou zůstává, jestli debata vedená v takovémto duchu podporuje demokracii nebo jí spíš naopak škodí. Na to ať si každý odpoví sám.