Brazilská krize je i krizí totožnosti

19. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Když v neděli hlasoval brazilský parlament pro odstranění prezidentky Dilmy Rousseffové, byla to fraška, píše známá brazilská novinářka Eliane Brum. Pokusu odstranit demokraticky zvolenou prezidentku, která získala 54 milionů hlasů a nebyla obviněna z žádného trestného činu, stál v čele muž obviněný z korupce a praní špinavých peněz - Eduardo Cunha. Pokud i horní komora brazilského parlamentu schválí odstranění Rousseffové, její úřad převezme viceprezident Michel Temer - hlavní spiklenec. Pokud bude Rousseffová odsouzena, Temer zůsane prezidentem. Kdyby se dnes konaly volby, Temer by získal 1-2 procenta hlasů.

Z toho se zdá vyplývat, že Rousseff a její Dělnická strana jsou jen oběti. Ale to je jen část pravdy. Rousseffová vedle velmi špinavou prezidentskou kampaň a démonizovala své protivníky. Krátce po začátku svého druhého funkčního období přestala plnit své předvolební sliby a začala dělat opak. Hospodářská krize se prohloubila a téměř 10 milionů Brazilců přišlo o zaměstnání. I stoupenci Dělnické strany zastávají názor, že je Rousseffová nekompetentní.

Tváří v tvář rostoucí vlně pouličních protestů začaly Rousseffová a Dělnická strana prodávat politické funkce a principy ve snaze vyhnout se procesu svržení prezidentky. Ti, kdo byli zrazeni, jsou tedy také zrádci, takže důsledek hlasování je složitější. Někteří demonstranti v ulicích tvrdí, že "brání demokracii, nikoliv Rousseffovou". Někteří příslušníci levice už Rousseffovou nehájí dlouho.

Bezprostřední budoucnost Brazílie ovlivňují dvě otázky. Jednou z nich je dědictví Dělnické strany a restrukturalizace sil na levici. Druhou je vyšetřování korupčních projektů, na nichž se podílela vláda a velké stavební firmy.

Pokud bude prezidentka odstraněna, velká část voličů asi přijme interpretaci, že se Dělnická strana stala obětí spiknutí. Jenže i Dělnická strana se nechala zkorumpovat mocí a zradila své nejdražší ideály. Dělnická strana by se tak vyhnula zúčtování se svými chybami, jichž udělala mnoho.

Dělnická strana ovšem není jedinou zkorumpovanou stranou v Brazílii. Na korupci se zřejmě podílejí všechny hlavní brazilské politické strany.

Odstranění Rousseffové se prezentuje jako pokus obětovat Dělnickou stranu na záchranu ostatních stran. Temer jako prezident by odebral policii financování a autonomii a zabránil by jí dále vyšetřovat korupci. Vznikl by pravicový vládní pakt, podporovaný podnikateli. Tím by se Brazílie vrhla do vakua.

Brazilská krize není jen politická a hospodářská, je to také krize totožnosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8478

Diskuse

Obsah vydání | 21. 4. 2016