Co mohlo být, kdyby se Češi nechovali jako blázni... Syrští uprchlíci vytvořili nový život pro upadající švédské město Malmö

21. 5. 2016

Uprchlíci, utíkající před válkou na Blízkém východě, přinesli do třetího největšího švédského města dynamickou kulturu a oživili tam podnikání



Když loni touto dobou vystoupil Fisal Abo Karaa z vlaku na hlavním nádraží ve švédském městě Malmö, vyčerpaný po dlouhé cestě vlakem a na člunu, vypadal jako všechny ostatní oběti strašlivé války v Sýrii.

Prosadil se v Malmö však až letos v dubnu, kdy tamější hlavní ulice naplnil zvuk syrských dud, bubnů a tance. Tehdy totiž otevřela své dveře Fisalova nová syrská restaurace, Jasmin Alsham, a stala se charakteristickým znakem hospodářského oživení, které do Švédska přinesly syrské peníze.

Fisal Abo Karaa a jeho společníci investovali v Malmö pět milionů švédských korun (14 milionů Kč) a proměnili to, co bývala Pizza Hut, v kopii domu z Damašku. Je to jedna z pěti nových syrských restaurací v Malmö, které tam otevřely za poslední rok. "Říká se tu, že přišli Syřani a chtějí skoupit všechno," vysvětluje Ibrahim, holič a člen kuřáckého klubu Nahawand šiša, kde se setkávají zavedení arabští podnikatelé v Malmö.

"Mnoho, mnoho Syřanů chce převést své peníze do Švédska," říká Maher Alkhatib z Damašku, který otevřel novou syrskou restauraci loni. "Znám lidi v Emirátech, ptají se mě: 'Najdi dobrý projekt, abychom do něho mohli investovat.'"

Rodina Abo Karaay vlastnila v městě Homs čtyři továrny a vyvážela papírové kapesníky do celého arabského světa. "V Sýrii jsme přišli o miliony dolarů a o obrovský kapitál," říká jeho bratranec Mohammed.

Do arabského kuřáckého klubu v Malmö chodí ti nejúspěšnější podnikatelé. Asi 43 procent z 317 000 obyvatel města Malmö je nyní zahraničního původu. Největší počet příchozích tvoří Iráčani, těch je v Malmö asi 40 000. Společně způsobili v Malmö ohromující hospodářské oživení v městě, které bylo v osmdesátých letech v tak hluboké hospodářské krizi po kolapsu tamějšího loďařského průmyslu, že každý sedmý obyvatel města Malmö se tehdy odtamtud odstěhoval a počet tamějších obyvatel tak poklesl na 230 000. "Malmö v devadesátých letech bylo naprosto zoufalé město, všichni tady byli v depresi," vzpomíná Christer Havung, jehož kavárna Bröd och Vänner sousední s Ibrahimovým holičským salónem.

Noví příchozí vytvořili alternativní centrum města kolem Möllevångského náměstí, kde vznikl rušný trh se zeleninou a otevřely tam obchody prodávající íránské, irácké a libanonské zboží. "Malmö se úplně proměnilo," říká Jassim Almudafar, Iráčan, který už 14 let pracuje pro státní švédskou banku Almi, který poskytuje imigrantům půjčky, aby si založili vlastní podniky. "Když jsem přišel do Švédska, nikdo tu neprodával falafel, byly tu jen párky a hamburgery. Teď už skoro nikdo párky neprodává, ale je tu asi 50 až 60 falafelových restaurací."

Podle statistik dosahuje však nezaměstnanost cizinců 30 procent, oproti celošvédskému průměru 8 procent. Almadufar tomu nevěří. Během čtrnácti let poskytl půjčky mnoha lidem, kteří neměli nic a nyní vlastní významné podniky. Greg Dingizian, stavitel nemovitostí, jeden z nejbohatších lidí v Malmö, přišel do Švédska jako dítě z Bagdádu. Oficiálně nezaměstnaní lidé pracují v černé ekonomice a mnoho podniků zatajuje své zisky, aby se vyhnulo placení obrovských švédských daní.

"Imigranti vytvářejí hospodářský růst - jen pomyslete, kolik z nich založilo nové podniky," zdůrazňuje Almudafar. Zejména na něho dělají obrovský dojem nejnovější uprchlíci ze Sýrie. "Jsou trochu jiní," říká. "Jsou nesmírně ambiciozní. Jen po pár měsících ve Švédsku už chtějí založit podnik." Almudafar financuje více než 50 nových syrských podnikatelských projektů a jedná o stovkách dalších. Jedna žena chce postavit továrnu a vyrábět syrské sýry. Vznikají pekárny, cukrárny, zubařství, firmy specializované na IT, stavební firmy, zahradník chce pěstovat ve sklenících syrskou zeleninu, otevírá se obchod se syrskými loutnami.

V říjnu založil dvaadvacetiletý Mohaymen Selim firmu Hello Shisha, která rozváží vodní dýmky s vonným tabákem po celém městě. Podnik podporuje silně navštěvovaná facebooková stránka a je v rozkvětu.

Jedna z Almudafarových zákazníků, Sabah Akkou, která si taky otevřela novou restauraci jménem Damaskus, říká, že vznik velkého množství syrských restaurací je něco, co už viděla dříve jinde. "Totéž se stalo v Egyptě, jakmile tam přišli Syřané, začali všude otevírat restaurace a pekárny," směje se. Akkou byla marketingová manažerka u jedné z největších textilních firem v Aleppu, ale musela všechno opustit, když uprchla do Egypta. Peníze na otevření restaurace ji poskytl její syn, který pracuje jako výzkumník na univerzitě v Mainzu.

"Zjistíte, že Syřané jsou velmi odlišní od jiných národností, protože my rádi pracujeme," říká. "Nic od vlády si brát nechceme."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5975

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2016