Pokus o prezidentský puč:

Zeman mlží, zatímco Babiš zametá stopy?

9. 5. 2017 / Karel Dolejší

Jeden z mnoha střetů zájmů ministra financí spočívá v tom, že šéfuje úřadu, který vyšetřuje podezření na jeho vlastní trestnou činnost. Odvolat Babiše je velice důležité; ale nejen to - zrovna tak je klíčové odvolat jej co nejdříve, aby neměl příležitost ovlivňovat vyšetřování. Miloš Zeman nicméně svým postojem k celé kauze dává jasně najevo, že osobní nenávist k Sobotkovi má u něj přednost před vším ostatním.

Zeman "nemohl" přijít na oslavu státního svátku 8. května, ale sejít se s Babišem nebyl problém. Zároveň prezident vymýšlí obstrukce a opět svévolně vykládá základní zákon státu tak, aby z něj dělal rozhodujícího arbitra tam, kde má být pouhým vykonavatelem záměru premiéra.

Všechny uvedené námitky proti Babišovu odvolání jsou směšné. Námitka koaliční smlouvou je nesmyslná, protože ústava a z ní vyplývající povinnosti prezidenta mají přednost před dokumentem s nejasným právním statutem a závazností. Námitka neobsazením ministerstva je také k ničemu, protože je na premiérovi, jak vyřeší řízení ministerstva - zda jej bude například přechodně řídit sám. A konečně námitka lhůtou je bezpředmětná z toho důvodu, že záměrem autorů ústavy bylo, aby prezident v podobných případech vyhověl žádosti premiéra neprodleně.

Zatímco je tedy Babiš v podezření, že spáchal trestný čin, Zeman se dostává do podezření rovněž - v jeho případě z toho, že záměrným zdržováním odvolání ministra trestný čin pomáhá krýt.

Je zřejmé, že nadešel čas k podání ústavní žaloby na prezidenta, který si (a zdaleka ne poprvé) uzurpuje pravomoci nad rámec ústavy a nyní je dokonce v podezření, že napomáhá trestnému činu.