Kampaň "buran na Hrad" jako možné intro k nové politické telenovele

Chystají se Topolánkovi sponzoři založit novou politickou stranu?

21. 12. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Smysl kandidatury Mirka Topolánka je vážně nejasný. Jedinou šancí pro člověka, který společně s Jiřím Paroubkem symbolizuje relativně rychlou degeneraci pokusu stabilizovat politické klima v České republice na soupeření dvou tradičních stran, jedné vpravo, jedné vlevo, je odchod Miloše Zemana. Jenže Zeman se nikam nechystá a zdá se, že tuto volbu ještě ustojí, nebo spíš usedí. Proč tedy Topolánek, jehož nejbližší spolupracovník dostal pět let za korupci a dosud se zaťatými zuby drží basu (doslova), chce být prezidentem? A chce být prezidentem?

Obecně se kandidatura proti Miloši Zemanovi považuje za promarněný čas a vyhozené peníze. Zemanovi příznivce neodradí pravděpodobně nic, co by ještě mohl Zeman říct, jakože už nezbývá příliš možností na nějaké překvapení. Zeman prostě ztělesňuje jejich identitu a ta je naprosto plovoucí, hodnotových pilířů nemajíc. 


Naděje, kterou si hýčkají odpůrci Miloše Zemana, je to, že se podaří ve druhém kole spojit všechny, kdo si nepřejí, aby šel prezidentský úřad nadále hnědou cestou a zostuzoval Českou republiku v zahraničí i před vlastním zrcadlem. Nechuť k Zemanovu buranství a ochotě prostituovat se s naladěním vlastního elektorátu, byť by to mělo znamenat otevřené lži, manipulace a zbabělé obětování minorit na úkor verdiktu celohospodského sněmu o nové definici lidských práv, je pravděpodobně nejsilnější motivací těch, kdo budou podporovat jeho protikandidáty.

Otázka je, co těmto lidem může nabídnout pan Topolánek. Míra nedůstojnosti, kterou stabilně projevoval jako neoddělitelnou osobnostní charakteristiku ve svých politických rolích, je velmi podobná současnému prezidentovi. Část českých voličů je pravděpodobně spokojená s tím, když se někdo veřejně projevuje jako člověk ducha chabého, byť to tak ve skutečnosti být úplně nemusí. V tomto ohledu může Topolánek leccos nabídnout, ale komu? Těm, kdo budou volit Zemana? Nebo těm, kdo adorují buranství, nicméně Zemanovi z nějakého důvodu nemohou přijít na jméno? Asi tu taková část voličů bude, ale upřímně, nebudou to všichni v ODS, nebudou to všichni v TOP09, Babiš Topolánka nepodpoří a nevoliči nevolí. 

Poslední, relativně důvěryhodný průzkum ukazuje, že Topolánkův strop je prostě velmi nízko a na druhé kolo to nevypadá ani náhodou. Protizemanovské nálady a se koncentrují zejména v postavě Jiřího Drahoše, podobný sentiment živí preference Michala Horáčka. Topolánek je možná "jednička", ale asi jen pro Miroslava Kalouska, velkého fandy a parťáka z tenisové vlády nultých let. A právě tady lze možná hledat smysl této mission impossible. Do Topolánka investuje zaměstnavatel Křetínský, s podporou přispěchali různí přátelé z mokré čtvrti, jimž v současné době chybí "řádné" politické zastoupení. Peníze na transparentním účtu jistě vyjadřují dobrou vůli, nikoliv celkovou výši investice. Stačilo by to tak na jeden billboard z těch mnoha, z nichž se Topolánek snaží tvářit jako státník.

Pokud vyloučíme jako reálné, že by se mohl Topolánek stát prezidentem, taková investice musí mít nějaký další smysl. Není dobré podléhat dojmu, že se tyto iniciativy dějí jen tak bezdůvodně, jen proto, že se nějaký vysloužilý politik rozhodne "jít do toho". Už nyní se opět dostal do mediální agendy a bude tam figurovat ještě pár měsíců a i je to vlastně docela levné řešení.Topolánek nějakou podporu nepochybně získá. Bude to deset, patnáct, ale třeba i dvacet procent v prvním kole. Čím více, tím lépe. Na pravici, kterou svérázným způsobem reprezentuje, přetrvává rozpad. Miroslav Kalousek je - proti své vůli, ale nemaje na výběr - postupně vystrkován z TOP09 a nese to těžce. Silná oligarchická skupina, pro kteou Toplánek v posledních letech pracoval jako lobbistický nádeník, nemá ve své stáji žádnou politickou stranu. Tak co využít momentum, a nějakou založit?

Tento model není ojedinělý. Podobně využil zisku v prezidentských volbách na Slovensku Radoslav Procházka, který skončil s více než 21 % třetí. Nedostal se tak sice do druhého kola, ale dostal se do politického povědomí a založil stranu #SIEŤ. Není to sice tentýž příběh, ale je to tentýž model. Respektive může být. Investice podobného charakteru - což je třeba znovu opakovat - nebývají vynakládány zbůhdarma. A výsledek v prvním kole naznačí, jestli má smysl tento projekt dále živit, nebo jestli už je Topol jedničkou skutečně pouze pro Kalouska...

0
Vytisknout
11816

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2017