Za Trumpovým rozhodnutím zrušit dohodu s Íránem je riskantní představa, že USA dokáží íránský režim zničit

9. 5. 2018

čas čtení 3 minuty


David Pakman: Proč by KLDR uzavřela s Trumpem dohodu, když nyní vidí, že ji je ochoten za pět minut škrtnout?


Pro Donalda Trumpa a jeho dva spojence, kterých si cení nejvíc - Izraele a Saúdské Arábie - nebyly problémem jaderné dohody s Íránem  jaderné zbraně. Byla to dohoda, která legitimizovala a normalizovala vládu íránských duchovních, otevřela ji světové ekonomice příjmy z prodeje ropy, které financovaly íránská dobrodružství v Sýrii a v Iráku a jeho podporu pro teroristické skupiny, píše New York Times.


Zrušením této dohody zahajuje Trump obrovský, riskantní experiment.



Trump a jeho spojenci na Blízkém východě si myslí, že dokáží odříznout íránskou ekonomiku od světa a tak íránský režim zničit. Teoreticky vzato umožňuje zrušení dohody Íránu vyrábět tolik jaderného materiálu, kolik chce. Avšak Trumpův tým toto riziko odmítá: Írán nemá ekonomickou sílu, aby se mohl postavit proti USA, Izraeli i Saudské Arábii.  A Írán ví, že jakýkoliv jeho pokus vyrobit jadernou zbraň  by jen poskytl USA a Izraeli záminku, aby proti němu podnikli vojenskou akci.


Je to přístup brutální reálpolitiky, před níž evropští spojenci Ameriky varují, že je to historická chyba, která může vést k válce. A je to jasný příklad hazardního chování, které je přesným opakem chování Baracka Obamy, který jadernou dohodu s Íránem podepsal v červenci 2015.

Obama také hazardoval - usoudil, že Írán je potenciálně přirozenějším spojencem Západu než mnozí jeho sunnity ovládaní sousedi, že Írán má mladé, vzdělané, na západ orientované obyvatelstvo, které má plné zuby toho, že mu vládne stárnoucí teokracie.

Obama doufal, že se mu uzavřením dohody podaří pomalu odstraňovat autoritářský teokratický stát.

To se nestalo. Dohoda sice vedla k tomu, že z Íránu bylo odstraněno 97 procent jeho jaderného materiálu, avšak íránští konzervativci a armáda odmítli spolupracovat se Západem.

Íránská armáda začala podporovat prezidenta Asada v Sýrii, prohloubila svůj vliv v Iráku i svou podporu pro teroristické organizace. Zesílila své kybernetické útoky proti Západu a Saúdské Arábii.

Když Trump nyní dohodu s Íránem zrušil, vracíme se zřejmě velmi rychle tam, kam jsme směřovali v roce 2012: na cestu k nejisté konfrontaci, bez jakéhokoliv alternativního plánu, jak ve Washingtonu varoval britský ministr zahraničí Boris Johnson.

Saúdská Arábie souhlasí. Ta chce, aby byl režim v Íránu svržen a má spojence v Johnu Boltonovi, novém Trumpově poradci pro národní bezpečnost.

Případ Izraele je složitější: Netanyahu ví, že Izrael je daleko bezpečnější, pokud Írán nebude vyrábět jaderné zbraně. Avšak Netanyahu minulý týden zveřejnil dokumenty, ukradené v Teheránu letos v lednu, podle nichž před deseti lety Írán se skutečně snažil vyrábět jadernou bombu. Pro Netanyauha a Trumpa to bylo důkazem, že se Íránu nedá důvěřovat.

Jádrem Trumpova úterního prohlášení je jeho přesvědčení, že Íránu nesmí být nikdy dovoleno, aby nashromáždil dostatečné množství materiálu k tomu, aby dokázal vyrobit jadernou bombu. Když Evropané varovali, že to by vyžadovalo obnovení vyjednávání, Trump se rozhodl namísto toho zlikvidovat dohodu celou.

Bylo to klasické trumpovské rozhodnutí, jako když v New Yorku boural celé budovy, aby na jejich místě postavil grandioznější stavby.  V tomto případě mu jde o likvidaci globální rovnováhy a o oslabení režimu, který Trump chce zničit.

Podrobnosti v angličtině ZDE


 

0
Vytisknout
6550

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2018