Krize na Golanských výšinách aneb Co zůstává pod povrchem
11. 5. 2018
/
Daniel Veselý
čas čtení
3 minuty
Přiznám se,
že mne íránský útok na izraelské pozice na okupovaných Golanských výšinách
docela zaskočil, neboť Teherán je v těchto dnech na tapetě více než
obvykle. Íránci se totiž do poslední chvíle snažili, aby přežila dohoda
s velmocemi o jaderném programu (JCPOA). Jakákoliv vojenská provokace
z jejich strany proti Izraeli představuje hned dvě zásadní rizika: 1.Tel
Aviv může získat tolik potřebný důkaz o zlých ajatollázích toužících smazat
Izrael z mapy světa a může eskalovat vojenské údery proti íránským cílům v
Sýrii. 2. Evropští spojenci USA mohou přehodnotit svůj postoj vůči JCPOA a Írán
by se opět ocitl v bezútěšné mezinárodní izolaci.
Je už
takovým špatným zvykem, že na naše oficiální nepřátele hledíme bez špetky empatie. Nikdo přece nevolá po tom, abychom represivní teheránský režim
jakkoliv šetřili, ale je třeba se ptát, proč jedná tak, jak jedná. Je přece
naprosto zásadní pochopit motivaci země, již úzkoprse obviňujeme
z destabilizace Blízkého východu. Jenže démonizace Západu nepřátelsky
nakloněných režimů se stala leitmotivem mainstreamovým médií, a to k naší
velké újmě. Na druhou stranu na kontroverzní aktivity zemí náležících
k západnímu civilizačnímu okruhu hledíme vždy s omluvami a patřičným pochopením, což v první řadě platí pro Izrael. Pakliže se zaštiťujeme humanismem a
právními normami, měli bychom je v první řadě aplikovat na sebe a naše
spojence - a nikoliv je vyžadovat pouze po nedemokratických režimech.
Sledujeme-li produkci tuzemských
sdělovacích prostředků, můžeme snadno nabýt dojmu, že v Teheránu sídlí
šílený sebevražedný režim. Avšak česká média dostatečně neinformují o více než
stovce izraelských leteckých úderů v Sýrii za posledních 18 měsíců, jejichž cílem jsou především vojenské
konvoje určené pro Hizballáh, íránská vojenská stanoviště a muniční sklady. Tel
Aviv tedy neodpověděl na vyprovokovaný íránský útok, naopak Teherán reagoval
na stále intenzivnější izraelské nálety na jeho pozice. Podle
listu The New York Times
aktuální krizi na Golanských výšinách patrně zažehl izraelský raketový útok na tamní vesnici, k němuž mělo dojít ve středu večer. Některé titulky
čtenářům sugerují, že Teherán
zaútočil přímo na Izrael,
třebaže Íránci ostřelovali Izraelem okupované Golanské výšiny, jež mají podle mezinárodního
práva patřit Sýrii. A konečně
– nejedná se o největší izraelský nálet od jomkipurské války, neboť jen masivní
bombardování Bejrútu 12. srpna 1982 připravilo
o život stovky lidí, nemluvě o periodickém izraelském bombardování Gazy v předchozích
letech.
Takto se tedy konstruuje obraz děsivého
nepřítele, jenž jedná krvežíznivě a bez rozmyslu. Režim íránských ajatolláhů
ale není na sebevražedné misi, což v první řadě dokládá dodržování
podmínek JCPOA z jeho strany. Teherán
si je navíc dobře vědom obrovské vojenské převahy svých nepřátel, ať již máme
na mysli Spojené státy, Izrael nebo Saúdskou Arábii.
Aktuální tenze mezi Izraelem a Íránem
se brzy může vymknout kontrole, jak dokládají neoficiální zprávy o masivním
pohybu izraelských tanků na okupovaných Golanských výšinách a nepřetržité
přelety bezpilotních letounů. Jestliže nepřevládne chladný rozum, Blízký východ se ocitne na
prahu dalšího zkázonosného konfliktu.
13791
Diskuse