Která americká města jsou nejhůře připravena na změny klimatu? Ta nejchudší

21. 8. 2019

Nové studie zjistily, že města nejvíce zranitelná změnami klimatu - vlnami veder, povodněmi, vzestupem mořské hladiny, suchem - jsou zároveň ta nejhůře připravená, upozorňuje Brentin Mock.

V srpnu města Austin a Seattle prošla testy zvládání klimatické změny. V Seattlu zastupitelstvo schválilo rezoluci podporující přijetí vlastní verze federálního projektu Green New Deal, která požaduje, aby město drasticky omezilo emise skleníkových plynů a současně zvýšilo dostupnost bydlení pro rodiny s nízkými příjmy. Texaský Austin se stal prvním městem "hlubokého Jihu", který vyhlásil mimořádný klimatický stav.

Avšak pokud jde o rizika klimatických změn, žádné ze zmíněných měst nepatří k těm, která opravdu čelí nejvážnějším problémům. Nová studie "How Climate Change Will Impact Major Cities Across the U.S." dokumentuje úroveň rizika škod způsobených povodněmi, suchy, vzestupem mořské hladiny, vlnami veder a chladu. S použitím údajů z projektu Notre Dame Global Adaptation Initiative (ND-GAIN) Eylul Tekinová z platformy Clever analyzovala rizikové faktory a plány každého města na adaptaci. Zjistila přitom, že nejzranitelnější města jsou současně na zvládání katastrof připravena nejhůře.

V seznamu 20 měst ta nejchudší vykazují nejhorší připravenost na klimatická rizika. První pětka se vyznačuje velkými afroamerickými a hispánskými populacemi, zatímco pět nejlépe připravených sídel má větší bílé populace.

S ohledem na míru chudoby ve stovce největších měst se ukazuje, že čím je město chudší, tím je zranitelnější změnou klimatu a tím hůře je na ni připraveno.

Newark ve státě New Jersey patří k nejzranitelnějším metropolím. Podle studie organizacce Clever mu hrozí vlna extrémního chladu trvající až šeest po sobě následujících dní a k roku 2040 může být postižen i extrémními vedry a vzestupem mořské hladiny.

V New Yorku jsou nejhůře připraveny Bronx a Manhattan.

Pro hodnocení připravenosti na úrovni okresu použila Argonne National Laboratory nikoliv otázku, zda má město plány, ale riziko založené na míře nezaměstnanosti, počtu invalidních obyvatel, počet domácností bez vlastního vozidla, úroveň bohatství, příjmovou nerovnost a počet občanských a sociálních organizací připadajících na jednoho obyvatele.

Okresy nejlépe připravené byly většinou ty, které zároveň skórovaly v indexu bohatství.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2052

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2019