V Praze začaly mizet přechody. Zjistila jsem to, když jsem se minulý týden marně snažila přejít Bělehradskou, abych odvedla děti do hudebky. Chodím zásadně po přechodech, protože kromě toho, že z jedné strany vedu šestiletého a z druhé čtyřletou, před sebou tlačím ještě kočárek s ročním dítkem. Takto naložená si skutečne netroufám přejít jinde než po vyznačené zebře. Leč přechod byl odstraněn. A stejně tak i na náměstí Bratří Synků.

Rušenie prechodov rozoberá nejedno fórum preberajúce dopravné stavby, napr. TU, upozorňuje Štefan German:

Vysvetlenie postupu Prahy 7 (zo sekcie Otázky a odpovědi na http://www.praha7.cz):

LVI│ USA nemají vůbec nic společného s několika neúspěšnými odpáleními nové ruské ponorkové balistické střely Bulava, řekl 6. května 2009 v interview pro noviny Rossijskaja Gazeta ruský ministr obrany Anatolij Serďukov. Reagoval na nedávné spekulace některých ruských médií, že Američané mohli nasadit své nejnovější elektromagnetické zbraně ze základen na Aljašce, v severní Evropě a Grónsku, aby testy narušili.

„Američané s tím neměli co dělat,“ uvedl Serďukov a dodal, že testování balistické střely pro účely zařazení do operační služby je zdlouhavý a komplikovaný proces.

Britský konzervativní deník Daily Telegraph získal podrobné údaje o tom, jaké výdaje si poslanci britských parlamentních stran nechávají zaplatit od státu. Zaplatil prý až milion liber za cédéčko obsahující informace o proplacených výdajích všech britských 646 poslanců v Dolní sněmovně. Tři dny po sobě list publikoval údaje týkající se proplacených "výdajů" labouristických poslanců a ministrů, členů vlády Gordona Browna, nyní začíná publikovat informace i o proplacených výdajích konzervativních poslanců, především Cameronova stínového kabinetu.

KD│Jsem dosažitelný, tedy jsem: Příští společnost bude propojena informačními sítěmi. Implantované čipy umožní přímou mezimozkovou komunikaci - s drastickými důsledky pro lidstvo, tvrdí mediální vědec Norbert Bolz v článku pro Spiegel Online.

Ernst Jünger si v románu Heliopolis z roku 1949 vymyslel komunikační médium "Phonophor". Šlo o všeobecný komunikátor, který spojoval každého s každým a naplnil tak technickou implementaci starého ideálu nepřetržitého fóra, permanentního zasedání. Umožnil planetární lidové shromáždění, stejně jako spontánní lidové hlasování. Phonophor nahradil osobní legitimaci, hodinky a kompas, přenášel programy všech vysílačů a zprávy všech agentur - a prostřednictvím centrálního archívu poskytl přístup ke všem textům uloženým v elektromagnetické podobě. Takže sloužil jako noviny, knihovna a lexikon.

České „celebrity“ zatroubily do útoku proti „bulváru“ výzvou podepsanou Markem Vašutem a Michalem Vieweghem. Nechtějí už být více „spojováni s těmi, kteří bulváru vycházejí vstříc a dobrovolně s ním kolaborují“. Dokonce jimi pohrdají. A nebudou s nimi žádným způsobem spolupracovat. Vždyť práva této menšiny jsou „za lhostejné asistence státu bulvárem denně porušována.“ Jsou tím už dlouho „znechuceni a pobouřeni“. Mnozí z této menšiny se soudí s vydavateli bulváru – jenže „soudy nás pokaždé odkáží na paragrafy…“

A copak byste si tak přáli, dámy a pánové, připojující své podpisy pod výzvu? Navrhujete bojkotovat bulvár. Vy, kteří tvrdíte, že jste „v životě něco dokázali“.

"Umělci bojkotují bulvár, proti jeho praktikám sepsali petici", píše pondělní Mladá fronta dnes. Podle jejích informací si "umělci" vydali tuto petici v Lidovkách a v MFD jako inzerát.

Citujeme:

Opravdu zábavné je, jak se signatáři "petice" nezapomněli v jejím textu pochválit, jak jsou dokonalí. :) To je určitá, dosti výrazná netaktnost. Skromnost celebritám prostě chybí. Avšak petice je sporná z mnoha jiných důvodů:

Napsal nám jeden pracovník českého soudnictví v souvislosti s tímto článkem:

No, těžko mě považovat za nezaujatého, tak si jen dovolím řečnický dotaz: co byste očekávali za výstup, kdyby vám korektury Britských listů dělaly pracovní síly na hlavní pracovní poměr s cca 11tis. hrubého platu? Soudci sami nepíší spis, leckdy ani sami nepřepisují rozsudky (natož méně závažné soudní listiny), popř. je už po přepisu nekontrolují, i když to je už nežádoucí výjimka, protože té chybovosti administrativy si je každý dobře vědom...

Takže je to trochu dryáčnický odsudek soudců, kteří nemají na personální obsazení soudu administrativou vůbec žádný vliv, kolikrát ani na to, kdo jim bude zapisovat a plnit referáty.

Dobrý den, pane JČ, všema deseti byl bych pro jakoukoli "omezenou suverenitu", třebas by se jmenovala "Lisbon Treaty", kdyby Nás toto další zločinné ujednání "O Nás bez Nás" připravilo o ty tři papundeklové pilíře české pseudostátní nemoci (zkorumpovaný parlament, nečitelná justice a povolná vláda) a zavedlo rozumné a vymahatelné právo ...

Jenže od toho tady ta Unie není a nebude, míní Michal Vimmer.

Zrovna tohle se zaručeně nestane, slušné chování Nám nikdo nenadeleguje, vždyť "plnoprávnými" členskými státy jsou i země, které jsou na tom s kulturou věcí veřejných ještě hůř (viz okolí Bruselu, tzv. Belgie, o nástupnických státech říše otomanské nemluvě ...)

Z Bruselu žádný zázrak nepřišel v roce 2004 a nepřijde ani napřesrok, ani s Lisabonem. Nám stačí hrát si své domácí celebritní frašky s peticemi, tomu rozumíme, vždyť je to jenom hra, ale hlavně ať Nám někdo nevykládá, co to je ta funkční demokracie (nejdřív by to musel někdo přeložit), a to My si líbit nenecháme. Má úcta!

Britský hospodářský list Financial Times chválí zlepšující se vztahy mezi Západem a Ruskem ("Nemyslíme si, že je pro nás NATO ztraceno jako partner," řekl Dmitrij Rogozin, bojovný velvyslanec Ruska u NATO). Obama má podle FT nyní možnost jednat s Ruskem o svých prioritách - o Íránu, Afghánistánu a nešíření jaderných zbraní. Měl by se vyhýbat bilaterálním hádkám a vyhnout se marným pokusům poučovat Rusko o demokratických právech.

Ateista Uwe Ladwig odkázal ve své poznámce, v níž reagoval na mou větu o ateistech v článku Ne-teistické úvahy, všechny pokusy o důkaz existence bohů do říše lidské fantazie. Namítám, že i všechny pokusy o důkaz jejich neexistence je nutno odkázat do říše fantazie, ale o to v tuto chvíli nejde. Jeho poznámka mne přiměla spíše k „neteistické“ úvaze o roli fantazie v umění, což pochopitelně není nic nového. Zejména mne napadlo, zda moderní (a módní) obliba všech fantasy románů či filmů (včetně Harryho Pottera a spol.) nevzniká jako určitá paralela nebo obdoba teistických „textů“.

Březnový pád vlády Mirka Topolánka znamená mimo jiné přerušení snah o tzv. reformu zdravotnictví. Nezdá se totiž politicky reálné, že by v dobách, kdy se regulační poplatky ve zdravotnictví fakticky zrušují, si někdo troufnul prosazovat opět třeba privatizaci zdravotních pojišťoven či omezování svobodné volby lékaře prostřednictvím tzv. řízené péče. Co však zřejmě nekončí, je pocit mnoha – spíše mladých a zdravých – lidí, že současný systém veřejného zdravotního pojištění je beznadějně socialistický či dokonce komunistický, že poskytování zdravotní péče je podnikáním jako každé jiné a že teprve plné promítnutí tržních vztahů do zdravotnictví vyřeší všechny problémy.

Hovořil jsi totiž vždycky moudře, stručně a k věci. Jako člověk, kterému nikdy nešlo o moc, o funkce, o slávu, ale vždy o lidi. Pro tebe bylo všechno pokorně podřízeno jedinému účelu, pokroku a službě těm, kteří něco uměli a živili se prací. Už dlouho ses nechtěl zaplétat do politiky, ale nikdy ti to nedalo, abys nekomentoval cokoliv, co s politikou mělo něco i jen vzdáleně společného. Poslouchat tě a polemizovat s tebou, bylo jako skládat zkoušku u přísného kantora.

Ani nevím, proč jsi mne vzal na milost a dovolil mi říkat ti dědku. Netvořil jsem s vámi dějiny této země. Nebyl jsem s vámi v srpnu 1968 na vysočanském sjezdu KSČ, protože mi tehdy bylo pět let. Nést tu tíhu za zatčeného Sašu Dubčeka jsi ale dokázal se ctí. Ukázal jsi všem, že existují poctiví komunisté, usilující o svobodu, humanitu o čest a suverenitu - i proti tisícům tanků. Nebyl jsem s vámi ani ve Federálním shromáždění v době, kdy se z některých lidí stávali noví disidenti, z jiných kurvy a ze zbytku zloději. I tehdy jsi odolal a držel jsi se svých zásad, neměl jsi rád placatá, prázdná nebo poloprázdná hesla. A šel jsi pomáhat sociální demokracii, a pak českému sklářskému průmyslu - kamsi do hor jako předseda správní rady podniku Preciosa. Jen občas ses stavil v Praze. V tvých očích jsem musel být mládě. Ale to, že jsi mi dokázal hodiny a hodiny vyprávět, jak dělat slušně a poctivě zámečnické řemeslo, kumšt i politiku, byla pro mne hodně vysoká škola. Nedovolil jsi mi ji ale absolvovat, a to ti neodpustím, protože jsem se tě nestihl na tolik věcí zeptat... Budu na tebe vzpomínat jako na opravdovýho, hrdýho chlapa, který dokázal bojovat za věci, kterým věřil. Který se nikdy nezlomil, neohnul, neměl potřebu se nikdy na nic vymlouvat. Který neměl potřebu ani emigrovat, ani převlékat kabát. Který neměl potřebu plivat - ani na režim bývalý, ani na režim současný. Nevím, jestli mají ateisté, kteří věří jenom v lidský rozum, nějaké nebe. Ale pokud ano, tak to tvoje ať zůstane bez mráčků. Nepodlehl jsi zbabělosti a zradě, nepodlehl jsi ani bezohledné, hrubé moci. Podlehl jsi až času. Ale národ potřebuje lidi, na které může být hrdý. I dnes, dědku.

Klišé. Všichni to známe. Zdravý rozum vám říká, že jste žili ve světě, který se podobal věznici, ale jsou lidé, kteří se měli dobře. Bohužel je tomu ale i naopak. Sebeprožívání jednoho života může zabránit vidění jiných životů těch, kteří prostě tyto zkušenost nemají. Banalita prožitku se promění v užitečné klišé, které se poté stává vyprázdněným obratem, který ztratil původní smysl. Platí to pro více kategorií myšlení v současnosti, kterých jsem byl svědkem v poslední době.

O Lisabonské smlouvě je obecně známo, že vysvětlit její obsah a význam průměrnému Evropanovi není možné. Takových věcí je na světě čím dál víc, vzpomeňme mikroprocesor, laser, internet, mobilní telefonii, globální oteplování, jadernou energetiku, České dráhy …

Naštěstí všichni máme v tomto stále komplikovanějším světě nárok na vstupenku do rezervace, kde jednoduchost zelená se věčně a květy má jen černé a bílé: hromadné sdělovací prostředky.

Asi takhle nějak zapřemýšlel Vladimír Kučera a jal se uvádět věci na pravou míru. (MF Dnes 9. 5. 2009 - „Antikomunismus přece není žádný hřích“). Autor není žádným řadovým publicistou. Moderátor, redaktor a publicista - stálý spolupracovník České televize. Spoluautor a dramaturg pořadů Historie.cs a Politické spektrum Působení v seriálu Historie.cs z něj učinilo doslova "znalce" historie a pravidelné komentáře k aktuálním otázkám pak "vlivného" novináře. S úctou zaznamenávám jeho pokoru před K. H. Borovským v internetovém medailonku.

Tak už máme za sebou opět "slavné" májové dny, ve kterých slavíme konec války. Ano, už neslavíme vítězství nad fašismem a už vůbec ne osvobození z područí německé říše za druhé světové války. Jenže 8. květen, to pro Čechy nebyl konec války. V Praze ještě stále umírali lidé v boji za svobodu. Praha byla osvobozena až 9. května Rudou armádou, ale až 12. května byly poraženy poslední nacistické hordy, snažící se probít se zbraní v ruce do amerického zajetí. Oslavy konce války 8. května proto vypadaly tak, jak vypadaly. President Klaus si stěžoval, že na oslavách nejsou žádní lidé. A opravdu lidi tyto oslavy nezajímaly - to nebyly jejich oslavy - to je jen seberepresentace prodejných politiků, snažících se překroutit dějiny. A při tom jim štafáž nikdo dělat nebude.

Na 15. březen před sedmdesáti lety vzpomínají brněnští pamětníci jako na nevlídný, studený den s mírným sněžením. Nebe mělo pochmurně šedomodrou barvu stejně jako uniformy vojáků, kteří se před polednem objevili nejdřív ve Vídeňské ulici a pak zaplavili celé město. Nacistická okupace začala.

Počet podvodů, které zaměstnanci páchají na vlastních firmách, v roce 2009 stoupl. Podle listu Financial Times to poskytuje důkazy, že hospodářská recese vede k vzrůstu zločinnosti.

Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK si Vás dovoluje pozvat na promítání (staršího) celovečerního dokumentárního filmu o období komunistické diktatury slovenského režiséra Dušana Hanáka Papierové hlavy.

Účast v následné diskusi přislíbili:

PhDr. Michal Stehlík, Ph.D., děkan FF UK, Prof. Peter Michalovič (Bratislava), Prof. Bogusław Bakula (Poznaň), , Prof. Miroslav Petříček, Prof. Vladimír Svatoň, Mgr. Michael Hauser, Ph.D.

místo promítání: posluchárna č. 217, Hlavní budova FF UK, Palachovo náměstí 1, Praha 1

středa 13. 5. 2009 v 16.00 hod.

Ministr Michael Kocáb se svým týmem se rovněž účastnil. Vybral shromáždění v Litvínově, který byl postižen násilnostmi ze strany pravicových extremistů vloni na podzim. Po skončení Kocáb odjel do Chomutova, kde pokojná demonstrace přerostla ve střet s neonacisty a organizátoři ji proto předčasně ukončili.

Shromáždění se pokusilo narušit zhruba 80 pravicových radikálů z organizace Autonomní nacionalisté. Policie, která viditelně s příchodem neonacistů nepočítala, udělala pořádek až po delší době. O plánu narušit pietu přitom předem informovaly neonacistické servery.

Vaši reakci na udělení Ropáka 2008, zveřejněnou na informačním serveru radnice, je nutno v případě řešení silničního okruhu odmítnout. Píšete, že „stavba městského i silničního okruhu je souboj s časem – jestli stihneme okruhy postavit dříve, než se město definitivně zahltí dopravou a zalkne smogem“. Nezbytnou podmínkou pro nezahlcení a „nezalknutí“ je ve skutečnosti správné pořadí výstavby okruhů v severozápadním kvadrantu města: napřed vnější – silniční a pak vnitřní – městský.

Vy ale děláte pravý opak: nedodržel jste strategický plán Prahy z roku 2000 schválený zastupitelstvem, který stanovil prioritní výstavbu severní části silničního okruhu, jehož absence nyní způsobuje zahlcení i Jižní spojky, a na severu stavíte napřed městský okruh. Opakujete tak historickou chybu severojižní magistrály prvořadou výstavbou komunikace uvnitř města a přinejmenším v Holešovičkách tím připravujete poškození životního prostředí, které je trestným činem. Tady nejde jen o „hru na Ropáka“, ale o odpovědnost před zákonem.

Asi není nutné příliš rozvádět, že tento problém tu skutečně existuje a že není citlivým jenom pro Česko. Je to palčivá otázka k řešení mezinárodně a pro nejeden stát od balkánského jihu až po Střední Evropu, ne-li odtud zase zpátky na jih, až na Pyrenejský poloostrov. Navíc se nevynořila teprve v tyto dny nebo poměrně nedávno. Po celá staletí – když byli v celé Evropě nazýváni jenom „cikáni“ – putovali z místa na místo jako kočovníci. Živili se přitom vždycky všelijak. Výjimečná bývala u nich mnohdy znalost všeho, co souviselo s koňmi. Mnozí z nich byli zdatní kováři, jiní ovládali další práce s kovem, jako třeba nožířství. Také se uměli živit třeba opravami nádobí, ale i deštníků. Nejednou byli i podomními obchodníky s všemožným drobným zbožím. Také jejich hudebnost se stala příslovečnou. Pokud se však objevil jejich vůz někde za vesnicí, selky hned sháněly domů všemožně za humny rozběhlou drůbež, aby třeba o nějakou slepici či husu nepřišly. Cikánky se vždycky uměly vnutit se svým hadačstvím z ruky nebo z karet. Teprve za druhé světové války muselo na území ovládaném tehdejší Velkoněmeckou říší jejich kočovnictví přestat. Byli dokonce jako údajně méněcenní lidé umísťováni do koncentračních táborů a v nemalém počtu likvidováni. Po válce zůstal jejich statut vesměs problematický. Také jich na našem území přibylo; válečná fronta jich nemálo zahnala až k nám. Jen část z nich se uměla po přesunu do pohraničí v těch zvláštních poválečných poměrech lidsky důstojně uchytit.

Chomutovská primátorka Ivana Řápková se ohradila proti dopisu nevládních neziskových organizací zaslanému ministrovi vnitra, krajskému řediteli policie a jí osobně. Dopis protestoval proti skutečnosti, že Policie ČR nezasáhla vůči násilně jednajícím neonacistům narušujícím nedělní antirasistické shromáždění konané v rámci celostátní řetězové demonstrace na náměstí 1. Máje. Primátorka veřejnosti sdělila, že Romové by žádná veřejná shromáždění v souvislosti s extrémismem pořádat neměli, protože takové akce doprovází násilí, a že napadené shromáždění mělo "etnický nebo rasový důvod". Nevládní organizace žádaly, aby Řápková upustila od snahy rozhodovat o tom, kdo smí v Chomutově demonstrovat, neboť jí ze zákona taková pravomoc nepřísluší. To ovšem neznaly železnou lady českého severu. Zákon nezákon, necouvla ani o píď - a navrch ještě dala nahlédnout do útrob svého "civilizačního poslání".

KD│Český velvyslanec v Gruzii, stále ještě velvyslanec předsednické země EU, ve čtvrtek prohlásil, že středeční "útok na policejní stanici byl trestným činem, v demokratické společnosti absolutně netolerovatelným", zaznamenal server Givil Georgia. Jestřáb hovořil s novináři po setkání se dvěma náměstky gruzínského minsterstva zahraničí, Alexandre Nalbandovem a Davitem Džalagoniou. Při středečním střetu u policejní stanice, v níž jsou údajně mučeni tři opoziční aktivisté, bylo zraněno přinejmenším třicet lidí - naprostá většina z nich jsou příznivci opozice - a údajně došlo i k použití gumových projektilů ze strany zvláštních jednotek ministerstva vnitra.

"Je velice podivné, pokud velvyslanci vydávají taková prohlášení, zvláště bez předchozího setkání s námi a pravděpodobně bez možnosti učinit si úplnou představu o tom, co se tam stalo," reagovala na Jestřábovo vyjádření bývalá předsedkyně parlamentu a jedna z vedoucích představitelů opozice Nino Burdžanadzeová.

Němečtí zemědělci, majitelé pozemků a zemědělský průmysl dostanou z EU dohromady subvence ve výši zhruba 6,7 milionů eur. Německá vláda se souhlasem EU rozhodla, že zatím nezavede povinnost zveřejnit výši individuálně vyplacených subvencí. V této poznámce pojednávám o postoji Německého svazu rolníků (Deutscher Bauernvernband) a o rozumném požadavku, který by měl být politikům předložen...

Dramatický obrat v postoji Spojených států za Obamy přivedl Peking k vyjednávání o snížení emisí, konstatuje britský ministr pro klimatické změny.

Vznikající ekonomiky, jako je Čína a Rusko, požadují alternativy k dolaru jako rezervní měně. Je to proto, že americká Federální rezervní banka volně rozmnožuje dolarové oběživo ve snaze podpořit americký bankovní systém a americké domácnosti, potácející se v obrovských dluzích. Vzhledem k tomu, že jsou nesplatitelné dluhy ve finančním systému obrovské , stejně jako přehnaná zadluženost amerických domácností, Federální rezervní banka bude možná nucena tisknout velké množství nových dolarů, což by mohlo vyvolat hyperinflaci a vážně poškodit země, které udržují své rezervy zahraniční měny v dolarech, varuje v deníku Financial Times finanční analytik ze Šanghaje Andy Xie.

Motto:

Když z Čech odjížděl po několika měsících

jeden cizinec, na otázku co si myslí o Čechách, řekl,

že ho šokovalo, že tady není nic hanba.

V městečku Sadská, 37 km na východ od Prahy, směrem na Poděbrady, je na kopci kostel sv. Apolináře a v jeho blízkosti triangulační bod, o kterém se říká, že zde je střed Evropy. Možná by stálo za úvahu postavit zde Evropský kout hanby. Veliký dvanáctiúhelník, prosklené stěny a na zemi vrstva hrachu. Jako v pohádce o dvanácti měsíčkách by i zde byly měsíční kouty hanby.

Mám adepta na duben.

Den za dnem plyne, a já marně čekám, až se někdo vrátí k událostem z Vítkova. Všude ticho po pěšině, a tak mi nezbývá, než se ozvat sám, píše čtenář Jakub Němeček.

KD│ Ekonomové chodí každý den do práce na univerzitách, ve finančních institucích, think tancích a vládních kancelářích, připraveni k boji. Bojují s použitím historických modelů, statistiky, veřejných prohlášení a složitých počítačových algoritmů. Jejich válka je skutečnou válkou; bojují o vliv na světové lídry, kteří řídí běh dějin.

Tato válka zůstává kdesi skryta, dokud neudeří katastrofa, bezprostředně nehrozí kolaps a ekonomové nejsou vytíženi vysvětlováním toho, co se stalo. To se stalo po burzovním krachu v roce 1929 a následné Velké depresi - a děje se to opět dnes.

Podle nesmlouvavého keynesiána Jamese K. Galbraitha jeho strana v teoretickém sporu zvítězila, avšak došlo přitom ke značným vedlejším škodám. Za magazín Truthout s ním hovořil Matt Renner.

Samozřejmě, že se bude konat vyšetřování. Mezitím nám bude řečeno, že všichni ti mrtví afghánští civilisté byli zneužívání Talibanem jako "lidské štíty" a oficiální místa se vyjádří, že "hluboce litují", že došlo k usmrcení nevinných lidí. Avšak dodají, že je to všechno vina teroristů, nikoliv našich hrdinských pilotů a amerických speciálních jednotek, jejichž příslušníci hledají cíle kolem Bala Baluku a Gandžabadu, píše v deníku Independent Robert Fisk.

Musím se přiznat k tomu, že jsem při čtení článku bývalého šéfredaktora Respektu Marka Švehly „Vězení Gaza“ marně potlačoval vztek. Přestože je třeba pamatovat na to, že různí lidé mají různé názory, a to je, a konec konců i nás, činí bohatšími. Některé skutečnosti uvedené ve Švehlově textu zaslouží peprně okomentovat, byť jsem neměl jeho výsadu spatřit Gazu po izraelské agresi ze vzduchu a země a v přetrvávající izolaci na vlastní oči. Ačkoliv autor popisuje přechod hranic do Pásma, zpovídá místní obyvatele a dokonce se ocitá v jednom z pašeráckých tunelů na pomezí Gazy a Egypta, soustředím se i na jeho interpretaci izraelsko-palestinského konfliktu, která v Respektu zosobňuje většinu příspěvků publikovaných na toto téma. Při čtení Švehlova očitého svědectví mi mimoděk na mysli vytanula návštěva G. B. Shawa v SSSR během velkého hladomoru na Ukrajině a inspekce Červeného kříže v nacistických vyhlazovacích táborech.

Globální miliardářský magnát Rupert Murdoch očekává, že jeho firma News Corporation začne do roka čtenářům účtovat poplatek za přístup ke svým deníkům na internetu. Murdoch tak chce opravit "nefungující" podnikatelský model.

Murdoch považuje za pozitivní, že jsou čtenáři ochotni platit za přístup k jeho listu Wall Street Journal a že počet plateb za přístup k tomuto deníku na internetu výrazně rostou. Murdoch ve středu zdůraznil, že v tisku se v současnosti vede "epochální" debata ohledně toho, zda za přístup k novinám na internetu požadovat poplatek.

Odstupující český premiér Mirek Topolánek sdělil listu Financial Times, že nikterak nelituje, že odsoudil americkou hospodářskou politiku jako potenciální "cestu do pekel", navzdory tomu, že jeho výroky vyvolaly v Evropské unii silné pocity trapnosti, píše britský hospodářský list. V rozhovoru pro FT také Topolánek zdůraznil, že kdyby býval mohl, během čtyř měsíců svého předsednictví EU by omezil volnou středovýchodní diplomacii francouzského prezidenta Nicholase Sarkozyho.

Topolánek, jehož vláda padla v březnu, oficiálně odchází z úřadu zítra, připomíná britský deník. Financial Times dodává: Topolánkovo předsednictví EU bylo charakterizováno četnými kontroverzemi, ale málo z nich bylo tak explozivních jako ta, která vybuchla po Topolánkově útoku na americkou hospodářskou politiku, k němuž došlo pouhý týden před Obamovou první oficiální návštěvou Evropy ve funkci amerického prezidenta.

tisková zpráva

NESEHNUTÍ Brno, program Ženská práva jsou lidská práva,

si Vás dovoluje pozvat na následující akci konanou v rámci kampaně „Stop sexismu v ulicích“:

KDY? úterý 12. května 2009 (od 14:00 do 18:00 hod.)

KDE? přímo v centru Brna (na náměstí Svobody u kašny)

CO? zahájení soutěže o Sexistické prasátečko

Soutěž má za cíl upozornit na nejvíce sexistické reklamy v našem okolí.

Americké letecké údery zabily desítky Afghánců, včetně žen a děti, konstatoval ve středu Mezinárodní Červený kříž. Rohul Amin, guvernér provincie Západního Farahu, kde došlo k americkému bombardování v pondělí a v úterý, konstatoval, že se obává, že přišlo o život 100 civilistů. Šéf provinční policie Abdul Ghafar Watandar uvedl, že počet mrtvých může být ještě vyšší.

V „neteistických úvahách“ Anděly Horové jsem našel zajímavou větu, která se stala důvodem mé dnešní poznámky. Horová se zdá být tak jistá, když píše: „Jistě ani nejzarytější ateista dnes nepoužije naivní tvrzení, že lidstvo si neumělo vysvětlit třeba blesk a bouřku, a proto vzniklo náboženství.“ Proto se ptám, co to asi bylo, co Bůh nechal vstoupit na Zem…

Když se minulý měsíc sešli v Londýně politikové států skupiny G20, aby řešili hospodářskou krizi, to, co tam snědli a vypili (včetně drahých vín) stálo britské daňové poplatníky skoro půl milionu liber, v přepočtu celých 15 milionů Kč.

Série recepcí v předvečer summitu pro úředníky a politiky stála více než 66 000 liber. Během summitu hosté vypili 136 lahví vína za celkovou cenu 6000 liber. Některé víno stálo až 140 liber (4200 Kč) za jedinou láhev.

Pan Křeček se pokusil o kritiku návrhu občanského zákoníku. Vystřelil a netrefil, kulka se mu vzpříčila v hlavni. Ukázal několik věcí – 1) umí pracovat s bloky (tedy používat klávesy CTRL+C a CTRL+V), neboť některé pasáže jsou totožné s jeho dřívějším literárním pokusem, 2) naučil se několik svých populárních jednotlivostí, které donekonečna opakuje, přičemž není schopen analyzovat celek, 3) nečte diskuse pod svými články (ono by to chtělo silný žaludek), protože pak by alespoň mohl opravit chyby, kterých se opakovaně dopouští. Pojďme po jejich stopách… tedy alespoň těch nejhrubších chybách a zkreslujících informacích.

Šéfovi britských konzervativců už podruhé za posledních deset měsíců ukradli jeho milované jízdní kolo značky Scott, tentokráte od plotu před jeho domem v západním Londýně.

Poprvé zmizelo Cameronovo kolo, když si ho před deseti měsíci nepořádně zamkl k pouze metrovému železnému patníku před supermarketem Tesco v Notting Hillu. Tehdy zasáhl místní labouristický podnikatel, který využil svých místních kontaktů a kolo Cameronovi zloději vrátili.

Twitter is a free service that lets you keep in touch with people through the exchange of quick, frequent answers to one simple question: What are you doing? Join today to start receiving blisty's updates.

Twitter je služba, která vám umožňuje být ve styku s lidmi prostřednictvím výměny krátkých a častých odpovědí na jednoduchou otázku: Co právě děláte? Připojte se hned dnes, abyste dostávali okamžité aktualizace článků, které vycházejí na Britských listech!

Britské listy jsou od nynějška na Twitteru ZDE

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1,845.54 .

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.