23. 12. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 12. 2009

Vánoční zamyšlení:

Existuje Ježíšek?

Vánoce, jak je známe z křesťanského světa, jsou zvláštní směsicí evangelního poselství a lidových tradic. I když vlastní křesťanský význam Vánoc spočívá v oslavě narození Ježíše Krista, tedy oné části vyznání víry "skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem", tento vtělený Bůh pozdějí umučený na Golgotě nemá žádnou přímou vazbu na Ježíška či Santa Clause nebo Dědu Mráze, kteří rozdávají dárky v den jeho narození.

Biblické Vánoce, byť s anděly, pastýři a třemi králi, nemají ten snově idealistický podtext, vyjádřený třeba Tichou nocí nebo obrázky "ladovské zimy". Ježíš se rodí za nezájmu většiny okolí, ve špíně a mezi zvířaty. Herodes kvůli jeho narození nechává vraždit děti a Ježíšovi rodiče prchají před Herodovou zvůlí do Egypta. Proč tedy z Vánoc dělat idylické svátky, když jejich příběh svědčí o pravém opaku? Nejlépe to vyjádřil Francis Church, když v roce 1897 odpovídal v deníku The Sun na dopis osmileté Virginie O'Hanlonové. Cituji nejprve Virginii a potom Churche podle české Wikipedie (odkaz níže):

"Vážený vydavateli. Je mi osm let. Někteří mí kamarádi říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Můj táta říká, že to co napíše Sun je pravda. Prosím, řekněte mi pravdu, existuje Santa Claus?"

"Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje, abychom postihli a pochopili celou pravdu.

Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii – nic z toho, co život činí snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo? Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic.

Nejdůležitější věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují. Cokoliv vidíš, nikdy nespatříš všechno. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože skutečný svět je zahalen závojem, který ani žádné násilí nedokáže protrhnout. Poodhrnout ten závoj může pouze víra a poezie a láska. Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru za ním. Je to také pravda?, zeptáš se asi. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije, a bude žít věčně. Ještě tu bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil radostí každé otevřené srdce. Veselé vánoce, Virginie, Ti přeje Tvůj Francis Church."

Všichni víme, že Ježíšek ani Santa Claus neexistují, že jejich existence je vybájená a jejich roli hrají zpravidla naší rodiče/prarodiče, dokud ještě jsme děti a aspoň trochu "věříme". Vánoce by se proto mohly zdát jako lživá fraška, ve které nejprve v konzumním shonu nakupujeme množství zboží a potom z jakéhosi donucení, že se to prostě musí a má, obdarováváme své blízké - a ty malé ještě podvodným způsobem. Proč neříci přímo, že dárky dávají pod stromek táta s mámou? Je opravdu láska, velkorysost a věrnost nutně spojena s idylickou lží? Churchův dopis Virginii je třeba chápat zcela jinak: bereme-li opravdu vztah ke svým blízkým a vůbec k svému okolí vážně, ten vztah žije svým životem a přestává být jen "naším" vztahem, něco po nás naopak vyžaduje a k něčemu nás zavazuje, vstupuje do našeho života bezmála jako bytost (Kierkegaard nazývá vztah dvou lidí vztahem tří osob: já, Ty a náš vztah). Právě zde se děje láska, víra a poezie, jak říká Church. Chápe-li někdo Ježíška pouze jako zkrášlení Vánoc pro malé děti, lže jim i sobě a nic nepochopil. Jedině jako vtahování malých dětí do vztahu lásky, velkorysosti a věrnosti má vánoční idylka s Ježíškem smysl. Tento Ježíšek ovšem později musí přerůst v Ježíše, totiž v pochopení, v němž láska, velkorysost a věrnost dospívá a zraje po celý život: že idyla Vánoc je závazek našeho nitra vůči světu, který vůbec idylický není, ba je nespravedlivý, zlý a marný. Teprve Kristus narozený v Betlémě a ukřižovaný na Golgotě dává naději, že láska, velkorysost a věrnost nad světem jednou zvítězí.

Churchův dopis mne zvláště dojímá, když si ho spojím s Schillerovým dopisem Goethovi na prahu 19. století, v němž Schiller vyjadřuje naději v to, že nadchází osvícený věk. A přišly napoleonské války... Schiller umřel na jejich začátku. Francis Church měl štěstí, protože se nedožil ani první světové války. Měl ovšem pravdu v tom, že Vánoce trvají a že - byť nenadešel žádný věk vysněný Schillerem - je to vlastně obrovské vítězství, že je aspoň nějaký čas na nějakém prostoru planety můžeme slavit v míru. Co na tom, že to vede zároveň ke orgiím konzumu a šibalskému výsměchu (či dokonce klausovskému pohrdání vůči) Churchovu staromódnímu patetismu. Já ovšem stále držím s Churchem, jen přemýšlím, kam si ho do Proustovy fresky přelomu 19. a 20. století zařadit - sedával v salónu nějaké americké paní Verdurinové?

Už se nemohu zeptat ani malé Virginie, která zesnula v roce 1971, pět let před mým narozením, ve věku 81 let. A přece je její otázka, zaslaná do The Sun, stále tak živá a provokující - a bude i za desetkrát deset tisíc let.

Odkaz na heslo ve Wikipedii: ZDE

                 
Obsah vydání       23. 12. 2009
23. 12. 2009 Nová rada Smil  Flaška z Pardubic
27. 12. 2009 Britský ekonom: Ať platí bohatí za univerzitní vzdělání 30 000 liber ročně
26. 12. 2009 Letiště zpřísňují bezpečnostní opatření po pokusu o atentát
25. 12. 2009 Nekonečný příběh o zemním plynu: Další díl Jindřich  Kalous
24. 12. 2009 Americký Senát schválil Obamovu reformu zdravotnictví
24. 12. 2009 Žena srazila papeže Benedikta k zemi
25. 12. 2009 Michael  Marčák
24. 12. 2009 Petr Čech je Petr Pan Petr  Štengl
23. 12. 2009 Kodaňský summit zlikvidovala Čína
23. 12. 2009 Když Čína vládne světu I.
23. 12. 2009 Čína je a bude velmocí Martin  Groh
25. 12. 2009 Pro Čínu byl krach jednání o klimatu jistě úspěch Jan  Rovenský
26. 12. 2009 Nevěcná debata o Kodani aneb Čínské mučení Karel  Dolejší
23. 12. 2009 Britská vláda chce zredukovat univerzitní vzdělání v Anglii na dvouleté kursy
25. 12. 2009 Vánoční pozdrav z Glasgow
23. 12. 2009 Vánoce společnosti nesignifikantních druhých Bohumil  Kartous
23. 12. 2009 Samota - a nejen o Vánocích
23. 12. 2009 Existuje Ježíšek? Boris  Cvek
23. 12. 2009 Anglický princ William přespal na ulici s bezdomovci; proč to v Praze neudělá třeba kníže Schwarzenberg?
23. 12. 2009 Demagogie BL: s bezdomovci by měl spát Paroubek
23. 12. 2009 Milí a vážení spoluobčané Pavel  Skácel
23. 12. 2009 Co jinde funguje, v ČR nejde František  Řezáč
23. 12. 2009 Ježíšku, panáčkuj... Štěpán  Kotrba
23. 12. 2009 Vánoční zamyšlení… Ladislav  Žák
23. 12. 2009 Zasloužená pohoda Vánoc Wenzel  Lischka
23. 12. 2009 Bok Rejžkovi k Vánocům: Jsi zmetek, který proplouval dovedně bolševismem John  Bok
23. 12. 2009 Vánoce Vánoce odcházejí, aneb recept askety na vánoční cukroví Jan  Paul
23. 12. 2009 Vánoční přání Milan  Dubský
22. 12. 2009 Vánoční a novoroční vydání Britských listů
23. 12. 2009 Technika nás zachrání... nebo ne?
23. 12. 2009 Elektřina vyráběná v domácnostech, personalizovaná spotřeba
23. 12. 2009 Aleš Hyvnar: Ashwaq z Al-Yamanu má k Romům blízko Pavel  Pečínka
23. 12. 2009 Dvacetiletí ekologického hnutí
22. 12. 2009 Být nemocný v nemocné době Luděk  Janda
22. 12. 2009 Pomoc Africe: Humanitární záležitost? Karel  Dolejší
23. 12. 2009 Na Litvě provozovala CIA nejméně dvě tajné věznice
22. 12. 2009 Humanitární katastrofa a teror v Pákistánu nikoho nepálí Daniel  Veselý
22. 12. 2009 Strašení paragrafy Darina  Martykánová
22. 12. 2009 Globální oteplování: Nezbývá než demonstrovat
22. 12. 2009 Rusko-americké rozhovory o strategických zbraních čelí 'problémům'
22. 12. 2009 Britská armáda v sedmdesátých letech dusila své oběti při výsleších vodou
21. 12. 2009 Gottland: Jsou Češi opravdu zbabělci, líbající diktátorům ruce? Jan  Čulík
21. 12. 2009 Politická ekologie kolapsu John Michael Greer
21. 12. 2009 Jméno té šelmy je PES…?!? Ladislav  Žák
21. 12. 2009 Izrael přiznal, že používal tělesné orgány Palestinců
21. 12. 2009 Návod na tuhle dobu jako předvánoční dáreček.
21. 12. 2009 Pilulka poté bez receptu – v Rakousku, neboli O utrpení některých nechtěných dětí Uwe  Ladwig
21. 12. 2009 Má cvičitelská léta s jógou Miloš  Dokulil
21. 12. 2009 Fermentační alchymie aneb Návod k ochočení mikrobů Karel  Dolejší
19. 12. 2009 Planeta Země, s.r.o. Karel  Dolejší
4. 12. 2009 Hospodaření OSBL za listopad 2009

Vánoce, svátky míru a konzumerismu RSS 2.0      Historie >
23. 12. 2009 Vánoce Vánoce odcházejí, aneb recept askety na vánoční cukroví Jan  Paul
23. 12. 2009 Milí a vážení spoluobčané Pavel  Skácel
23. 12. 2009 Existuje Ježíšek? Boris  Cvek
23. 12. 2009 Vánoce společnosti nesignifikantních druhých Bohumil  Kartous
23. 12. 2009 Zasloužená pohoda Vánoc Wenzel  Lischka
23. 12. 2009 Vánoční přání Milan  Dubský
23. 12. 2009 Samota - a nejen o Vánocích   
23. 12. 2009 Christmas, manipulation and the society of the “unknown others” Bohumil  Kartous
22. 12. 2009 O vánočním populismu, neboli o nesmyslné hře novinářů a politiků se soucitem čtenářů Uwe  Ladwig
22. 12. 2009 Vánoční a novoroční vydání Britských listů   
18. 12. 2009 Vánoční nakupování je zlodějna Wenzel  Lischka
18. 12. 2009 Nezmizely nám Vánoce jak nabubřelou komercializací, tak povrchní ritualizací? Miloš  Dokulil
24. 12. 2008 Na Vánoce si sahat nedáme Bohumil  Kartous
23. 12. 2008 Kosmas: Jak muži nezvládli schopné ženské   Kosmas
31. 12. 2007 Léta Páně 1587. Poznamenání první jízdy z Prahy do Vídně s Jeho Milostí arciknížetem Arnoštem. Na 12. rok stáří věku mého Jindřich  Hýzrle z Chodů