Za normálních okolností by bylo možné jen přivítat, kdyby každý uchazeč o zaměstnání po určitém čase obdržel nabídku na rekvalifikaci, zaměstnání nebo vzdělávání, i když je těžké říci, proč by se měl nezaměstnaný rekvalifikovat už za měsíc, když zaměstnání je obvykle možné najít až za několik měsíců a v době krize jsou možnosti ještě horší. Velká část nezaměstnaných rekvalifikaci nepotřebuje, takže by se tím naopak jejich nezaměstnanost prodloužila. Pokud jde o veřejné práce, pro někoho mohou být přínosem, ale člověk takto „zaměstnaný“ na plný úvazek by nebyl schopen hledat skutečné zaměstnání, takže by uvízl ve veřejném zaměstnání bez ohledu na svou kvalifikaci a možnost najít si daleko vhodnější uplatnění, které by měl při dostatku času na hledání zaměstnání. Kromě toho vůbec není zřejmé, co by dělal člověk, který by toto nabídnuté zaměstnání přijal, ale opět ztratil, což se v mnoha případech při nástupu do zaměstnání stává. Pan Nečas navíc tyto návrhy prezentuje jako boj proti nezaměstnaným, proto je stěží možné čekat, že jsou myšleny ve prospěch občanů, kteří přišli o práci, a nebudou při realizaci znehodnoceny snahami co nejvíc lidí pokoutní cestou připravit o podporu.

Pan Nečas si totiž slibuje, že díky jeho návrhům bude 100 000 lidí vyškrtnuto z evidence nezaměstnaných. Prý nesmí být zneužívána solidarita, kterou „my“ vůči příjemcům pomoci projevujeme. Jestli ODS za zneužívání považuje skutečnost, že si lidé po ztrátě práce mají možnost několik měsíců hledat s velmi skrovnou finanční podporou zaměstnání, přičemž samozřejmě musí přijmout i případné nabídky úřadu práce, pak jde o demagogii nejhoršího zrna. Už dnes se v ČR podpora pro nezaměstnané občany do 50 let poskytuje pouhých pět měsíců, v EU nenajdeme zemi, kde by byla poskytována po kratší dobu, a český systém patří již dnes k nejrepresivnějším v Evropě.

Politika zaměstnanosti vyžaduje poměrně citlivé vyvážení mezi pomocí občanům při jejich zapojení do zaměstnání a požadavky na hospodárnost a ekonomickou soběstačnost občanů. V České republice je už dnes ve srovnání s jinými evropskými zeměmi rovnováha posunuta v neprospěch občanů. Divokými a nepromyšlenými dalekosáhlými změnami a partyzánskou válkou vlády proti nezaměstnaným může dojít k rozsáhlému rozvoji negativních společenských jevů. Náhodné nalezení zázračných řešení nezaměstnanosti v zápalu předvolebního boje mezi ODS a TOP09 o dominanci na pravici není pravděpodobné, tím spíš, že ani restrikce v minulých letech nezabránily zvýšení nezaměstnanosti, která má zjevně převážně jiné příčiny než zneužívání hubených dávek pro nezaměstnané. Těch 100 000 lidí a třeba i více může pan Nečas sice svými manévry vyštvat z evidence nezaměstnaných, ale ze společnosti ti postižení nezmizí.

Autor je spolupředsedou Akčního spolku nezaměstnaných, občanského sdružení, které prosazuje vyváženou politiku zaměstnanosti.