Pro mediální atraktivitu se často používá jako příkladu onkologicky nemocných. Každý rok v Čechách onemocní nově cca 70 000 lidí nově onkologickým onemocněním. Cca 20 000 lidí na onkologická onemocnění zemře. Jsme někde v druhé polovině roku 2010, takže máme o cca 80 000 onkologicky nemocných více než v roce 2008.

Je vcelku logické, že na jejich léčbu peníze roku 2008 nemohou stačit. A samozřejmě se k tomu přidávají další onemocnění - myslím, že netřeba jmenovat konrétně. Tento příklad je dostatečně ilustrativní.

Model momentálně zavedený by mohl fungovat pouze za jediné, nicméně nutné podmínky: počet nově diagnostikovaných by se rovnal počtu mrtvých, evtl. uzdravených. Ani jedna z těchto podmínek není splněna. U jedné bych řekl bohužel, u druhé bohudík.

Zastropováním pojistného, a to nikoliv krizí, a to i u státních pojištěnců - 60% všech - byly podříznuty příjmy ze zdravotního pojištění. Vzniká propad, ke kterému se nikdo nehlásí.

Prohlášení kolegyně Plškové (zdravotní ředitelka VZP) o pořadnících, evtl. o hledání jiného zařízení, je sice pochopitelné, ale problém to neřeší. Zejméně těch, kteří akutně pomoc potřebují. A to již nezmiňuji systémová řešení a la Julínek - "lhůty budou nařízeny zákonem a zveřejňovány"!

Že Vám to celé nedává smysl? No, nedivte se, nám lékařům také ne: Problém je jednoduše o penězích a řešení jsou v zásadě tři:

1. Stát doplatí za své pojištěnce - 60% všech - na nějakou smysluplnou úroveň, aby se procento HDP do zdravotnictví přiblížilo úrovni běžné při naší úrovni medicíny tj. z 6,8% na 10% HDP

2. Rozdíl mezi potřebou a disponibilními prostředky se doplatí pomocí připojištění - podobně jako ve Francii

3. Omezí se péče a politici zcela zodpovědně za toto rozhodnutí převezmou politickou odpovědnost a sdělí to národu - nemocným i zdravým.

Řešení na úrovni vztahu pojišťovny-lékaři je nemožné. Lékaři chtějí léčit, jak vyžaduje stav pacienta, pojišťovny mohou utratit jenom, co mají. Kouřové clony typu, že se plýtvá, nadužívá, zneužívá a podobně jsou manipulující. Ano jistě, plýtvá se, ale kvantitativně je to nevýznamné a kromě toho se to děje ve všech systémech s takovým objemem finančních prostředků.

Podstata problému je jinde. Je dobře, že o situaci mainstreamová media začala psát informativně a ne ve stylu "zdroje jsou". Nejsou a samy od sebe nebudou. Je i na voličích jaké z těchto tří možných řešení si vyberou!