Turecký prezident Erdoğan získal drtivou většinu ve volbách

1. 11. 2015

čas čtení 1 minuta

Autoritářský turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) získali po sečtení téměř 90 procent hlasů v nedělních všeobecných volbách 50,3 procent hlasů, což znamená, že strana zřejmě získá asi 325 křesel v pětsetpadesátičlenném parlamentě. Vítězí tím pohodlnou většinou nad soupeřícími stranami, bude moci utvořit samostatnou vládu a očekává se, že Erdoğan provede ústavní změny, aby posílil své pravomoci a proměnil prezidentský úřad v mocnou funkci obdobnou úřadu amerického prezidenta. Erdoğanovi oponenti se obávají, že to jen posílí jeho autokratické chování.

Oficiální reakce na umírání uprchlíků v gumových člunech je ostudná

31. 10. 2015

čas čtení 3 minuty

Když jsem poprvé slyšela v rozhlase zprávu o tom, že se v Egejském moři potopil člun, uvědomila jsem si, že můj nouzový telefonát tureckým pobřežním strážím toho odpoledne se zřejmě týkal právě tohoto člunu, píše v deníku Guardian Justine Swaabová z organizace Crossing Channels. Často telefonuju koordináty takových uprchlických člunů v nouzi ze své základny v Amsterdamu. Jsem dobrovolnice a zakladatelka organizace Crossing Channels, která je zprostředkovatelem mezi uprchlíky, dobrovolníky, humanitárními pracovníky a záchrannými týmy. Z potopeného člunu bylo zachráněno rekordních 242 životů. Avšak 40-60 lidí zahynulo. To je strašné.

Merkelová se octla před vnitroněmeckými vládními rozhovory pod tlakem omezit proud uprchlíků

31. 10. 2015

čas čtení 2 minuty

Německá kancléřka pořádá v Německu o víkendu mimořádnou vrcholnou schůzku s německými politiky ohledně uprchlické krize. Je obviňována, že je její vládnoucí koalice v této věci tak rozhádána, že není schopna efektivně jednat.

Mnozí činitelé vlády Merkelové si uvědomují, že je naléhavě nutné dospět k jednotnému vládnímu postoji, zejméma poté, co se v Egejském moři utopili další uprchlíci. 144 jich bylo zachráněno a z moře bylo vyloveno 22 mrtvol, včetně čtyř nemluvňat a devíti dětí.

Kontrast dnešních dnů

Mrtvé nemluvně vylovené na ostrově Lesbos, demonstrace proti uprchlíkům v Praze

30. 10. 2015

čas čtení < 1 minuta

Skutečnou uprchlickou krizí je, že někteří lidé umírají, zatímco někteří jiní lidé je za to nenávidí

Jinými slovy: Skutečnou uprchlickou krizí je, že někteří lidé umírají, zatímco někteří jiní lidé je zato nenávidí, píše Andrew Stroehlein, mediální ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch v Bruselu

Britský herec Benedict Cumberbatch ohromil diváky útokem na politiky kvůli jejich nečinnosti při uprchlické krizi

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

Známý britský herec Benedict Cumberbatch, mj. představitel Sherlocka Holmese v moderní verzi televize BBC, hraje v současnosti Shakespearova Hamleta v londýnském Barbicanu.

Po každém představení při děkovačce pronáší projev k divákům a žádá je, aby přispěli finančním darem na syrské uprchlíky. Dosud diváci reagovali tak, že celkem věnovali 150 000 liber.

Co se to děje? Proč ztrácejí lidé zdravý rozum?

30. 10. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

O vzdorném odporu vůči faktům, jak v Česku, tak jinde

V Anglii (nikoliv v celé Británii, ale v jižní Anglii) existuje silná, iracionální touha odejít z Evropské unie. Je motivována nesmyslnou představou, že se Anglie může vrátit do své minulost z devatenáctého století, kdy "vládla světu" prostřednictvím Britského impéria. Ty představy jsou samozřejmě nesmyslné, dnešní situace je úplně jiná. Mimo jiné nevnímají angličtí euroskeptici, protože jsou posedlí jen Londýnem a jižní Anglií a vůbec nezohledňují například názory Skotů, že pokud by Anglie hlasovala pro odchod z EU, Skoti, kteří chtějí v EU zůstat, by hlasovali pro odchod z Británie a Anglie by se stala izolovaným irelevantním ostrůvkem na kraji Evropy.

Jde mi ale o něco jiného: o vzdorné odporování faktům. Ve čtvrtek varoval obchodní zástupce USA Michael Froman, že představa, že by si Británie mohla po odchodu z EU vyjednat vlastní soukromou obchodní dohodu s USA, je naprosto mylná. USA neuzavírají bilaterální obchodní dohody s jednotlivými zeměmi a Británie po odchodu z EU by byla vystavena v USA stejným dovozním přirážkám jako Čína či jiné země, které nejsou v EU. Znamenalo by to, že britský export do USA by byl o několik procent dražší než export ze zemí EU a nemohl by v amerických obchodech zboží z jiných zemí EU konkurovat. V pátek varovala ratingová agentura Standard & Poor Británii, že její odchod z EU by znamenal snížení její úvěrového hodnocení o dva stupně. (Pokud by výrazně pokleslo úvěrové hodnocení Británie, jak silně by asi po odchodu z EU pokleslo úvěrové hodnocení České republiky?)

Ruský historický revizionismus a evropská bezpečnost

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 8 minut

Rusko dnes provedlo testy celé tzv. jaderné triády ZDE. Otestována byla řídící centra, došlo k cvičnému odpálení strategických jaderných nosičů z ponorek i pozemního stanoviště, strategické bombardéry Tu-160 odpálily na polygony střely s plochou dráhou letu - a další střela s plochou dráhou letu typu Iskander-K byla odpálena z kosmodromu Kapustin Jar. Testy naposledy zmíněného typu jaderného nosiče (z kategorie pozemních střel s plochou dráhou letu) výslovně zakazuje Smlouva o raketách středního a kratšího doletu (INF) z roku 1988, již se Moskva chystá vypovědět. Kromě toho se prezident Putin nechal slyšet, že je třeba v Rusku obnovit prostředky individuální protichemické a protiradiační ochrany ZDE.

Jinak řečeno, Moskva buď chce, aby si svět myslel, že chystá jadernou válku - nebo se na ni doopravdy připravuje.

USA odsuzují syrské a ruské nálety na nemocnice, zatímco jejich bomby padají na nemocnice v Afghánistánu a Jemenu

30. 10. 2015 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Je skutečně tak obtížné zůstat objektivním pozorovatelem, když kolem vás zuří informační válka? Již se opakuji, ale mám stále za to, že západní novináři včetně tuzemských by se měli v první řadě věnovat kritické analýze nešvarů západní civilizace – a nikoliv pokrytecky a o překot ukazovat prstem na oficiální „zlouny“, tj. země, se kterými Západ nenavázal kamarádšoft. Opravdu nechápu, co je na tomto dle mého soudu konzervativním stanovisku tak nepochopitelného. To samozřejmě platí i pro konflikt v Sýrii, Iráku a jinde, kde se střetávají zájmy antagonistických velmocí a jejich proxy sil.

Rozhovor Britských listů 29:

Jak se žilo v Československu v šedesátých letech

30. 10. 2015

čas čtení < 1 minuta




Do třetice tentokrát hovoříme se Štěpánem Steigerem, komentátorem Britských listů a čtyřiadevadesátiletým svědkem dvacátého století. Bohumil Kartous s ním mluví o tom, jak se žilo v Československu v šedesátých letech. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 30. října 2015.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Cena za osvobození od "islámského státu"

30. 10. 2015

čas čtení 2 minuty

Chalíl al-Abásí žil více než rok pod nadvládou takzvaného islámského státu v Mosulu. Poté mu bylo jasné, že musí odejít. Ale současně věděl, že opuštění domova nebude snadné ani levné.

REPORTÁŽ Z MÍSTA:

Jak to teď vypadá na srbsko-chorvatské hranici

30. 10. 2015 / Lukáš Stříteský

čas čtení 10 minut

Hraniční přechod Berkasovo-Bapska na srbsko-chorvatské hranici je vyvýšeninou s výhledy na zvlněnou krajinu vinohradů, sadů a polí. Je to za normálních okolností krásné místo plné jablek a sladkých hroznů. Přijel jsem sem v úterý 20. října a zdržel jsem se do neděle 25. října.

Dolů pod táhlý kopec dováží srbské autobusy někdy i více než deset tisíc uprchlíků denně. Většinou jsou to rodiny s dětmi, nejčastěji ze Sýrie. Vyšlapují nahoru po malé asfaltové silnici. Někteří dobrovolníci a občas i některá z humanitárních organizací se snaží svézt ty, kteří mají problém s chůzí.

Evropská politika dystopie

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

Rostoucí vlna antiliberalismu a nacionalismu hrozí rozbít Evropskou unii. Naléhavě je zapotřebí ekonomická strategie na posílení poptávky, na vytváření pracovních příležitostí a růstu, varuje Nouriel Roubini, profesor podnikání na New York University:

Vítězství konzervativní Strany zákona a spravedlnosti v Polsku potvrzuje nové postoje v Evropě: Vzestup antiliberálního státního kapitalismu, v jehož čele stojí populističtí pravicoví autoritáři. V Rusku se tomu říká putinovská politika, v Maďarsku orbánovská, v Turecku erdoğanovská, Itále se stále ještě zotavuje z berluscioniovského desetiletí. Brzo budeme mluvit v případě Polska o kaczyńskiovské politice...

Jsou to všechno variace na totéž téma: K moci se dostává nacionalistický předák, když je ekonomická krize nahrazena chronickou stagnací. Tento zvolený autoritářský politik začne omezovat politické svobody tvrdou kontrolou médií, zejména televize. A pak (ve Francii to zřemě bude i žena, Marine Le Penová) zavede politiku, která je proti Evropské unii (přestože jeho země je jejím členem) a proti dalším institucím nadnárodní správy.

Pokračování na stránkách Project Syndicate v češtině ZDE

Pomůže vítězství populistické pravice k oživení skutečné levice v Polsku?

Nezřetelné důsledky Kaczyńského vítězství

30. 10. 2015

čas čtení 4 minuty

"I v této atmosféře pravicové jednotvárnosti lze zaznamenat nějaké signály pozitivních důsledků voleb," píše ve svém hodnocení pro Britské listy polský sociolog Wojciech Wozniak z Univerzity v Lodži. Vedle zřetelných obav a rizik poukazuje jak na možnou obrodu polské levice, tak na některé překvapivě pozitivní návrhy vítězné populistické strany Právo a spravedlnost.

JAK TO DOPADÁ S ROMY, KDYŽ NEŽIJÍ V ČESKÉ REPUBLICE:

Petr Torák dnes převzal Řád britského impéria

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta



Nynější britský policista Petr Torák převzal z rukou státního tajemníka britského ministerstva vnitra l Řád britského impéria. Toto vysoké civilní vyznamenání mu královna Alžběta II. propůjčila především za komunitní práci v městě Petersborough.

„Jsem velice hrdý na fakt, že jsem asi jeden z mála Čechů, kteří kdy takovéto ocenění dostali a dozajista první Rom, kterému byla dána takováto pocta,“ řekl Torák.

Petr Torák emigroval s rodinou z České republiky v květnu 1999 po útoku neonacistů. V Česku navštěvoval soukromou právní akademii. Chtěl pokračovat dál a podal si přihlášku na dvě vysoké školy. Na jednu ho přijali a na druhé, což byla policejní škola, měl hotovou půlku testů. Neonacisté poté zbili jeho matku a později i jeho samotného. V Anglii se přes zaměstnání ve fastfoodu a různé manuální práce propracoval k policii. Dnes pracuje jako policista v městě Peterborough, které leží asi 120 kilometrů severně od Londýna.

Zdroj: ZDE

Noční nálet na Aleppo s využitím kazetových bomb

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Nevládní organizace Syrian Institute for Justice and Accountability zveřejnila fotografie nevybuchlé části submunice ruských kazetových bomb ZDE, které byly použity k nočnímu náletu na čtvrť Al-Mjasar Džazmati ve městě Aleppo ZDE v noci na čtvrtek. Zatímco většina dosavadních náletů s použitím této munice se týkala venkovských oblastí, v tomto případě jde zřetelně o úmyslné nasazení zbraně s plošným účinkem uprostřed města. Takové útoky nerozlišující mezi civilisty a příslušníky ozbrojených formací, což je u zbraní s plošným účinkem nevyhnutelné, a představují porušení mezinárodního humanitárního práva i v případě mocností jako Rusko a Sýrie, které nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions, CCM) z roku 2008 ZDE.

Lékaři bez hranic ke zničení nemocnice v Jemenu

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

26. října byla několika nálety zasažena nemocnice v severním Jemenu, kterou podporujeme. Nálety provedla Saúdy vedená koalice a zničily zařízení podporované mezinárodní lékařskou humanitární organizací Lékaři bez hranic (MSF).

Šetření Eurobarometru nedokazuje, že jsou Češi v evropském srovnání extrémně netolerantní

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Jan Kulveit publikoval na sociální síti Facebook ZDE analýzu výsledků šetření Eurobarometr. Podle výsledků tohoto šetření jsou Češi nejméně tolerantním národem v Evropě. Jak ale Kulveit ukázal, pokud takoví Češi skutečně jsou, ze zmíněného průzkumu to nevyplývá. Výsledky v různých zemích totiž nejsou vzájemně srovnatelné.

Bodláky Václava Duška

Křepelka z Rostova aneb kam sahá Mitrofanov Petránkovi?

30. 10. 2015 / Václav Dušek

čas čtení 1 minuta

Maladěc z Rostova Saška plivl prý po včerejším ránu v ČT jedovatou slinu na pana Petránka - asi křepelinka neunesla realitu, protože označila ořádovaného Jana Petránka, že podporuje politiku Putina. Uf! Síla slova rostovského rodáka k závisti, hrdina, kníže pera, i péra! Budu dalek toho, abych se hrabal v umazané duši kohosi potrefeného a služebného. Přišel, jak psáno a dáno do Československa prý za manželkou. Ano. Již ji nemá, manželství vydržet nemusí... ale sliby se plnit musí!

Bez komentáře

Jan Petránek: Uprchlická vlna je geniální útok na Evropu. Takový dobře organizovaný Trojský kůň

30. 10. 2015

čas čtení < 1 minuta

Od samotných uprchlíků slyšíte, že mají tisíce dolarů. Jeden mluvil o 6000, které dostali na cestu do Evropy. „Jsou to neslýchané sumy, za které se sem klidně mohli dostat letecky,“ říká Jan Petránek. „Jsem přesvědčen, že jde o útok na Evropu. Je to geniální plán, jak nám ublížit. Je to Trojský kůň.“

Podrobnosti: ZDE

Vyzbrojené americké stíhačky startovaly proti ruským letounům

30. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

27. října letadlová loď USS Ronald Reagan východně od korejského pobřeží reagovala na přílet dvou ruských hlídkových letounů Tu-142. Odstartovaly celkem čtyři vyzbrojené letouny F/A-18 Hornet, když se jeden z letounů přiblížil v mezinárodním prostoru na vzdálenost kratší, než jedna námořní míle (1 852 m).

Vyvolávat nenávist a podkopávat solidaritu je morální zločin

Češi by pravděpodobně pomáhali, jejich představitelé je od toho zrazují

29. 10. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut



Je pravděpodobné, že Češi by tváří v tvář lidem, kteří trpí nouzí, pomáhali stejně jako národy v západní Evropě. Museli by ale být vystaveni do situace, kdy si reálně uvědomí, že nelze ponechat člověka v nouzi napospas nejistotě a strádání. Fakt, že v ČR nejsou téměř žádní uprchlíci a že tedy tato situace reálně nenastává, vytváří prostor pro demagogy vedené Milošem Zemanem aka Boratem, kteří se neštítí místo obrany solidarity vyvolávat xenofobní vášně založené na chimérách usekaných rukou, kamenování a zahalování žen. Česká společnost je ve skutečnosti pravděpodobně daleko méně záštiplná a daleko více ochotná pomáhat. O to ostudnějším zločinem proti lidskosti je chování těch českých politiků a intelektuálů, kteří společnost od solidarity zrazují a vyvolávají pocit exkomunikace těch, kdo se nechtějí podřídit pravidlům stádovité tuposti.

29339

Stručný životopis jednoho z nejvýznamnějších vědců

Dvě múzy Alberta Einsteina

29. 10. 2015 / Zdeněk Slanina

čas čtení 18 minut

Německé město Ulm ležící na Dunaji má nejen nejvyšší kostelní věž na světě, ale v r. 1879 se stalo i rodištěm Alberta Einsteina. V r. 1967 zde byla založena univerzita, která, když uplynulo 50 let posmrtné ochrany Einsteinových osobních práv, se chtěla přejmenovat na jeho univerzitu. Leč příslušné zemské ministerstvo školství to nepotvrdilo. Možná to bylo z etických důvodů, neb neokázalý Einstein si nepřál, aby se nějaká instituce jmenovala po něm, a připustil jen jednu výjimku - Albert Einstein College of Medicine. Ostatně, už po roce rodina přesídlila z Ulmu do Mnichova, kde Einsteinův otec přešel od podnikání ve výrobě přikrývek k rozvodu elektřiny. Prvně se firmě dařilo, ale nakonec zkrachovala, a došlo k přesunu za dalším podnikáním do Milána.

Skutečné činy slavných fotbalistů pozornost mediálních dělníků v ČR netáhnou

29. 10. 2015 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

Před několika dny vzbudila ve Velké Británii velký zájem zpráva, že Ryan Giggs a Gary Neville, dva slavní bývalí fotbalisté Manchesteru United, nechají v budově, kterou koupili, přes zimu místní bezdomovce. Jde o skutečné hvězdy, o nichž české sportovní deníky psaly mnohasetkrát v souvislosti se sportovními výsledky, soukromým životem a podobnými kravinami. Když konečně udělají něco významného, v podstatě nikdo si toho nevšímá: ČTKRespekt a obskurní web soukromé společnosti. Vše bez komentářů a pravděpodobně bez sledovanosti. Jen článek v respektu obsahuje nějaké podrobnější informace. Podle mediálního archivu Newton Media, ani podle Google News žádné další záznamy, přitom podle Googlu o tom psala všechna velká média nejen v Británii, ale i specializovaná sportovní média v zahraničí. Přitom se jedná o možná nejvýznamnější počin, který mají oba fotbalisté na svědomí. Absurdní? Nikoliv, to je přece svět, v němž mediální informace nejsou hodnoceny podle závažnosti, ale podle předpokládaného zájmu, sledovanosti a tedy míry kapitalizace. Ono by to možná čtenáře i zajímalo, jenže robotické uvažování editorů v českých médiích jim brání informovat o podstatných událostech. Giggs s Nevillem se tak dostanou do širšího povědomí zase až když se to bude týkat fotbalu...

Herec hrající Jamese Bonda vystoupil jménem OSN proti nebezpečí min

29. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

Britský herec Daniel Craig, zosobňující už napotřetí Jamese Bonda, tentokrát v novém filmu Spectre, který je bohužel o hodně stereotypičtější a konvenčnější než předchozí Skyfall, vystoupil při příležitosti premiéry nového filmu jako globální aktivista zasazující se za odstraňování min, které ohrožují životy lidí v mnoha zemích světa ještě mnoho let po ukončení válečných konfliktů.

Vzkaz bývalého norského ministra zahraničí britským (i českým) eurofobům

Platíme, řídíme se stejnými pravidly, ale nerozhodujeme o nich

29. 10. 2015

čas čtení 2 minuty

Přístup na evropský trh něco stojí. Přijali jsme zhruba tři čtvrtina eurounijní legislativy, aniž bychom měli možnost o ní hlasovat. Přijali jsme tzv. čtyři svobody, tedy volnost pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu, aniž bychom museli. Přispíváme výraznou měrou do společného rozpočtu EU, imigrace je v přepočtu na hlavu vyšší než ve Velké Británii. Jinými slovy, spousta toho, čím se musíme každodenně řídit, je rozhodována v Bruselu, bez našeho přímého vlivu, píše Espen Barth Eide, někdejší norský ministr zahraničí pro deník Guardian.

Zpráva EU kritizuje Turecko za likvidaci demokracie

29. 10. 2015

čas čtení 2 minuty

Zpráva Evropské komise, která má být publikována po volbách plánovaných na příští neděli, obviňuje Ankaru z oslabování právního státu, svobody projevu a nezávislosti justice. Zpráva byla zadržena, aby se předešlo sporu s prezidentem Erdoganem.

Bodláky Václava Duška

Země úsměvů

29. 10. 2015 / Václav Dušek

čas čtení 3 minuty

Operetní politické kusy hrají v širém světě úspěšně, o úsměvy není nouze, kdeže. Libreta skvělá, nápaditá, asertivní! Zamilovanost z nich zrovna kape. Z lásky se bytosti na jevišti maličkého světa lačně požírají; rozděleni do náboženských družin si jdou obratně po krku. Bezvěrci zírají. Nemohou uvěřit. Abstraktní politická láska ve výprodeji. Svatozáře k dostání za hubičku. Zpíváš-li árii dle žádaných not, pak jsi vítán v houfu vrtošivých šašků,  zasmušilých odpadlíků, brumlalů, vořežprutů; můžeš být sólista s povinností pro sbor. V ansámblu s mnoha principály, dirigenty, korepetitory a režiséry užiješ zábavy k popukání.

Nejen Blair, ale i Cameron, Obama a jejich spojenci ve Východní Evropě mají odpovědnost za uprchlíky

Lítost sama o sobě nestačí

29. 10. 2015

čas čtení 5 minut

Tony Blair se poprvé omluvil za válku v Iráku. Dobře tak. Ale za tímto poznáním by mělo následovat odčinění. To by pro bývalé válečné štváče mělo znamenat, že je nezbytné převzít odpovědnost v současné uprchlické krizi. Komentář k odpovědnosti USA, Velké Británie, ale i jejich spojenců za současnou uprchlickou krizi, která dopadá nejvíce na Německo, vyšel na serveru Cicero.

Turecký prezident Erdoğan poslal policii proti médiím

29. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

V těchto dnech před všeobecnými volbami, které se budou v Turecku konat 1. listopadu, podniká turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan výjimečné kroky k umlčení kritických sdělovacích prostředků a k útlaku osob, které považuje za oponenty. Od vojenského puče r. 1980 nedošlo v Turecku k tak dramatickým pokusům umlčet kritické zkoumání moci.

Ve středu dopoledne zaútočila turecká policie na televizní stanice Bugün TV a Kanaltürk, patřící k několika málo stanicím kritickým vůči vládě.

Prohloubí nový plán EU utrpení uprchlíků?

28. 10. 2015

čas čtení 4 minuty

Plán Evropské unie a vedoucích politiků z balkánských států z 25. října, jehož účelem je pomoci uprchlíkům, také riskuje, že prohloubí jejich utrpení a zabrání jim v přístupu k ochraně, varuje Human Rights Watch.

Slovinsko hrozí, že postaví plot na hranici s Chorvatskem

28. 10. 2015

čas čtení < 1 minuta

Slovinsko pohrozilo, že postaví plot na hranici s Chorvatskem, pokud nebude realizován plán EU na pomoc uprchlíkům, který byl dohodnutý v Bruselu v neděli.

Za posledních 10 dní, poté, co Maďarsko uzavřelo své hranice, přišlo do miniaturního Slovinska, které má 2 miliony obyvael, 85 000 uprchlíků.

V úterý varoval prezident Evropské rady Donald Tusk, že uprchlická krize může vyvolat "tektonické změny v Evropě", a že to nebudou "změny k lepšímu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2015

18. 10. 2015

čas čtení 1 minuta

V září 2015 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 32 329,80 Kč. Příjem z reklamy byl 12 028 Kč.

Zůstatek byl koncem září 2015 127 271,93 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
53911