Bodláky Václava Duška
30. 10. 2015 / Václav Dušek
Maladěc z Rostova Saška plivl prý po včerejším ránu v ČT jedovatou slinu na pana Petránka - asi křepelinka neunesla realitu, protože označila ořádovaného Jana Petránka, že podporuje politiku Putina. Uf! Síla slova rostovského rodáka k závisti, hrdina, kníže pera, i péra! Budu dalek toho, abych se hrabal v umazané duši kohosi potrefeného a služebného. Přišel, jak psáno a dáno do Československa prý za manželkou. Ano. Již ji nemá, manželství vydržet nemusí... ale sliby se plnit musí!
Mám s tímto křepelčím samečkem dvě zkušenosti. První: dovolená na Kanárských ostrovech. Malčiška s sebou tahal tašku i na pláž, zajímavý obraz - v plavkách chodil malčiška po pláži, nalodil se na výletní loď... a já se o téhle podivnosti zmínil v redakci a hlas spřízněný s rostovským hrdinou oznámil můj výsměch tehdy ještě křepelčímu vajíčku.
Druhá zkušenost: potkal jsem nimru u divadla v Dlouhé ulici za pasáží. Pozdravil mě a pak se zeptal, zda jsem hovořil o jeho trezorovém bumážniku. Řekl jsem, že ano... a v jeho očích vztek, váhal, zda zaútočit... byla to vteřina - škoda, že nevystartoval, mohl být ocejchován, křepelák! Jeho oči, stejné, jako strýce Anatola, který se stal vyžírajícím okupantem moji rodiny, ten ale vystartoval a byl označen a vyřazen z provozu dukelské kotelny v Thámově ulici na pár dnů...
Ptáka poznáš po peří. Žádná křepelka, ale vorobéj,
da?
Diskuse