Noční nálet na Aleppo s využitím kazetových bomb

30. 10. 2015 / Karel Dolejší

Nevládní organizace Syrian Institute for Justice and Accountability zveřejnila fotografie nevybuchlé části submunice ruských kazetových bomb ZDE, které byly použity k nočnímu náletu na čtvrť Al-Mjasar Džazmati ve městě Aleppo ZDE v noci na čtvrtek. Zatímco většina dosavadních náletů s použitím této munice se týkala venkovských oblastí, v tomto případě jde zřetelně o úmyslné nasazení zbraně s plošným účinkem uprostřed města. Takové útoky nerozlišující mezi civilisty a příslušníky ozbrojených formací, což je u zbraní s plošným účinkem nevyhnutelné, a představují porušení mezinárodního humanitárního práva i v případě mocností jako Rusko a Sýrie, které nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions, CCM) z roku 2008 ZDE.

Kazetová submunice AO 2.5RT ZDE je určena k plošnému ničení živé síly. Těleso tvoří dvě poloviny držené pohromadě ocelovým kroužkem, na němž jsou umístěna křidélka. Během pádu mají křidélka uvést těleso do rotace a odjistit tak zapalovač. V některých případech (normálně u nejvýše 10 % pumiček) tento mechanismus selže. Nevybuchlá submunice poté dopadne na zem a představuje zde často mnoho let nebezpečí pro neseznámené osoby, zejména děti, nebo volně se pohybující zvířata.

Pokud proběhne odjištění řádně, po dopadu zapalovač sepne a malá nálož rozdělí submunici na dvě části, které výbuch od sebe odmrští, přičemž současně iniciuje pyrotechnický zpožďovač v každé z nich. Krátce poté obě části tělesa plně explodují.

Submunice zabíjí nebo zraňuje střepinami z předfragmentovaného pláště nechráněné osoby v okruhu 20 metrů, chráněné v okruhu 10 metrů. Její výroba byla ukončena v roce 1990. Exemplář na snímku výše tedy pochází z jedné z posledních výrobních sérií.

Submunice AO 2.5RT je v případě leteckého nasazení vymršťována z 500 kg kazetové bomby RBK ZDE, přičemž každá tato zbraň obsahuje 108 kusů, celkem tedy 216 separátně vybuchujících těles.

Mezinárodní humanitární právo ZDE definuje nerozlišující útoky jako takové útoky, které nejsou zaměřeny na určitý vojenský cíl, využívají metody nebo prostředky, které nemohou být zaměřeny na určitý vojenský cíl, či využívají bojové metody a prostředky, jejichž účinky nemohou být omezeny v souladu s mezinárodním humanitárním právem.

V každém takovém případě dochází k vojenskému útoku, který nerozlišuje mezi civilisty a příslušníky ozbrojených formací.

V případě, že se podobných útoků dopustí západní mocnosti, jako u bombardování na nemocnici v Kunduzu, útok posléze přiznají a zahájí vyšetřování, ačkoliv existují pochybnosti o jeho nezávislosti a požadavek MSF na vlastní nezávislé šetření tragédie v Kunduzu je plně odůvodněn. V případě, že takové útoky provádí Izrael, jako v Gaze, odůvodňuje je údajnou přítomností zbraní a vojenského personálu v civilních budovách. Ačkoliv se v některých případech taková obvinění potvrdila ZDE, Izrael to stejně neopravňuje provádět podobný typ útoků na civilní cíle, protože porušování mezinárodního práva jednou stranou konfliktu nelegitimizuje totéž u protistrany.

Rusko, kdykoliv provede útoky v rozporu s mezinárodním právem, následně v rozporu se všemi důkazy (např. ZDE) tvrdí, že se něco takového vůbec nestalo, a agresívně obviňuje původce informací i mezinárodní společenství ze zákeřného protiruského spiknutí ZDE.

0
Vytisknout
4727

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2015