Ve středu se bude v Minsku konat vrcholná schůzka čtyř velmocí

8. 2. 2015

čas čtení 1 minuta

Francie, Německo, Rusko a Ukrajinu se dohodly na rozhovorech o mírovém plánu, které se budou konat v Minsku ve středu

Šéfové všech čtyř států v neděli spolu hovořili telefonicky o tom, jak dosáhnout "komplexní dohody", konstatuje prohlášení z kanceláře německé kancléřky.

Diplomatické úsilí bude pokračovat "s cílem uspořádat ve středu v Minsku vrcholnou schůzku 'normandského´ formátu", tj. schůzku čtyř zemí.

Merkelová je pesimistická, zatímco svět očekává Putinovu reakci na nejnovější ukrajinský mírový plán

8. 2. 2015

čas čtení 3 minuty

Očekává se, že Vladimír Putín bude v neděli reagovat na francouzsko-německý plán pro příměří na Ukrajině, posílený vytvořením demilitarizovaných zón podél bojových front.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea by měla vzniknout nárazníková zóna o šířce 50 - 70 km. To vyžaduje, aby se Ruskem podporovaní separatisté vrátili na linie příměří dohodnuté v Minsku v září. Oplátkou za to by východní provincie získaly více autonomie.

Jak se na rostoucí krizi dívají Rusové v Rusku?

"Ještě to není tak zlé, mohlo by to být daleko horší"

8. 2. 2015 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

V důsledku hospodářských sankcí stojí v Petrohradě nyní v supermarketu kilogram rajčat více než 200 Kč. Situace se z hmotných hledisek pro obyčejné Rusy vážně zhoršuje - dnes už existuje celá řada potravin, které si obyčejní Rusové už nemohou dovolit koupit.

Jak na zhoršující hospodářskou, politickou a vojenskou situaci reagují v Rusku normální lidi? Rusové mají tak hluboce zakořeněnou zkušenost z minulých dob útlaku a bídy, že dnes reagují tak, že se neustále utěšují, že situace stále ještě není tak špatná a mohlo by to celé být daleko, daleko horší.

Slovensko: "Referendum o rodině" prohrálo na celé čáře

8. 2. 2015

čas čtení 1 minuta

Americkým evangelikálům se nepodařilo Slovensku vnutit zákony, které by porušovaly Evropskou konvenci o lidských právech. Takzvaného "referenda o rodině" se účastnilo pouze 21,4 procent registrovaných voličů, aby bylo referendum platné, muselo by se ho účastnit více než 50 procent voličů. Tato absolutní menšina nicméně z 90 procent hlasovala pro posílení ústavního dodatku z r. 2014, který na Slovensku definuje manželství jako svazek mezi mužem a ženou, což v podstatě zakazuje partnerské svazky osob téhož pohlaví i adopci dětí takovými dvojicemi.

Slovenští konzervativci se obávají, že i když zákaz manželství gayů a lesbiček zůstává na Slovensku platný, ohrožuje ho "liberální politika, která se šíří na východ z nemorální západní Evropy".

Zatímco některé západoevropské země legalizovaly sňatky či partnerství osob téhož pohlaví, některé východoevropské členské země EU zaujaly konzervativní postoj. Obdobné referendum jako na Slovensku se konalo r. 2013 v katolickém Chorvatsku a maďarský premiér Viktor Orbán také podporuje rodinné hodnoty.

"Aliancia za – údajne – rodinu utrpela ťažkú porážku. Čosi viac ako pätina zapísaných voličov, ktorí sa unúvali odpovedať na jej tri otázky, je totiž čosi menej ako debakel a čosi viac ako prehra rozdielom triedy. Slovensko sa v sobotu vyjadrilo, že problém, na ktorom AzR mesiace otravovala verejný priestor, ho väčšinovo nezaujíma. Je mu ľahostajný. Krajina nevníma proces, ehm, ehm, „lokálneho otepľovania“, čiže liberálnych legislatívnych reforiem, ktorých import údajne hrozí zo Západu, za problém," napsal v deníku Sme komentátor Peter Schutz.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Merkelová: Ukrajinskou krizi nepůjde vyřešit vojensky

7. 2. 2015

čas čtení 2 minuty

Německá kancléřka však přiznává, že si není jista, jestli nynější diplomatická iniciativa bude úspěšná

Angela Merkelová zdůraznila, že krizi na Ukrajině nebude možné vyřešit vojensky a že mírová dohoda z loňského září musí být realizována. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově v sobotu uvedla, že chce zajistit mír v Evropě ve spolupráci s Ruskem nikoliv proti němu.

HUMAN RIGHTS WATCH VARUJE:

Nesvatá aliance za referendum na Slovensku ohrožuje lidská práva

6. 2. 2015

čas čtení 3 minuty

7. února bude Slovensko hlasovat o lidských právech. Bude se konat referendum, jehož cílem je zabránit dvojicím téhož pohlaví, aby uzavíraly manželství, omezit jejich možnost adoptovat děti či vychovávat rodinu a omezit přístup ke komplexní pohlavní výchově ve školách.

Je to zpátečnický návrh, který by porušil normy, které chrání Evropská konvence o lidských právech, kterou Slovensko ratifikovalo. Slovenská ústava dává přednost této Konvenci před domácím zákonodárstvím.

Rozhovory Putin, Merkelová a Hollande skončily bez závěru

6. 2. 2015

čas čtení < 1 minuta

Angela Merkelová a Francois Hollande jednali v Kremlu s Vladimírem Putinem pět hodin, avšak neoznámili žádné výsledky. V pátek v noci odcestovali z Ruska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že se dohodli na "konstruktivních a důležitých rozhovorech" dál pracovat na společném dokumentu o realizaci příměří z Minsku. Merkelová a Hollande mají pokračovat v jednání s Putinem telefonicky v neděli a rozhovorů se zřejmě bude podle Peskova účastnit i ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Výsledky jednání v Moskvě se dozvíme nejdříve zítra. Již teď však jsou známy nové územní požadavky "separatistů"

7. 2. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Moskevské rozhovory o ukrajinské válce skončily v pátek bez výsledku. Dnes některé další konzultace proběhnou v rámci bezpečnostní konference v Mnichově. V neděli mají pokračovat jednání telefonicky a měl by také vzniknout návrh dokumentu fixujícího výsledky ZDE. Teprve pak bude jasné, jak až daleko zašly Německo a Francie v ústupcích vůči ruským územním požadavkům. Avšak ještě než německo-francouzská delegace odcestovala, stalo zřejmým, že "separatisté" vznesli nové územní požadavky vůči Ukrajině, které jdou i nad rámec toho, co obsadili během útoků provedených od záříjového "příměří" ZDE.

Putin nebude s Merkelovou a Hollandem jednat zrovna dlouho

6. 2. 2015

čas čtení 4 minuty

Angela Merkelová a François Hollande se v pátek večer v Kremlu setkali s Vladimírem Putinem ve snaze zabránit velké eskalaci ukrajinského konfliktu, zatímco Washington uvažuje o prosbě Kyjeva, aby mu Amerika dodala zbraně.

Rozhovory začaly až po 19. hodině moskevského času poté, co Merkelová a Hollande přistáli s podstatným zpožděním na letišti Vnukovo a byli rychle odvezeni do Kremlu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že jednají všichni tři politikové o samotě, kolem stolu, bez přítomnosti delegací, poradců či expertů.

Evropská unie se děsí Putina

6. 2. 2015

čas čtení 2 minuty

V Bruselu a v ostatních evropských hlavních městech se doslova zhmotňuje strach z Vladimíra Putina, píše ve své analýze list Guardian. Nálada se změnila z pocitu bezmocnosti v pocit hrůzy nad tím, co zřejmě přijde.

Z hlediska vysokých politiků z EU je náhlá cesta Merkelové a Hollandea do Moskvy výrazem zoufalství. "V jejich plánu není nic nového, jen je to pokus zabránit masakru," konstatoval jeden významný činitel.

Nová americká národní bezpečnostní strategie: Nerozhodnost a nepružnost není "strategická trpělivost"

6. 2. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut

Právě byla zveřejněna nová redakce národní bezpečnostní strategie USA ZDE. Dokument okamžitě vyvolal pozornost, mj. také proto, že nově hovoří o potřebě "strategické trpělivosti" ZDE ZDE. Po bližším prozkoumání textu je však zřejmé, že se Bílý dům ve skutečnosti pouze rétorickou ekvilibristikou vyhýbá obvinění z nerozhodnosti, které mu opakovaně adresují kritikové z mnoha stran.

Válka, nebo mír

6. 2. 2015

čas čtení 3 minuty

Nyní když situace na východní Ukrajině eskalovala, Angela Merkelová a Francois Hollande jsou na diplomatické misi v Kyjevě a Moskvě. Je to poslední šance udržet mír v Evropě, napsal Bernd Johann.

Rusko na Ukrajině testuje nové zbraně

6. 2. 2015

čas čtení 3 minuty

Východní Ukrajina se stala polygonem pro testování nových ruských vojenských kapacit.

Když Rusko v roce 2008 táhlo do války proti Gruzii, vypadalo to na snadné vítězství. Ale ruští generálové byli hluboce znepokojeni tím, jak špatně jejich jednotky obstály v některých sférách moderního válčení.

Ekonomické války v plném proudu

6. 2. 2015 / Ilona Švihlíková

čas čtení 11 minut

Používání ekonomických nástrojů pro dosažení geopolitických cílů není nic nového, ale: nové je neobyčejné rozšíření a četnost používání. Podívejme se společně na některé zásadní příklady dneška. Nejsou „jen“ znepokojující, jsou v pravdě děsivé. Chaos, který probíhá na mnoho úrovních, odhaluje podstatu systému více, než by i elitám bylo milé.

Britské listy se bez finančních příspěvků neobejdou

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.

Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.

Spisovnost, anebo „lidovka“ (anebo je to jedno?)

Čeština, aneb kouzlo nechtěného

6. 2. 2015 / Miloš Dokulil

čas čtení 4 minuty

Už hodně dávno jsme zdědili pravidlo, že oslovovat nějaké společenství je buďto právem shůry daným, anebo ctí pro toho, kdo tak může činit. Takže k tomu patřila jako doprovodná regule jistá formálně vytříbená forma (ne-li jistá kvalifikace). Existovaly dokonce vzájemně rozlišené styly, pro ty či ony příležitosti a s ohledem na závažnost obsahu.

Protiislámské hnutí Pegida uspořádá první protest v Británii

6. 2. 2015

čas čtení < 1 minuta

Britská pobočka původně německého hnutí Pegida vystupujícího proti islámu a spojeného s krajní pravicí uspořádá 28. února první veřejný protest v Newcastlu. Tato demonstrace ještě nebyla formálně ohlášena policii. Později se mají konat další demonstrace v Birminghamu a Londýně.

Selhal Peroutka, nebo Zeman?

5. 2. 2015 / Štefan Švec

čas čtení 12 minut

Český prezident chtěl pronést velký, mezinárodní, státnický projev. V cizině nezaujal nikoho, u nás se řeší jeho faktické chyby. Politik, který kdysi snadno směřoval veřejnou debatu k tématům, která chtěl, by měl být zklamán.

O Kriegelovi, Peroutkovi a lámání charakterů

5. 2. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut

Jako obyčejně není ani v nejmenším mým úmyslem glosovat prezidentské výlevy na úrovni Klausových bojů proti "NGOismu" nebo "levicovosti snowboardu", neboť Miloš Zeman již pětadvacet let neřekl nic, co by stálo za vážný komentář. V rámci posledního egocentrického pokusu hlavy státu upozornit na sebe za každou cenu a pasovat se do role arbitra české intelektuální tradice nicméně došlo k diskusi, která velmi destruktivním způsobem využívá řečové figury totum pro parte, tj. zaměňuje celek jevu za pouhou jeho méně podstatnou část.

Němci nemusí Řekům důvěřovat, ale měli by jim naslouchat

5. 2. 2015

čas čtení 3 minuty

Bude to chvíli trvat, než lidé pochopí, že v Evropské unii dochází k zásadním změnám, řekl v rozhovoru s listem Die Zeit řecký ministr financí Yanis Varoufakis. Rozhovor shrnujeme.

Evropa nebyla připravena na krizi v Řecku a učinila rozhodnutí, která všechno jen zhoršila. Nyní EU vypadá jako člověk drogově závislý na hazardu, který rozhazuje peníze. Není dovoleno říci: "Přestaňte! Udělali jsme něco špatně? Porozuměli jsme této krizi nesprávně?"

Angličané si právě uvědomili, že po květnových volbách jim budou vládnout skotští nacionalisté

5. 2. 2015

čas čtení 1 minuta

Lord Ashcroft provedl ve 14 volebních okrscích ve Skotsku podrobný průzkum veřejného mínění. Zjistil, že až na jeden ve všech ostatních labouristé přijdou o poslance. Přesun volební podpory od labouristů k skotským nacionalistům je všude vyšší než 20 procent a v průměru je 25 procent. Jde o radikální změnu volebních preferencí.

U voličů mladších 44 let je podpora pro skotské nacionalisty téměř dvojnásobná než podpora pro labouristy. Skotští nacionalisté vedou ve všech věkových skupinách s výjimkou lidí starších 65 let.

Proč není Syriza vzorem pro českou sociální demokracii?

5. 2. 2015 / Štěpán Steiger

čas čtení 8 minut

Tuto otázku si bezpochyby klade mnoho jak členů tak i nečlenů sociální demokracie, patrně i v ČR. Vysvětlení teď mohou nalézt v komentáři nikoho menšího než Libora Roučka, bývalého místopředsedy Evropského parlamentu a evropských soc. dem. (tak jej doslova představuje Právo, jež uveřejnilo Roučkovu odpověď/vysvětlení 3. tm.).

Rouček nejdříve odmítá názor, že „největší výzvou pro evropskou sociální demokracii je krajní levice“, stejně jako obvinění, že „to je ona (tj. socdem), kdo v Evropě umožnil nástup levicového extremismu“.

Osvobodí se někdy Chorvatsko od válečného traumatu?

5. 2. 2015 / Mirna Šolić

čas čtení 8 minut

Úterní verdikt, rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který odmítl vzájemná tvrzení Srbska a Chorvatska, že proti sobě během války v Chorvatsku páchaly genocidu, přijala většina obyčejných Chorvatů s trpkostí. Pravicoví političtí komentátoři stejně jako část válečných veteránů i obyčejných občanů podle očekávání obvinili současnou ("levicovou") vládu, chorvatský právní tým i právní experty, mezi nimi i současného chorvatského prezidenta a profesora práva Ivo Josipoviće (který se právě chystá odstoupit poté, co v lednu prohrál prezidentské volby), že nevyužili historické příležitosti a neobjasnili s konečnou platností, kdo je skutečnou obětí a kdo je odpovědný za války na území bývalé Jugoslávie.

Putin podepsal dekret o povolání záložníků

5. 2. 2015

čas čtení < 1 minuta

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret o povolání občanů Ruské federace ve vojenské záloze na vojenský výcvik. Dokument vstupuje v platnost okamžitě.

Podle dokumentu letošní cvičení provedou armáda i vojska ministerstva vnitra, orgány vládní ochrany i služba FSB. Délka jejich trvání nepřekročí dva měsíce.

Zdroj v ruštině: ZDE

Řecký a německý ministr financí se střetli při rozhovorech

5. 2. 2015

čas čtení 2 minuty



Ministři financí se neshodli, že se neshodují ohledně řeckého dluhu. Varoufakis hovořil o nebezpečí řeckého nacismu a Schäuble nabídl pět set německých výběrčí daní.

Nová řecká vláda zatím v Evropě nikoho nepřesvědčila. Po rozhovorech v Berlíně s řeckým ministrem financi Varoufakisem zdůraznil německý ministr financí Schäuble, že je Řecko odpovědné za svůj vlastní osud.

O státním převratu v Makedonii

4. 2. 2015

čas čtení 7 minut

Makedonské úřady v sobotu posunuly politickou bitvu v zemi za bod nenávratu, když senzačně prohlásily, že zabránily státnímu převratu organizovanému opozičním lídrem Zoranem Zajevem.

Proč jsou někteří muslimové tak radikalizovaní a proč útočí na „západní hodnoty“?

4. 2. 2015 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Opět se rozhořely planoucí diskuse o nebezpečí islámu, migrace muslimů na Západ, aniž by se analyzovaly skutečné pohnutky, jež zoufalce vedou k atakům proti euroamerické civilizaci včetně Izraele. Vycházíme-li z jednoduché aritmetiky, tak ze zhruba 1,7 miliardy vyznavačů muslimské víry jich přinejmenším 99 procent žije naprosto mírumilovným životem. Řekněme, že jedno procento namátkou, tedy 17 milionů osob, může být „zradikalizováno“ (počet bojovníků Islámského státu je maximálně 200 tisíc ZDE ), mnohdy represivní politikou západních zemí. Nicméně jen nepatrný zlomek tohoto počtu se dopouští teroristických útoků proti cílům západní civilizace.

O loajalitě

4. 2. 2015 / Zdeňka Petáková

čas čtení 3 minuty

Loajalita (často psáno i loyalita), znamená podle slovníků souhlasný postoj, oddanost, věrnost (například vládě), poctivost, upřímnost. Slovníky uvádějí i význam podlézavost, avšak pro tu máme přiléhavější slovo devótnost.

Rusko plánuje společné manévry s Kubou a Severní Koreou

4. 2. 2015

čas čtení < 1 minuta

Rusko diskutuje o společných vojenských cvičeních s KLDR a Kubou, oznámil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov na jednání, jehož se zúčastnili všichni důležití vojenští představitelé včetně ministra obrany Sergeje Šojgu.

Tečka za jugoslávským konfliktem?

4. 2. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 10 minut

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu včera zamítl žaloby Chorvatska a Srbska obviňujících se navzájem z genocidy kvůli událostem během rozpadu Jugoslávie ZDE. Soud samozřejmě neříká, že by během posledního kola balkánských válek ke zločinům nedošlo. Pouze konstatuje, že v jistém smyslu absolutní zločin, genocidu, ani jedna ze stran nespáchala.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2014

10. 1. 2015

čas čtení 2 minuty

V prosinci 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 106 410.70 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v řijnu 2014 částkou 1137,43 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2014 272 741,85 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Ukrajina | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
81362