Studie: Změna klimatu přinese do Evropy delší a častější sucha

12. 8. 2020

Dvouleté sucho jako to rekordní, které postihlo Střední Evropu v letech 2018-2019, se může stát mnohem častějším, pokud region nedokáže omezit emise skleníkových plynů. Ovlivní pak ohromné rozlohy obdělávané půdy, upozorňují Amelie Bottolierová-Depoisová a Kelly MacNamarová.

Pět nejteplejších let v zaznamenané historii se objevilo v posledních pěti letech.

Toto extrémní vedro bylo v letech 2018 a 2019 vystupňováno dvěma po sobě následujícími letními suchy, která postihla více než polovinu Střední Evropy, uvádí nová studie v časopise Nature Scientific Reports.

Výzkumníci v Německu a ČR použili údaje sahající nazpět k roku 1766, aby dokázali, že sucho bylo největším a nejvážnějším, jaké kdy bylo zaznamenáno.

Poté vědci usilovali o odhad toho, zda se vytrvalá sucha v budoucnu stanou častějšími, což provedli s využitím globálních modelů klimatické změny.

Ve scénáři, kde emise skleníkových plynů dál masivně rostou, předpověď zní, že počet extrémních dvouletých such v Evropě se ve druhé polovině století zvýší sedminásobně. To ale také znamená, že rozloha postižené orné půdy ve Střední Evropě se zvýší až sedminásobně - na 40 milionů hektarů, neboli 60 % veškeré orné půdy v regionu.

Při modelování mírných emisí byl predikovaný počet dvouletých such ve srovnání s nejčernějším scénářem poloviční, zatímco zasažená oblast byla také menší.

Podle výzkumníků dvouletá sucha představují mnohem horší hrozbu vegetaci než jednoletá, protože krajina se nedokáže tak rychle vzpamatovat.

Zhruba na pětině rozlohy Střední Evropy byl v posledních dvou letech zaznamenán špatný zdravotní stav vegetace.

Studie definovala Střední Evropu jako oblast zahrnující části Německa, Francie, Polska, Švýcarska, Itálie, Rakouska, České republiky, Belgie, Slovinska, Maďarska a Slovenska.

Přes 34 % rozlohy půdy v dané oblasti je využíváno pro zemědělské účely.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3207

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2020