Nepodmíněný základní příjem – nová utopie/ dystopie moderny?
8. 3. 2021
/
Olga Vlasová
čas čtení
8 minut
Ráno
začalo jako obvykle – šálkem silného espressa a tradičním
čtením oblíbených novin. Avšak dnešní ranní rituál byl náhle
přerušen zprávou z banky, která pana N velmi překvapila.
Dnes totiž přistálo na jeho účet xxx tisíc korun. Nebyly to
však peníze od zaměstnavatele, příbuzných, kamarádů ani
nikoho dalšího, s kým se pan N nachází v každodenním
kontaktu. Ve zprávě pro příjemce byla jen krátká poznámka –
nepodmíněný základní příjem (NZP).
Poháněný
zvědavostí a touhou rozluštit význam této „podivné“
kombinace slov pan N rychle zapnul počítač a začal číst. Brzy
si všimnul, že koncept NZP má „hodně tváří“, tj. je
různými autory definován docela odlišně. Přesto se mu v této
pestré paletě definic podařilo najít některé společné body,
jako například to, že je tento příjem vyplácen každému
občanovi či trvale usazenému jedinci, bez ohledu na to, zda
vykonává placenou práci či nikoliv, zda je chudý nebo bohatý,
zda bydlí sám nebo sdílí domácnost s někým dalším.
Zkrátka tento příjem není vázán na jakékoliv podmínky, které
jsou ve společnosti asociovány se současným tzv. podmíněným
systémem státní sociální podpory a není ani odvozen od osobního
výkonu v systému placeného zaměstnání.
Dovolte
mi prosím malou odbočku… Představený úryvek není začátkem
utopické knihy o světě bez práce, ve kterém je lidská existence
plně zajištěna státem blahobytu. Jde o návrh, jehož cílem
podle zastánců konceptu (např. P. Van Parijs, C. Offe, M. Hrubec,
M. Brabec) je vytvořit a rozvíjet podmínky pro svobodný rozvoj
jednotlivce, přičemž pojem svoboda je zde míněn v širším
slova smyslu, a vztahuje se tak k různým sférám
společenského života (práce, rodina, volný čas a další).
A teď zpět k našemu panu N…V průběhu čtení ho
napadaly různé otázky, například: jaké dopady na fungování
celé společnosti může mít zavedení NZP? Budou lidé stále
chodit do práce nebo se budou raději věnovat jiným aktivitám,
jako je péče o rodinu, dobrovolnictví, koníčky? Dojde ke zvýšení
zaměstnanosti a produktivity práce v důsledku toho, že lidé
budou vykonávat práci, kterou skutečně mají rádi? Budou se lidé
cítit šťastnější a svobodnější ve společnosti, která
garantuje uspokojení minimálně základních potřeb jejích členů?
Kdo bude financovat tento nepodmíněný příjem?
Zastánci a odpůrci v ČR a ve světě: mapa argumentů
Je
třeba zmínit, že téma zavedení NZP je doprovázeno duchem
kontroverze. Je totiž předmětem současných diskuzí
odehrávajících se na různých platformách veřejného diskurzu.
Do těchto diskuzí jsou zapojeny velké organizační útvary,
média, lokální vlády a politické strany jednotlivých států,
které zahrnují NZP do svých volebních programů a projednávají
návrhy pilotních experimentů. Možná si kladete otázku, co je
obsahem této celosvětové debaty nebo s jakými kontroverzemi se
v ní můžeme setkat? Hlubší ponoření se do tématu Vás
pravděpodobně přivede k následujícím argumentům ve
prospěch a proti zavedení NZP:
PRO
-
je nástrojem v boji proti chudobě,
bezdomovectví, rostoucí nerovnosti
-
mohl by zmírnit rizika nezaměstnanosti
plynoucí z robotizace či automatizace
-
lidé, kteří jsou v současné době
příjemci státní sociální podpory, by NZP zbavil stigmatu
-
poskytnul by více času na vlastní
koníčky, osobní rozvoj, péči o blízké, vzdělávání
-
uvolnil by čas na občanské aktivity a
zapojení se do veřejného života
-
mohl by zbavit lidi existenčního rizika
(sloužil by jako finanční polštář)
-
pomohl by zredukovat stres a zlepšit
fyzické a duševní zdraví jednotlivce
-
posílil by vyjednávací pozice
zaměstnanců
-
vedl by k redukci státní byrokracie
-
usnadnil by lidem nastartování podnikání
PROTI
-
je to drahý systém, byl by problém s
jeho financováním
-
mohl by snížit motivaci k práci
-
vedl by k větší závislosti lidí na
státní finanční podpoře
-
nedostatečně by chránil některé
ohrožené skupiny obyvatelstva (např. důchodci, handicapované
osoby), je necitlivý vůči individuálním potřebám
-
nezmírnil by nerovnost, spíše by
vytvořil větší
-
je to neférová redistribuce peněz
-
mohl by vést ke zintenzivnění migračních
toků, zvláště z rozvojových do vyspělých zemí
-
nebere v potaz cyklickou povahu
ekonomického systému
A co na to česká společnost?
Zatímco
přemýšlíte, zda takový příjem oslovuje Vás osobně čí
nikoliv, můžeme se podívat, jak se k nápadu zavedení NZP
v českém kontextu staví naši spoluobčané. Tomuto tématu
se věnoval výzkum uskutečněný na reprezentativním vzorku české
populace (N =1001 respondentů), který byl podpořen v rámci
grantu SVS FF UK 2019-2020 a realizován ve spolupráci s výzkumnou
agenturou NMS Research. Výsledky názorně ukazují nejednoznačnost
a váhání ohledně výhod a nevýhod „peněz bez práce“, které
prostupují celou českou společností. Jako ilustraci je třeba
zmínit, že po krátkém představení hlavních principů NZP
polovina české populace vyjádřila podporu konceptu, zatímco
druhá polovina se umístila na opačném pólu názorové škály
(viz graf). Přitom ženy vyjadřují o něco vetší souhlas s
myšlenkou zavedení NZP v ČR než muži. Získaná data také
podporují hypotézu, která tvrdí, že podpora konceptu mezi
vysokoškoláky je menší ve srovnání s ostatními
vzdělanostními skupinami. V rámci výzkumu byl rovněž
testován vztah mezi příjmem domácnosti, počtem členů a
podporou zavedení NZP. Zjistilo se, že příjem hraje roli pouze v
případě čtyř a více členných domácností, a to tak, že
domácnosti s čistým měsíčným příjmem nad 40 000 Kč
vykazují nejmenší podporu zavedení NZP oproti domácnostem
s nižšími měsíčnými příjmy.

Zdroj
dat: NMS Research,
vlastní zpracování
Stojí
také za zmínku, že z výše zmíněných argumentů za
nejvíce přesvědčivé (spíše + rozhodně) považují Češi
následující výroky: je to drahý systém, byl by problém s jeho
financováním (71 %); mohl by snížit motivaci k práci (70
%); vedl by k větší závislosti lidí na státní finanční
podpoře (68 %). Na druhou stranu si však myslí, že by NZP mohl
zbavit lidi existenčního rizika, sloužil by totiž jako finanční
polštář (60 %). Lze tedy říct, že se pro českou veřejnost
„proti“ argumenty zdají být přesvědčivější než ty, které
popisují pozitivní změny, které by mohly nastat se zavedením
NZP.
Výzkum
rovněž ukázal, že téma NZP v ČR je zatím spíše na
okraji mediálních a společenských diskuzí. Jako potvrzení může
sloužit zjištění, že většina Čechů o konceptu NZP nikdy
neslyšela (71 % respondentů). Určitou změnu v rozšíření
povědomí o NZP je možné očekávat po uskutečnění celoevropské
kampaně za zavedení základního příjmu, která startovala 25.
09. 2020 ve všech zemích EU.
Odkazy
V případě
zájmu o poskytnutí dalších informací o průběhu a realizace
výzkumu zmíněném v článku kontaktujte prosím Olgu Vlasovou
oavlasova96@gmail.com.
Raventós,
D. (2007). Basic Income: The Material Conditions of Freedom.
London: Pluto Press. ISBN-13 978 0 7453 2630 6.
14716
Diskuse