Americké obchodní embargo vyvolává íránské útoky v Perském zálivu, což ztěžuje návrat k jaderné dohodě

5. 8. 2021

čas čtení 5 minut
- Americké obchodní embargo uvalené na Írán této zemi znemožňuje vyvážet a prodávat ropu

- Nedávné íránské útoky na tankery v Perském zálivu jsou vyvolány právě touto ekonomickou klatbou

- Americké embargo navíc ztěžuje návrat Íránu do jaderné dohody JCPOA

Podle BBC se v úterý devět mužů nalodilo na tanker MV Asphalt Princess a uneslo ho. BBC cituje nejmenované "analytiky", pravděpodobně z MI6, podle nichž byl únos dílem Íránských revolučních gard. Loď MV Asphalt Princess, která patří Spojeným arabským emirátům (SAE), se chystala vyplout z Hormuzského průlivu, přičemž směřovala z Perského zálivu do Arabského moře. Před dvěma lety íránské síly unesly jiné plavidlo vlastněné SAE.

K incidentu došlo necelý týden poté, co byl ropný tanker spravovaný společností Zodiac Maritime, kterou vlastní rumunsko-izraelský miliardář Eyalem Oferem, napaden bezpilotním letounem. Při útoku zahynuli dva členové posádky. Británie a USA obvinily z útoku Írán, který to důrazně popírá, napsal Juan Cole.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli útok dronu na tanker odsoudil s tím, že pro něj "neexistuje žádné ospravedlnění", a označil jej za nepřátelský akt.

Útok dronem na civilní tankery, při němž umírají civilisté, ani únos na volném moři samozřejmě nelze nijak ospravedlnit.

Stejně tak neexistuje žádné ospravedlnění pro téměř fatální škrcení íránské ekonomiky Bidenovou administrativou, která pokračuje v politice Trumpovy vlády při blokaci vývozu íránské ropy. Námořní blokáda je mezinárodním právem považována za válečný akt. USA však k prosazení blokády využily svou kontrolu nad mezinárodním bankovním systémem a další "neviditelné" nástroje, které Íránu brání v běžném obchodování s ropou a dalšími produkty.

Naopak z řady útoků na íránská plavidla, k nimž došlo v posledních dvou letech, Teherán obviňuje Izrael.

V roce 2015 Írán podepsal se členy Rady bezpečnosti OSN a Německem jadernou dohodu (JCPOA) a souhlasil s tím, že zakonzervuje 80% svého programu spočívajícího v obohacování uranu. Írán nemá program na výrobu jaderných zbraní, pouze civilní program na obohacování uranu.

Írán svědomitě dodržel svou část dohody, za což mu bylo nabídnuto zmírnění sankcí. Ačkoli Rada bezpečnosti OSN mezinárodní sankce ukončila, republikánský Kongres za Obamovy vlády odmítl zrušit sankce USA, přičemž Washington pohrozil třetím stranám miliardovými pokutami za obchodování s Íránem nebo investování v Íránu. Republikánské straně se tak podařilo zabránit evropským firmám a zemím, aby s Íránem obchodovaly nebo do jeho ekonomiky investovaly. V květnu 2018 pak Trump zcela porušil JCPOA, načež v září 2019 prohlásil íránskou centrální banku za teroristickou organizaci, čímž znemožnil jakékoliv firmě nebo zemi obchodovat s Íránem, aniž by riskovala, že ji USA označí za teroristický subjekt.

Vývoz íránské ropy prudce klesl z 2,5 milionu barelů denně na jaře 2018 na několik set tisíc barelů denně v květnu 2019. Írán a Čína se poté domluvily na prolomení embarga pašováním íránské ropy do nestátních rafinerií v jižní Číně, takže Írán může opět vyvážet téměř jeden milion barelů denně. Toto číslo je však jen malým zlomkem jeho dřívějšího vývozu. Americké obchodní embargo zničilo íránskou ekonomiku a v červnových volbách vyneslo do prezidentského křesla zastánce tvrdé linie, zatímco tvrdě zasáhlo střední třídu.

Bidenova administrativa obchodní embargo na Írán z velké části zachovala.

Všimněte si, že většina restriktivních opatření byla jen jednostrannými Trumpovými dekrety, o nichž Kongres nehlasoval. Postrádají jakýkoli základ v mezinárodním právu, a pokud by byla prosazována fyzickými, a nikoli finančními prostředky, jednalo by se o válečný zločin, neboť jejich důsledkem je poškození 82 milionů íránských obyvatel. Proti nim se staví jak Rada bezpečnosti OSN, tak Evropská unie - a pravděpodobně i Kongres USA.

Myslí si snad Antony Blinken, že lze takto zacházet s velkou strategickou zemí, jako je Írán, a nečelit žádným následkům? USA v podstatě proti Íránu vedou nevyprovokovanou hospodářskou válku (nezapomeňte, že Teherán své smluvní závazky plnil).

Biden je Trump 2.0, který se rovněž snaží rozbít íránskou ekonomiku. Ačkoli Biden a Blinken tvrdí, že chtějí obnovit JCPOA, nepřestávají usilovat o zničení Íránu ani během jednání s jeho reprezentací ve Vídni. Íránští představitelé vědí, že izraelská lobby prosazuje blokádu jejich ekonomiky, a nechápou, proč by Izraelci měli mít možnost vyvážet ropu ze Zálivu, když Írán nemůže vyvážet ani vlastní ropu - a to právě na popud Izraele a jeho spojenců v Kongresu a exekutivě.

Biden a Blinken se této negativní zpětné vazbě mohli vyhnout tím, že by prostě zrušili nezákonnou Trumpovu obchodní a finanční blokádu Íránu. Ale neučinili tak.

Trumpovi se podařilo nastavit negativní zpětnou vazbu, která ohrozila Bidenovu zahraniční politiku vůči Íránu a vytvořila takovou atmosféru, která by nakonec mohla vyústit v americko-íránskou válku.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5019

Diskuse

Obsah vydání | 10. 8. 2021