Proč Kreml lže

7. 1. 2022

čas čtení 4 minuty
  • Jedním z nejvytrvalejších problémů západních vlád je jak se vyrovnat s ruským vedením nebo jak vůbec jen snést ruské vedení, které vytrvale a nepřetržitě lže i v situacích, kdy by se bez toho snadno obešlo. 

Během současné krize na Ukrajině Kreml situaci jak zjednodušil, tak učinil matoucí. Na jedné straně ruské vedení otevřeněji než kdy dříve vyslovilo své nejdůležitější bezpečnostní požadavky a znepokojení. Na druhé straně Kreml dál maskuje své skutečné záměry proudem výmyslů, upozorňuje Christopher Bort.

Vysoce postavení ruští představitelé tvrdí, že ruské jednotky pro Ukrajinu nepředstavují žádnou hrozbu, zatímco si vymýšlejí zjevné záminky možné invaze - jako když Ukrajince obviňují z "genocidy" a tvrdí, že američtí kontraktoři rozmisťují v Donbasu chemické zbraně. Násilnický charakter požadavků a hrozeb Kremlu podřezává větev pod každým západním představitelem, který by chtěl s Moskvou jednat. Jaký má smysl jednat s protějškem, který vykazuje tak do očí bijící neúctu k pravdě?

Zdá se, že Kreml ze své strany předpokládá, že jeho sdělení a motivace jsou dostatečně jasné. Zdá se, že ho nějak zvlášť nezatěžuje, když její spoléhání na drzé lži vede partnery k pochybnostem, zda lze důvěřovat čemukoliv z toho, co je řečeno. Přesto vědět, co se Moskva snaží různými přístupy k pravdě komunikovat je důležité, když Západ čelí velmi reálné hrozbě rozsáhlé ruské vojenské operace na Ukrajině. Ať se vám to líbí nebo ne, západní politici si nemohou dovolit luxus rozhodit rukama a ignorovat všechno, co Kreml říká.

Časté spoléhání ruského vedení na zjevné lži, v ruštině známé jako vraňo (враньё), bylo široce analyzováno. Kreml lže i tehdy, když buď očekává, že druhý toto klamání prohlédne, ale současně se nestará, zda to zvládnou. Lže, aby svalil vinu za rozhořčení, v němž vyšla najevo jeho role, jako při sestřelení letu MH17 Malajsijských aerolinií nad Ukrajinou v červenci 2014, při otravě bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury v březnu 2018 nebo při pokusu o zavraždění ruského opozičního lídra Alexeje Navalného v srpnu 2020. Ruští představitelé také lžou, aby odvedli pozornost od svých spojenců a proxies, jako když tvrdili, že Asadovo použití chemických zbraní v Sýrii je naprostý nesmysl a vinu nesou jeho protivníci.

Kreml také používá zjevné lži, aby dal doma i v zahraničí najevo drzost. Lži zesilují jeho schopnost obtěžovat a ukazují, že Moskva určuje vlastní pravidla. Pokus o zabití Skripalových vysílá neomylnou zprávu všem potenciálním ruským zpravodajcům a příslušníkům elit, kteří by chtěli spolupracovat se Západem. Snažit se zabít Navalného nervovým jedem a pak absurdně obvinit Německo, to dává najevo neúctu jak k Německu, tak k ostatním aspirujícím oponentům ruského vedení: Nejen že vás režim zabije, ale ještě vás přitom zesměšní.

Podobně jsou pro Kreml zjevné lži způsobem, jak obtěžovat západní elity a hodit na ně údajné pokrytectví, politické omyly a pokusy vnutit jiným své hodnoty. V takových případech to vypadá, že Kreml chce do zesměšňování zapojit domácí příznivce a zahraniční sympatizanty. Na vrcholu nedávné migrační krize, kterou vyvolalo Bělorusko na hranici s Polskem, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov trolil evropské elity, které - nikoliv Bělorusko - obvinil z vyvolání krize a údajného pokrytectví při uplatňování evropských hodnot. Putin později zopakoval totéž, patrně s kalkulací, že tím zasáhne nejen domácí publikum, ale také protievropské a protiimigrační publikum na Západě.

Kreml dále očekává, že zahraniční vlády dokážou jeho lži prohlédnout, když jsou použity během usilování o strategické cíle. V těchto případech polovina toho, co ruské vedení říká, jsou lži a druhá polovina v jistém smyslu "pravda" - to znamená, že to indikuje cíl, o nějž Moskvě jde. Vědět co patří ke které části ale není vždy tak snadné, jak si ruský režim myslí.

Kreml používá napůl lživé formulace nejčastěji v kontextu ruského zapojení na východní Ukrajině. Stejný přístup uplatňuje ale i ve věci vměšování do amerických voleb nebo porušování někdejší smlouvy o raketách středního a kratšího doletu (INF).

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7710

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2022