O jednom vyplutí z mapy

2. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
  • Ve třetím díle filmových Pirátů z Karibiku vyžaduje záchrana kapitána Jacka Sparrowa od jeho přátel, aby i s lodí vyjeli z mapy. 
  • Obdobný pokus o záchranu Pirátské strany ovšem úspěšný být nemusí. 

Pirátská strana navrhla na Nobelovu cenu míru Juliana Assange. Připomenu, že tuto cenu dlouhodobě obklopují kontroverze. K nim patří například udělení ceny Baracku Obamovi v roce 2009, pouhých devět měsíců po nástupu do funkce prezidenta a poté, co laureát ve svém životě pracoval jako právník a komunitní organizátor. V roce 1994 cenu získal bývalý terorista Jásir Arafat, v roce 1978 bývalý terorista Menachem Begin, v roce 1973 cynický reálpolitik Henry Kissinger. Naopak Nobelovu cenu míru nikdy neobdržela osoba s naprosto zjevným nárokem, indický politický aktivista a světový symbol politiky nenásilí Mahátma Gándhí. Nikdy ji nedostal ani Lev Nikolajevič Tolstoj, další člověk se zcela zjevným nárokem a osobní integritou. (Ten mimochodem nebyl oceněn ani za literaturu.)


Jako osoba pětkrát nominovaná, která však nikdy cenu nedostala, se Gándhí ocitl v "zajímavé" společnosti, kde by se mu patrně příliš nelíbilo. V roce 1935 byl totiž na Nobelovu cenu míru zcela vážně nominován italský diktátor Benito Mussolini. V roce 1945 a pak znova v roce 1948 byl na cenu navržen i sovětský diktátor Josif Stalin.

Někomu by to samo o sobě stačilo, aby o podobnou cenu s takto "transparentními" kritérii udělování jednoduše nestál.

Ale pojďme k Assangeovi.

Člověk, který se veřejně chlubí, že Donaldu Trumpovi vyhrál volby, je věru prapodivným kandidátem na světovou cenu za mír. Člověk, který vědomě pomohl ruským zpravodajským službám vměšovat se do amerických prezidentských voleb v roce 2016 - vědomě, protože dávno předtím, než jeho organizace WikiLeaks zveřejnila ukradené emaily Demokratické strany bylo veřejně známo, že tyto materiály odcizila ruská vláda - by měl kandidátem na úplně něco jiného. (A vlastně i je...)

Tím spíše na pokraji další ruské agresívní války v Evropě, kdy se demokratické státy musejí konečně důsledně postavit dlouholeté systematické destabilizaci a politické válce vedeným proti nim z Kremlu.

A právě tehdy přichází česká Pirátská strana s "promyšleným" návrhem, že by měl Assange dostat Nobelovu cenu míru.

Klíčová otázka ovšem zní: Co přesně Assange udělal pro "světový mír"?

Stručná odpověď by zněla: Vůbec nic.

Podrobnější odpověď pak: Člověk, jemuž bylo vždy naprosto jedno, kolik lidí zemře v důsledku jeho publikování ukradených tajných materiálů, patří k té nejhorší skupině nobelovských nominantů, k lidem bez osobní integrity. Není to ani rozporný tragikomický hrdina, ale mediální konstrukt ještě mnohem pochybnějšího charakteru, než byl v době udělení své ceny nezasloužilý Barack Obama.

Chápu, že česká Pirátská strana po volebním debaklu hledá svou identitu a snaží se na sebe upozornit.

Chápu, že se přitom urputně pokouší "vrátit ke kořenům". Res ipsa loquitur, tabula in naufragio.

Jenomže ve chvíli, kdy její politik zastává post ministra zahraničí vystavený soustavnému tlaku proruského Hradu si přece jen Piráti mohli vybrat k vyzdvihování někoho jiného než ruského kolaboranta a hrdého pomahače pravicově populistického proruského politického kultu v USA.

Politické sdělení by mělo být jasné, místo aby ukazovalo, jak až daleko jste vypluli z politické mapy.

Na útěku ze zajetí totiž nikomu příliš nepomůže, pokud čtvrtá kopie Jacka Sparrowa čnící ze stěny z ničeho nic vykřikne: "Ani hnout! Ztratil jsem mozek!"

0
Vytisknout
10735

Diskuse

Obsah vydání | 4. 2. 2022