Nepleťme si Putina s demokratickými politiky

20. 2. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut
30751
Jak Putin konzultuje svou politiku s ruskými občany:
Západní političtí analytikové, většinou asi levicově orientovaní, dělají při svých analýzách krize Rusko-Ukrajina jednu zásadní chybu. Ve své snaze dát prostor a "právo na názor" "i druhé straně", tedy v tomto případě Vladimíru Putinovi, k tomu člověku přistupují, jako by to byl klasický demokratický politik západního typu, takový, jací alespoň donedávna existovali ve většině etablovaných západoevropských a severoamerických demokraciích. Takoví, kteří například, když udělají chybu nebo zalžou, odstoupí.

Jako kdyby Putin nebyl kriminálník, psychopat a maniak.



 
Musel jsem se opravdu zasmát, když vidím, že Joergen Oerstroem Moeller na serveru Responsible Statecraft píše "Jak by  mohl Putin útok úproti Ukrajině) ospravedlnit před vlastním obyvatelstvem a světovým míněním?"

 
Milý pane Moellere, Putin není normální demokratický politik. Je to autoritářský populista. Z vlastní zkušenosti byste mohl vědět, že autoritářští populisté jako Donald Trump či Vladimír Putin nikdy nic vlastnímu obyvatelstvu ani světovému mínění neospravedlňují. Cožpak Trump někdy nějaké své činy americké veřejnosti ospravedlňoval? Cožpak někdy něco vůbec ospravedlňuje svým občanům Boris Johnson, Viktor Orbán nebo Jaroslaw Kaczyński?

Autoritářští populisté jako Putin, jehož režim neváhá na pět let poslat do pracovního tábora čtrnáctiletého chlapce za to, že si doma hrál počítačovou hru, se svému obyvatelstvu nikdy neospravedlňují. Režim, který se chystá odsoudit opozičního politika Navalného na základě lživých obvinění na dalších patnáct let.

Putin se obyvatelstvu neospravedlňuje, ví moc dobře, že jeho popularita drsně poklesla. Snaží se jej emocionálně manipulovat zotročenými sdělovacími prostředky. Putinova ruská státní televize teď hovoří o Ukrajincích (a dokonce už i o Švédech a Dánech) jako o "prašivých psech", "které je nutno usmrtit".

Důležitý význam mají slova. Ta bohužel usvědčují komentátora ze zaujatosti nebo z nepozornosti k faktům. Pan Moeller píše o "mediálním humbuku" ohledně Ukrajiny. Je to lež.

Ve své bezmocnosti se Spojené státy, Velká Británie a nyní i vlády zemí Evropské unie rozhodly systematicky zveřejňovat zjištění svých výzvědných služeb, v možná marné naději, že když budou Putinovy plány předem publikovat, znemožní to jejich realizaci. Zatím to Putina příliš neodrazuje - už jsou na Kyjev zaměřeny i střely s plochou dráhou letu. Nicméně je to velmi záslužná činnost. Proč to nazývat mediálním humbukem?

V článku pana Moellera jsou i další jazykové úlety, které naznačují jeho nepozornost či zaujatost. Píše o tom, že na příštím sjezdu Čínské komunistické strany bude bezpochybně znovu "zvolen"  Si Ťin-pching. Navozuje to podprahový dojem, že Čína je jaksi demokratická země, kde se konají "volby". Nic by nemohlo být dál od pravdy.

Rozumím tomu, že se snaží někteří komentátoři usilovně dodržovat zásadu audiatur et altera pars. Je to ovšem problém, když druhá strana lže, je izolována od světa a chová se jako psychopat. Je to stejná chyba, jako když pozve Český rozhlas k mikrofonu klimatologa, odborníka na globální oteplování, a proti němu postaví psychopata Václava Klause, jen aby bylo slyšet i opačný názor.

Tito komentátoři vůbec nezohledňují obrovský rozpor mezi slovy současného ruského vedení a jejich Činy.

A vůbec, už samotný titulek Moellerova článku, "Proč Putin patrně na Ukrajinu nezaútočí, ale i tak z krize vyjde jako vítěz". To absolutně není zaručeno. Jak na to poukazovali mnozí v sobotní politické diskusi v rozhlase BBC, Rusko a Putin je ve velmi slabém postavení. Svými agresivními postoji se Putinovi podařilo něco, co se donedávna zdálo být nemožné: téměř absolutně sjednotit členské země NATO. Posádky NATO v členských zemích blízko Ruska budou posíleny a země, které dosud byly neutrální, zjevně do NATO vstoupí, nakonec velmi pravděpodobně i Ukrajina. Rusko je slabá země, s upadajícím hospodářství a HDP, které je sotva na úrovni Španělska, s klesající životní úrovní. Putinova snaha destabilizovat Ukrajinu a podřídit si ji je motivována mimo jiné i tím, že je nyní naprosto zjevný obrovský rozdíl mezi životní úrovní Ukrajiny a Ruska.

Je ovšem velká otázka, zda se Putinovi za daných okolností podaří Ukrajinu okupovat či destabilizovat.

Čína sice vyjádřila podporu území integritě "všech zemí", včetně Ukrajiny, což lze interpretovat jako kritiku Ruska, avšak zároveň v Mnichově ostře kritizovala expanzi NATO. Není tedy úplně jasné, zda stojí či nestojí v agresi vůči Ukrajině na straně Ruska, i když kdosi včera v britském rozhlase vtipkoval, že když je teď skoro celá ruská armáda na hranicích Ukrajiny, co brání Číně, aby okupovala ruský Dálný východ?

0
Vytisknout
9173

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2022