Jak by vypadala případná mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem?

10. 3. 2022

ANATOL LIEVEN: Samozřejmě, že záleží na tom, jestli Rusko myslí upřímně podmínky, které předkládá pro mír, o kterých by se dalo vyjednávat, i když samozřejmě ne v současné podobě, nebo jestli je ve skutečnosti záměrem ruské vlády nahradit ukrajinskou vládu ruskými loutkami. Chci říct, že pokud je to druhá možnost, pak samozřejmě z definice nemůže být žádný mír. Je však možné, že Putin a jeho režim začali válku s tímto záměrem, ale hrdinný odpor a jednota ukrajinské obrany jim ukázaly, že tento cíl je prostě nerealizovatelný, že se jim nikdy nepodaří získat ukrajinskou vládu, která by pracovala pro Rusko. Pokud jsou tedy ruské podmínky skutečné, pak se možnost míru skutečně objevuje prostřednictvím jednání.

Tím prvním a nejdůležitějším by byla smlouva o neutralitě - a prezident Zelenskyj naznačil, že by to mohlo být možné - protože NATO sice vyjádřilo silnou podporu Ukrajině, ale zároveň dalo naprosto jasně najevo, že za ni nikdy bojovat nebude. Takže v tomto bodě se vlastně členství Ukrajiny v NATO stává nemožným. Další věc, kterou je třeba zdůraznit v souvislosti se smlouvou o neutralitě, je, že se týká obou stran. Znamená to, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, ale také to znamená, že Rusko nemůže Ukrajinu nutit, aby vstoupila do Euroasijské unie ovládané Ruskem. Ukrajina by se tak dostala do pozice Finska a Rakouska v době studené války. A tyto státy sice nemohly vstoupit do NATO, ale také nemohly vstoupit do Varšavské smlouvy a mohly se rozvíjet jako západní volnotržní demokracie.

Rusové také požadují demilitarizaci Ukrajiny. Pokud to znamená zrušení ukrajinských ozbrojených sil, tak to je samozřejmě naprosto nepřijatelné. To by zcela ohrozilo ukrajinskou suverenitu. Pokud to však znamená zabránění umístění například raket dlouhého doletu na Ukrajině, pak by bylo možné si představit dohodu po vzoru té, která ukončila kubánskou krizi, kdy Sovětský svaz musel stáhnout své rakety z Kuby, ale Kuba samozřejmě nezrušila své ozbrojené síly. 

AMY GOODMAN: A Kennedy souhlasil s odstraněním jaderných zbraní z Turecka.

ANATOL LIEVEN: Ano. Takže, chci říct, že by to mohlo být předmětem jednání, pokud by Rusové byli ochotni v této věci přistoupit na kompromis, jak mimochodem z Moskvy přicházejí různé signály. Ministr zahraničí Lavrov naznačil, že by to mohla jít. Slova, která pronáší prezident Putin, jsou mnohem tvrdší, ale nemůžeme si být jisti, jaká je v tomto ohledu ruská pozice. To by muselo vyplynout z jednání.

Myslím, že nejtěžší věcí je, že Rusové požadují, aby Ukrajina uznala ruskou svrchovanost nad Krymem. Teď jde ale o to, že v praxi od roku 2014 téměř všichni uznávají, že neexistuje způsob, že by jakákoli ruská vláda vrátila Krym. Pro Rusy je asi nejdůležitější - proč vznesli tento požadavek -, že v roce, který předcházel ruské invazi, Ukrajinci zablokovali přívod vody z Ukrajiny na Krym, což krymské ekonomice působilo velké škody. Možná kdyby se Ukrajincům podařilo zahájit vyjednávací proces, v jehož rámci by Ukrajina neuznala nezávislost Krymu, ale v podstatě by vstoupila do vyjednávacího procesu, v jehož rámci by to mohlo být v určité fázi v budoucnu akceptováno, a slíbila by, že do té doby nebude vyvíjet ekonomický tlak na Krym, pak by se tato otázka možná mohla odložit.

Takže si myslím, že možnosti pokroku tu jsou. Situace na ruské straně se zjevně nevyvíjí zdaleka tak, jak ruská vláda doufala, především díky odvaze a odhodlání Ukrajinců; na ukrajinské straně však země zjevně utrpěla strašlivé škody. Válka by mohla trvat v podstatě donekonečna, a přesto by se případné mírové urovnání - po strašlivém utrpení, nakonec v podstatě nemuselo lišit od toho, které bychom mohli získat dnes.

AMY GOODMAN: A co otázka sankcí?

ANATOL LIEVEN: No, sankce jsou samozřejmě naprosto nezbytné, aby donutily Rusko přijmout rozumnou dohodu a stáhnout své síly z Ukrajiny. Rozhodně podporuji co nejtvrdší sankce proti Rusku. Otázkou ale je, jaký je záměr těch sankcí. Pokud je záměrem sankcí přimět Rusko k mírové dohodě a stažení armády, je to jedna věc. Pokud je však záměrem sankcí, jak nyní mnozí naznačují či požadují, svrhnout Putinův režim v Rusku a vážně oslabit či zničit Rusko jako stát, pak je třeba říci dvě věci. První je, že Spojené státy to zkoušely s Kubou, s Íránem, Irákem, se Severní Koreou, a nikdy to nefungovalo. Druhá věc je, že by trvalo roky a roky, než by to zabralo, a během těch let by zemřelo mnoho Ukrajinců a velká část Ukrajiny by byla zničena. Takže je otázka, jestli máme právo sledovat tento cíl na úkor ukrajinského lidu.

AMY GOODMAN: Nedávno se objevila zpráva, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba se dohodli, že se ve čtvrtek sejdou na fóru v jižním Turecku, což je první možné jednání mezi vrcholnými diplomaty od zahájení ruské invaze. Jaký to má význam?

ANATOL LIEVEN: No, myslím si, že je to velmi významné, protože se samozřejmě jedná o vrcholné představitele obou zemí. A jak říkám, možná přeháníme ty nuance, ale myslím, že Lavrov - ačkoliv se vyjádřil velmi tvrdě, tak také naznačil, že by mohl přijmout nějaký kompromis. Takže doufejme, že se tak věci pohnou kupředu.

AMY GOODMAN: Co si myslíte o otázce bezletové zóny? Chci říct, že Zelenskyj tento víkend vystoupil v americkém Kongresu a požadoval vyhlášení bezletové zóny. Západ ale říká, že to bude znamenat přímou konfrontaci mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO, což by samozřejmě mohlo velmi rychle vést k jaderné válce.

ANATOL LIEVEN: No, vedlo by to k válce. Chci říct, že letectvo Spojených států by se stalo leteckým křídlem ukrajinské armády bojující proti Rusku. To by samozřejmě nevyhnutelně vedlo k velkým ztrátám na životech amerických letců. A tyto ztráty by byly z velké části způsobeny ruskými protiletadlovými raketami S-400, které mají dosah 400 mil, takže mohou zasáhnout hluboko do ukrajinského území. V tu chvíli by Spojené státy rovněž vyvíjely obrovský tlak na to, aby zasáhly tato protiletadlová stanoviště a letiště v Rusku. V tu chvíli by se hrozba, kterou jsme již v zastřené podobě od Ruska slyšeli, že udeří na letiště a raketová stanoviště mimo Ukrajinu, v Polsku a jinde, téměř automaticky uskutečnila. A pak bychom se ocitli ve válce s Ruskem. A samozřejmě, jakmile by začaly létat rakety sem a tam, protože na obou stranách by se útočilo převážně raketami, šlo by samozřejmě o konvenční rakety, ale šance na to, že konflikt přeroste v jadernou válku, by byly kolosální.

Myslím, že další věc, na kterou je třeba upozornit, je, že v této fázi by Evropané dostali strach. V NATO by došlo k rozkolu. Němci by uzavřeli svůj vzdušný prostor před USA, což by samozřejmě vážně ohrozilo americkou kampaň. A v Evropě byste viděli obrovský tlak na vyjednání dohody, což je jeden z důvodů, proč někteří z nás naléhají na vyjednání dohody raději nyní než později.

AMY GOODMAN: Zeptám se vás také na schůzku izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s Vladimirem Putinem v Moskvě a pak na to, že Moskva říká, že existuje možnost, že ruská armáda rekrutuje syrské žoldáky, aby přišli bojovat na Ukrajinu.

ANATOL LIEVEN: O tom pochybuji. Chci říct, že Rusko má dost vlastních vojáků. Ale myslím si, že to, co naznačuje izraelská strana - stejně jako Indie a dalších státy - je fakt, že i mimo Evropu existují hluboké obavy z té války a touha ji co nejrychleji ukončit jednáním. Západní tábor je zatím proti Rusku velmi jednotný. A samozřejmě v OSN velká většina zemí Kreml odsoudila, avšak přední země, včetně Indie, se hlasování zdržely. Takže z mezinárodního hlediska si myslím, že světové společenství jako celek velmi touží po tom, aby tato válka skončila. Možná si lze představit, že Izraelci se pokusí zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem.

AMY GOODMAN: Myslíte si, že je možné, že by v Rusku došlo k převratu? Chci říct, máte tu šéfa ruské armády, který sliboval rychlé vítězství na Ukrajině, nyní čelí potenciálnímu chaosu. Máte ty masové protesty, které v Rusku probíhají. Více než 13 000 lidí bylo zatčeno. Myslíte si, že je nějaká šance, že se to podaří?

ANATOL LIEVEN: V krátkodobém horizontu nikoliv. Ale v dlouhodobějším horizontu - pokud se to změní v dlouhodobé tahanice, a samozřejmě vzhledem k opravdu vážným dopadům západních sankcí na ruskou ekonomiku, na ruskou životní úroveň, tak ano, myslím si, že je to možné. Ale myslím si, že by pravděpodobně šlo o nějakou formu převratu uvnitř Ruska. Problém je v tom, že Putinův vnitřní okruh se natolik zmenšil, že byste se museli zbavit nejen jeho, ale i šesti jeho hlavních spolupracovníků. To by bylo velmi obtížné, protože širší elity jsou velmi nejednotné, nesourodé. Nemají žádné společné instituce. Nemají ani společnou kulturu. Takže i když si myslím, že v dlouhodobějším horizontu je to zcela možné, nedomnívám se, že by to přišlo rychle. V tom se ale mohu mýlit.

AMY GOODMAN: Hovoříte k nám z Velké Británie a víte, že výzvy k ukončení války zahrnují také výzvy k ukončení rozšiřování NATO. NATO tím vlastně tak posílilo, dokonce se uvažuje o tom - a nevím, co si o tom myslíte vy -, že by se k němu připojily Švédsko a Finsko, i když jejich premiéři to nechtějí. Gruzie o tom také mluví. To samozřejmě Putina vážně znepokojuje. Můžete povědět, co to znamená - od lidí požadujících konec NATO až po NATO posílené více než kdy jindy - v zemích, jako je Německo a Spojené státy?

ANATOL LIEVEN: No, myslím, že je nutno zdůraznit dvě věci. První je, že by to samozřejmě byla kolosální politická rána a porážka pro Putinův režim. Víte, smazalo by to téměř všechny výdobytky, kterých Rusko dosáhlo od pádu Sovětského svazu ve všech směrech.

Ale další věc, kterou je třeba zdůraznit, je opět to, že Spojené státy, NATO, všechny členské země NATO daly naprosto jasně najevo, že na Ukrajině bojovat nebudou. Takže zatímco na jedné straně je NATO posíleno, pokud jde o jeho stávající členy a další země, které Rusko nemá v úmyslu napadnout - myslím tím, že Rusko nikdy při žádné příležitosti nevyhrožovalo, že napadne Finsko, víte, a nemá k tomu žádný důvod - bylo by šílené, aby to Rusko udělalo - že to ani není problém. Ale stejně tak NATO dalo jasně najevo, že nebude bojovat na obranu Ukrajiny. A koneckonců: Bushova administrativa udělala tolik gest podpory Gruzii, ale v roce 2008 za Gruzii nebojovala. Takže na druhou stranu vidíte, že důvodem, proč by, jak říkám, měla existovat možná smlouva o neutralitě, je to, že nemůžete přijímat země do NATO, pokud nejste připraveni za ně bojovat.

AMY GOODMAN: Na závěr tu máme zprávy, že náčelník generálního štábu běloruských ozbrojených sil Viktor Gulevič v neděli náhle rezignoval. Jaký to má význam?

ANATOL LIEVEN: No, pokud je to pravda, tak to naznačuje hluboké znepokojení v běloruských ozbrojených silách ohledně možného vyslání běloruské armády na Ukrajinu, což je to, co Putin zřejmě požaduje. A potvrdilo by se, že běloruský režim je sám v nebezpečí rozkolu kvůli děsivému nebezpečí této války.

 

Celý článek v angličtině ZDE