Západ musí znovu investovat do odstrašování

25. 4. 2022

Je nejvyšší čas obnovit rovnováhu strachu. Během studené války zajišťovala stabilitu a bezpečnost na dlouhá desetiletí. Robert Oppenheimer, jeden z otců atomové bomby, přirovnal filozofii odstrašování ke "dvěma živým štírům v uzavřené nádobě. Oba se ze strachu z bodnutí toho druhého pohybují v kruzích, připraveni jeden druhého bodnout."

Podobenství je znepokojivé a válečnické, ale ukazuje na jedinou cestu, jak se vyhnout válce, jak zkrotit hladovou moc.

Rusko za prezidenta Vladimira Putina není Sovětský svaz. V pozdní fázi studené války to byl nasycený stát. Putinovo Rusko chce získat, chce dobývat, chce donutit alespoň některé nezávislé země k vazalským vztahům.

Takový stát nepřijímá kompromisy. Ústupky jsou pro něj známkou slabosti. Pokud se Moskvě podaří dobýt Ukrajinu, obrátí se choutky Kremlu na pobaltské státy a Polsko.

Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko jsou členy NATO. Vztahuje se na ně ustanovení o pomoci podle článku 5. Co to znamená v případě nouze je navzdory všem slavnostním slibům otevřené. Přestože západní aliance od začátku ukrajinské války 24. února nastavila celou řadu nových kurzů, dosud nebylo dosaženo úrovně odstrašení, jaké mělo NATO během studené války.

Západním Berlínem té doby jsou nyní Vilnius, Riga a Tallinn. V západní části rozděleného města bylo umístěno 10 000 spojeneckých vojáků - proti 500 000 ruských vojáků, kteří byli umístěni v NDR. V případě útoku by Západní Berlín nevydržel ani deset dní.

Ale přítomnost Američanů, Britů a Francouzů odradila Sověty od dobytí ostrova v rudém moři. Moskva věděla, že smrt těchto 10 000 lidí by vedla k válce supervelmocí.

Trvalé základny NATO

Stejně jako Západní Berlín, Vilnius, Riga a Tallinn potřebují stálé základny NATO s bojovými jednotkami ze všech zemí NATO. Moskva téměř ve všech bodech porušila Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997. Je čas jej hodit na smetiště dějin a oficiálně se jej zbavit.

Během studené války měl Bundeswehr dvanáct divizí. Byly neustále ve vysoké pohotovosti a byly by schopné zaútočit na jednotky Varšavské smlouvy a zadržet je, dokud by nepřiletěly další americké síly. Německo bylo považováno za první bojiště, kdyby se studená válka změnila na horkou.

Dnes je Polsko v pozici staré Spolkové republiky. Německo již nepotřebuje dvanáct divizí připravených k boji. Ale Polsko a Spolková republika by měly mít dohromady dvanáct divizí a velmi těsně je propojit. Německo-dánsko-polská brigáda musí být odpovídajícím způsobem rozšířena.

Zakládací akt NATO-Rusko předepisoval tři "ne" pro NATO: Žádné záměry, žádné plánování, žádné rozšiřování infrastruktury pro umístění jaderných zbraní. Po ruské invazi na Ukrajinu a rozmístění raket v oblasti Kaliningradu se Západu doporučuje proměnit tři "ne" ve tři "ano".

Na Západ míří 2 000 ruských jaderných hlavic středního doletu. Odstrašování znamená postavit proti nim jaderné střely ve správném počtu. Evropské vlády by měly naléhat na amerického spojence, aby zvýšil přítomnost ponorek vybavených střelami Tomahawk schopných nést jaderné hlavice.

NATO se rovněž doporučuje, aby na svém východním křídle umístilo systémy jaderných zbraní středního doletu. Nejde o útok na Rusko. NATO bylo, je a zůstane obrannou aliancí.

Primárním cílem však musí být odebrat Rusům eskalační dominanci, kterou nyní mají jako prostředek k vyvíjení tlaku. Jaderné prostředky byly důležitým prvkem strategie "pružné reakce" NATO během studené války. Zůstávají nepostradatelné.

Přezbrojení a vybavení NATO a tím i Bundeswehru bude drahé. Kancléř Olaf Scholz ve svém projevu v Bundestagu o "bodu obratu" tři dny po začátku války oznámil, že v budoucnu utratí dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. K dispozici by měl být i speciální fond ve výši 100 miliard eur.

Mnichovský institut pro ekonomický výzkum Ifo však nedávno upozornil, že tento speciální fond by Bundeswehru nestačil na dvouprocentní cíl, který má být splněn. Také plánované navýšení obranného rozpočtu o 7,2 procenta v aktuálním roce téměř celé pohltí inflace.

Mírová dividenda je vyčerpána

Jestliže v závěrečné fázi studené války se saturovaným Sovětským svazem jako protivníkem byl kancléř Helmut Schmidt (SPD) ochoten vydat na obranu 3 % HDP, v době krize a války, jako je ta současná, je to těžké říci, že zchátralý Bundeswehr by si měl vystačit s méně než dvěma procenty.

Po tři desetiletí Spolková republika těžila z mírové dividendy po skončení studené války. Doba a podmínky jsou nyní jiné.

"Nikdo nemůže změnit tygra v kotě tím, že ho bude hladit," napsal americký prezident Franklin D. Roosevelt v roce 1944. Tento poznatek platí dnes stejně jako tehdy. Obsahuje nejen odkaz na tvrdost, ale také chuť komunikovat s protivníkem – pokud je to možné.

Jednání s dnešním Ruskem musí být vedeno z pozice síly. I v tomto případě platí pravidlo studené války, které lze aplikovat na dnešní dobu: Harmelova zpráva.

Jak se vytváří bezpečnost

Pochází z roku 1967 a vycházel z myšlenky tehdejšího belgického ministra zahraničí Pierra Harmela. Od té doby členové NATO vždy chápali bezpečnost jako kombinaci obrany a uvolňování. Jednání by však měla být vedena pouze pod záštitou bezpečné vojenské rovnováhy. O tom dnes nemůže být řeč. Je také otázkou, zda Rusku za prezidenta Vladimira Putina lze ještě někdy věřit.

Jedna věc je ale už od války na Ukrajině jasná: Aby Moskva dokázala brát své partnery vážně, potřebuje obraz dvou štírů, z nichž jeden se bojí bodnutí druhého a nebude bodat.

Celý text v němčině: ZDE