Ukrajina rozesílá seznam žádaných západních zbraní. Co je v něm?

3. 6. 2022

čas čtení 9 minut
Ukrajinci žádají ofenzivní rakety dlouhého doletu, s jejichž pomocí by znovu dobyli ztracené území bez zbytečné ztráty dalších vojáků, napsala Cristina Mazaová.

Výzvy k dodání většího množství těžkých zbraní pro ukrajinské síly zapojené do vyčerpávajících bitev o ukrajinský východ se staly středem debat, od předních linií v regionu Donbas až po Washington D.C.

Ukrajinská armáda potřebuje těžké zbraně v hodnotě desítek miliard dolarů, aby porazila ruské útočníky a ochránila Evropu před teritoriálními ambicemi Moskvy, tvrdí skupina ukrajinských příslušníků frontové služby, vojenských velitelů a expertů, kteří rozesílají seznam s požadavky armády.

Dokument, připravený ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem obrany, slouží jako plán pro modernizaci ukrajinské armády těžkými zbraněmi, které mají k dispozici členové NATO. Její autoři tvrdí, že dobře vybavené ukrajinské ozbrojené síly jsou nezbytné pro bezpečnost Evropy a pro překažení ruských "revanšistických neoimperiálních cílů". Bude to ale vyžadovat značné transfery zbraní od USA a jejich spojenců v NATO, včetně některých útočných zbraní schopných nasazení na dlouhé vzdálenosti, které se Západ zdráhal poskytnout.

Do seznamu jsou zahrnuty taktické rakety, jako jsou raketomety High Mobility Artillery Rocket Systems (HIMARS) vyzbrojené přesnými střelami ATACMS, tanky jako M1 Abrams, stíhačky F-16, systémy pozemní protivzdušné obrany, útočné vrtulníky AH-6M Little Bird a pobřežní protilodní raketové systémy.

"Aby Ukrajina vyhrála boj proti nespravedlivé invazi Ruska a udržela bezpečnost v oblasti Černého moře a regionu východní Evropy, potřebuje pomoc v podobě moderní vojenské těžké techniky podle standardů NATO v hodnotě nejméně 25 miliard dolarů," stojí v politickém dokumentu, který byl předán členům Kongresu a dostala jej k dispozici redakce National Journal.

Debata o tom, jaké zbraně poslat na Ukrajinu, probíhá od té doby, co Ruskem podporované proxy síly v roce 2014 převzaly části východní Ukrajiny. Po sobě následující americké administrativy se pokoušely najít rovnováhu mezi podporou ukrajinského úsilí bránit se a vyhýbáním se eskalaci, která by vedla k dalšímu krveprolití.

Zejména těžké zbraně se staly předmětem sporu a kolují zvěsti, že někteří členové NATO jako Německo se zdráhají posílat do Kyjeva těžké zbraně v kvalitě NATO. V úterý se prezident Biden pokusil ukončit debatu ve Washingtonu o tom, zda poslat na Ukrajinu pokročilé raketové systémy, a napsal článek do The New York Times, který nastínila cíle a plány USA na Ukrajině.

USA nyní plánují poslat požadovaný HIMARS s municí, která má dostřel přibližně 70 kilometrů. Ukrajinci tvrdí, že se zavázali, že nebudou používat rakety dlouhého doletu k úderům na cíle za ruskou hranicí. Dostřel 70 km je stále pod rozsahem hranicí 130 km, který Ukrajinci požadují.

Náměstek ministra obrany pro politiku Colin Kahl ve středu novinářům řekl, že Pentagon usoudil, že Ukrajina pro tuto fázi války nepotřebuje munici delšího doletu.

"Hovořili jsme s nimi o tomhle. Když jsme se dívali na cíle, po kterých chtěli na ukrajinském území jít, a měli jsme také nějaký další odstup, mysleli jsme si, že HIMARS s náboji GMLRS – tyto naváděné náboje dlouhého doletu s dosahem asi 70 kilometrů – mohly přesně obsloužit jakýkoli cíl, který potřebovali," řekl Kahl.

Ukrajinská poslankyně Anastasia Radina uvítala zprávu, že USA pošlou HIMARS na Ukrajinu. Tvrdila však, že ukrajinské síly naléhavě potřebují rakety delšího doletu, aby zasáhly ruské cíle na východní Ukrajině, aniž by se musely dostat tak blízko, že by riskovaly své životy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, že Ukrajina v této nové fázi války ztrácí až 100 vojáků denně.

"Naše potřeby jsou nyní ve dvou dimenzích," řekla Radina National Journal. "První je to, co potřebujeme, abychom Rusům zabránili v postupu. V tomto ohledu jsme dostávali věci jako Javeliny a Starstreaky [rakety země-vzduch krátkého doletu]. To je důležité, ale nestačí to."

"Potřebujeme také zbraně protiofenzivního charakteru, takové, které potřebujeme k osvobození okupovaného území. K tomu potřebujeme mnohem těžší zbraně. Tyto zbraně jsou stále obklopeny diskusemi o tom, zda vyvolají eskalaci nebo vyprovokují Rusko. Upřímně řečeno, jde o smutnou diskusi, která se vede během čtvrtého měsíce války."

Kongres nedávno schválil balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů, který zahrnoval 8 miliard dodatečných výdajů pro čerpání vojenské pomoci, 6 miliard dolarů v rámci Iniciativy bezpečnostní pomoci na Ukrajině ministerstva obrany a 4 miliardy dolarů zahraničního vojenského financování ministerstva zahraničí.

"V každé fázi jsme posuzovali, co by bylo pro Ukrajince nejprospěšnější na základě podmínek na bojišti a co pro nás identifikovali," řekl National Journal mluvčí ministerstva zahraničí, který souhlasil, že bude mluvit o pozadí procesu.

Zákonodárci z Capitol Hill říkají, že očekávají, že současný balík pomoci ve výši 40 miliard dolarů vydrží do září. Ukrajinští zákonodárci očekávají, že na podzim bude potřeba další pomoci, pokud Rusko neustoupí.

"Myslím, že už je jasné, že budeme potřebovat další balík pro věci, jako jsou stíhačky a protilodní pobřežní obranné systémy," řekla Radina. "Už nyní žádáme naše partnery, aby začali připravovat a plánovat další balíček pomoci, který nám pomůže s těžkou výzbrojí ve stylu NATO."

Daria Kaleniuk, ukrajinská protikorupční aktivistka, rozeslala politický dokument mezi americké zákonodárce během několika návštěv Washingtonu. Kaleniuk pracovala jako výkonná ředitelka protikorupčního centra se sídlem v Kyjevě. Ale poté, co Rusko v únoru zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, přestěhovala se s několika svými kolegy do Polska a zahájila činnost Mezinárodního centra pro ukrajinské vítězství.

Členové organizace se setkali s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, aby předložili svůj případ. V tomto kritickém okamžiku války Kaleniuk tvrdí, že dodávky těžkých zbraní je to nejdůležitější, co může Západ udělat, aby pomohl Ukrajině k vítězství.

"Musíme vyhrát druhou fázi války, což znamená, že ukrajinské ozbrojené síly potřebují obnovit kontrolu nad ukrajinským územím, které držely k 24. únoru. Bez vojenského vybavení to nemůžeme udělat," řekla Kaleniuk. "Každý den, kdy dochází ke zpoždění dodávek zbraní, znamená, že nejméně sto lidí je mrtvých, stovky zraněných a tisíce lidí na okupovaných územích jsou terorizovány."

Výzvy k co nejrychlejšímu dodání těžkých zbraní se staly naléhavějšími, protože ukrajinským silám hrozí, že budou na východě Ukrajiny obklíčeny těžce ozbrojenými ruskými jednotkami. Ruské síly vstoupily o víkendu do města Sivěrodoněck, čímž se přiblížily k ovládnutí celé Luhanské oblasti a nepřetržitému ostřelování populačních center.

Mezitím se světoví lídři stále více obávají, že ruská blokáda ukrajinských černomořských přístavů vyvolává celosvětový hladomor. Rusko zcela odřízlo Ukrajině přístup k Černému moři, což znamená, že se odhaduje, že ve skladech je asi 25 milionů metrických tun obilí, zatímco ukrajinští představitelé hledají alternativní cesty pro vývoz.

Hrozící humanitární katastrofa vyvolala příval diplomatických snah, které přinesly jen málo výsledků. Rusko viní Ukrajinu z těžby v části černomořské oblasti a požaduje, aby Západ výměnou za otevření přístavu zrušil sankce.

Politický dokument, který koloval na Capitol Hillu, tvrdí, že protilodní raketové systémy na pobřeží spolu s pobřežními sledovacími radary dlouhého dosahu by pomohly zaměřit ruské lodě v Černém a Azovském moři.

"Bez takových systémů nebude přístav v Oděse nikdy otevřen a neschopnost dodávat zemědělské produkty do zahraničí bude mít negativní dopad na potravinovou bezpečnost daleko za hranicemi Ukrajiny," píše se v listu.

Zatímco někteří experti navrhli, že by Západ mohl poskytnout Ukrajině protilodní střely k otevření přístavu, jiní tvrdí, že by bylo moudřejší, kdyby mezinárodní společenství hrálo roli při otevírání exportních tras.

"Nemohou to udělat sami. Museli by zlikvidovat celou ruskou flotilu," řekl Kurt Volker, významný člen Centra pro analýzu evropské politiky, který byl dříve zvláštním zástupcem USA pro jednání na Ukrajině.

"Svět potřebuje odblokovat mezinárodní vody poblíž Ukrajiny a Ukrajina pak může otevřít své vlastní vody," pokračoval Volker. "Rusko nemá právo uzavřít tyto vody a útok Ruska na jakoukoli cizí loď v mezinárodních vodách by byl krok, kterého budou litovat."

Mezitím podtajemník Kahl zdůraznil, že současná fáze války na Ukrajině je "dělostřeleckým soubojem". Washington nyní stráví zhruba tři týdny školením příslušníků ukrajinských služeb v používání a údržbě raketometu HIMARS.

"Myslíme si, že jim dáváme schopnosti, které potřebují pro tuto fázi boje," řekl Kahl. "Žádný systém nezmění válku. Toto je souboj národní vůle. Máte stovky tisíc mobilizovaných mužů na každé straně. Je to drsný, tvrdý konflikt."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5664

Diskuse

Obsah vydání | 7. 6. 2022