Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Politico: Evropě docházejí léky, proč?

6. 2. 2023

čas čtení 4 minuty

Běžné léky včetně antibiotik a léků proti bolesti pro děti jsou v celém evropském bloku nedostatkové a tento jev nedávno zkoumal Carlo Martuscelli v bruselském deníku Politico, píše Radek Mokrý.

V průzkumu zastupující lékárny ve 29 evropských zemích, včetně členů EU, Turecka, Kosova, Norska a Severní Makedonie téměř čtvrtina zemí ohlásila více než 600 nedostatkových léků a 20 procent uvedlo nedostatek 200–300 léků.

Tři čtvrtiny zemí uvedly, že nedostatek byl letos v zimě horší než před rokem. Lékárny ve čtyřech zemích uvedly, že nedostatek je spojen s úmrtími pacientů.

Je to portrét také podložený daty od regulátorů. Belgické úřady hlásí nedostatek téměř 300 léků. V Německu je to 408, zatímco v Rakousku nelze v současnosti v lékárnách koupit více než 600 léků. Italský seznam je ještě delší – obsahuje více než 3 000 léků, ačkoli mnoho z nich jsou různé formulace stejné účinné látky.

Proč se tohle děje?

Je to kombinace zvýšené poptávky a snížené nabídky. Odborníci se také domnívají, že neobvykle vysoká úroveň aktivity respiračních onemocnění je spojena se slabším imunitním systémem populací, které si kvůli covidovým blokádám odvykly od obvyklé polévky choroboplodných zárodků co nás v každodenním životě obklopují.

Inflace a energetická krize také dolehly na některé farmaceutické společnosti a rovněž se podílejí na snížení nabídky léků.

Centrient Pharmaceuticals, nizozemský výrobce aktivních farmaceutických látek< vloni ohlásil, že její továrna vyrábí kvůli vysokým nákladům na energii o čtvrtinu nižší produkci než v roce 2021.

InnoGenericics, další výrobce z Nizozemska, byl v prosinci 2022 zachráněn vládou poté, co vyhlásil bankrot, aby jeho továrna zůstala otevřená.

Podle společnosti Sandoz, jednoho z největších výrobců na evropském trhu s generickými léky, je obzvláště „napjatá situace v zásobování“. Mluvčí společnosti Politicu řekl, že mezi další viníky patří nedostatek surovin a omezení výrobních kapacit. Dodal, že Sandoz je v tuto chvíli schopen uspokojit poptávku, ale „čelí výzvám“.

Jak vlády reagují?

Některé země brzdí vývoz, aby ochránily domácí dodávky. V listopadu řecký lékový regulátor rozšířil seznam léků, jejichž další prodej do jiných zemí – známý jako paralelní obchod – je zakázán.

Rumunsko dočasně zastavilo vývoz některých antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Belgie v lednu zveřejnila dekret, který úřadům umožňuje v případě krize vývoz zastavit.

Německá vláda zvažuje změnu zákona, aby zmírnila požadavky na zadávání veřejných zakázek, které v současnosti nutí zdravotní pojišťovny nakupovat léky tam, kde jsou nejlevnější a soustředí dodávky do rukou několika cenově nejkonkurenceschopnějších výrobců.

Nizozemsko nedávno zavedlo zákon , který prodejcům ukládá povinnost uchovávat zásoby na šest týdnů, aby překlenuly nedostatek, a ve Švédsku vláda navrhuje podobná pravidla.

Čas chrabrých činů?

Výbor vedený lékovým regulátorem EU, Evropskou lékovou agenturou (EMA), doporučil, aby byla pravidla vydávání léků uvolněna, aby lékárny mohly kromě jiných opatření vydávat pilulky nebo dávky léků individuálně.

V Německu zašel prezident Německé lékařské asociace tak daleko, že vyzval k vytvoření neformálních „bleších trhů“ s léky, kde by lidé mohli dávat své nepoužité léky pacientům, kteří je potřebovali.

Ve Francii a Německu začali lékárníci vyrábět své vlastní léky – i když to pravděpodobně nebude mít velký efekt, vzhledem k rozsahu nedostatku.

Minulý čtvrtek se EMA rozhodla , že nebude žádat Komisi, aby prohlásila nedostatek amoxicilinu za „velkou událost“ – oficiální označení, které by vyvolalo nějaké (omezené) celoevropské opatření – s tím, že současná opatření už situaci zlepšují.

Více ZDE

Léková politika, zdravotnictví