Ruská agrese na Ukrajině: Rusové "likvidují města" ve východním Donbasu

7. 2. 2023

čas čtení 9 minut

Doněcký gubernátor sděluje, že ruské síly vrhají na frontu nové jednotky; António Guterres varuje, že "vyhlídky na mír se stále zmenšují"

 
- Rusové "likvidují města" ve východním Donbasu

Podle ukrajinských představitelů ruské síly "vrhají" nové jednotky do východního Donbasu před očekávanou ofenzívou v nadcházejících týdnech.

Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko uvedl, že boje o Doněckou oblast se rozhořívají, a dodal, že ruské síly "vyhlazují naše města a vesnice".

Luhanský gubernátor Serhij Hajdaj uvedl, že ostřelování tam utichlo, protože "Rusové šetří munici na rozsáhlou ofenzívu".

Kolem města Bachmut a nedalekých měst Soledar a Vuhledar nadále zuří týdny intenzivní boje, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář.

- Ruská televize: Pomáhat Turecku po zemětřesení nebudeme. Je to země NATO. Veškerý materiál musíme posílat na frontu naší armádě:



- Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko pokračuje v malých pokrocích ve svém úsilí o obklíčení donbaského města Bachmut. "Ukrajinským silám zůstává k dispozici více alternativních zásobovacích tras přes území, Bachmut je však stále více izolován," uvedlo ministerstvo na Twitteru.

- Západní oblast Luhanské oblasti bude pravděpodobně terčem případné nové ruské ofenzívy, uvedl Kyrylo Budanov, šéf ukrajinské vojenské rozvědky, který je tipován na převzetí ministerstva obrany. V rozhovoru pro Financial Times uvedl, že ofenzivu s největší pravděpodobností zahájí "řádné mechanizované brigády", a nikoli špatně vycvičení záložníci a Wagnerovi žoldnéři, kteří v posledních bojích utrpěli velké ztráty.

-Ukrajina se tuto zimu potýká s teplotami až -20 °C a zároveň se potýká s humanitární krizí, protože Rusko zasahuje klíčovou civilní infrastrukturu, dokazuje analýza. Obzvláště zranitelné jsou podle výzkumu oblasti v Dněpru, Doněcku a Charkově. V některých oblastech jsou přes zimu ubytovány desítky tisíc vysídlených osob a zároveň je klíčová infrastruktura - včetně energetické a bytové - terčem ruských raket a dělostřelectva.

- K případné výměně ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova tento týden nedojde, uvedl v pondělí David Arahamia, který je šéfem strany Volodymyra Zelenského. "Čekáme na jmenování šéfů ministerstva vnitra a bezpečnostní služby Ukrajiny," napsal na sociální síti. V neděli večer Arahamia uvedl, že Reznikova ve funkci ministra obrany nahradí Kyrylo Budanov. Oznámení přišlo po rozsáhlém korupčním skandálu na ministerstvu obrany.

-Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že svět kráčí na Ukrajině do "širší války". V projevu na Valném shromáždění OSN několik týdnů před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu z 24. února Guterres řekl: "Vyhlídky na mír se stále zmenšují. Šance na další eskalaci a krveprolití stále rostou."

- Zákonodárný sbor EU podle zpráv připravuje plány na přijetí Volodymyra Zelenského, pokud se rozhodne přijet do Bruselu na summit EU koncem tohoto týdne. Očekává se, že ukrajinský politik vystoupí na zvláštním zasedání Evropského parlamentu, píší Financial Times a dodávají, že navrhovaný plán podléhá bezpečnostním obavám, které mohou Zelenského cestu zmařit.

- Německý plán rychle shromáždit dva prapory tanků Leopard 2 od evropských spojenců a poslat je na Ukrajinu postupuje pomaleji, než se očekávalo. Několik států se ještě musí rozhodnout, zda mohou vozidla uvolnit z vlastních zásob. V Evropě kromě Berlína zatím pouze Polsko a Portugalsko konkrétně přislíbily, že poskytnou tanky Leopard 2. Ukrajinští vojáci mají být od tohoto týdne v Německu a Polsku cvičeni na tancích Leopard 2. "Závazek Německa trvá," řekl v pondělí mluvčí vlády Wolfgang Büchner.

- Norský premiér Jonas Gahr Støre navrhl, aby jeho země poskytla Ukrajině během pěti let pomoc ve výši přibližně 75 miliard norských korun. Polovina pomoci v roce 2023 bude financovat vojenské potřeby Kyjeva, zatímco zbytek půjde na humanitární potřeby, toto rozdělení by se podle něj mohlo v příštích letech změnit. Oznámení přichází poté, co se Støreho vláda dostala pod tlak, aby zvýšila podporu Ukrajině poté, co získala miliardy z dodatečných příjmů z ropy a plynu v důsledku války s Ruskem.

- Kanadská ministryně obrany Anita Anandová sdílela snímek prvního kanadského darovaného tanku Leopard, který dorazil do Polska. "Spolu s našimi spojenci budeme brzy cvičit ozbrojené síly Ukrajiny v používání této techniky," uvedla na Twitteru.

- Šéf jaderného dozoru OSN Rafael Grossi se během své návštěvy Moskvy tento týden nesetká s prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl Kreml. Grossi by se měl setkat s představiteli ruské státní společnosti pro jadernou energii Rosatom a ministerstva zahraničí, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva očekává "věcný dialog".

- Příjmy Ruska z prodeje ropy a zemního plynu se v lednu propadly o 46 % ve srovnání se stejným měsícem roku 2022 pod vlivem cenového limitu na vývoz ropy, který zavedli západní spojenci kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu. Ruské ministerstvo financí uvedlo, že rozpočtové příjmy byly v lednu o 35 % nižší než ve stejném měsíci roku 2022, tedy v posledním měsíci před vysláním ruských vojsk na Ukrajinu.

- Ruský pravoslavný patriarcha Kirill, blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina, pracoval v 70. letech minulého století pro sovětskou rozvědku, když žil ve Švýcarsku, uvedly švýcarské noviny s odvoláním na odtajněné archivy. Pod krycím jménem "Michajlov" a oficiálně v Ženevě jako zástupce ruské pravoslavné církve ve Světové radě církví (WCC) měl Kirill za úkol ovlivňovat radu a tlačit ji k odsouzení USA a jejich spojenců, uvedly noviny.

- Hlavní ukrajinská katolická církev uvedla, že v rámci snahy Kyjeva o přerušení kulturních vazeb na Rusko přejde na nový kalendář, podle kterého se Vánoce budou slavit 25. prosince, a nikoli 7. ledna.

- Michael Kofman, ředitel programu studií o Rusku v thinktanku CNA, zveřejnil sérii tweetů, v nichž rozebírá své úvahy o současném průběhu války na Ukrajině.

Píše, že ruská armáda byla po svém ústupu z Charkova v září a Chersonu v listopadu nejzranitelnější na prahu zimy.

Částečná mobilizace, kterou provedl Vladimir Putin, od té doby "pomohla stabilizovat ruské linie, zvýšit početní stavy a vytvořit rezervy", uvádí. "V důsledku toho Ukrajina již nemá významnou převahu v počtu mužstva."

Od října Moskva "pravděpodobně zdvojnásobila síly nasazené na Ukrajině a po ústupu z Chersonu výrazně zkrátila délku bráněné fronty", pokračuje Kofman a dodává, že podle jeho odhadu může být v Rusku ještě dalších 150 000 mobilizovaných osob.

Píše, že situace kolem Bachmutu "vypadá pro Ukrajinu stále více nejistě" a že "by se nedivil, kdyby se nakonec Ukrajinci z města stáhli".

Dodává: "Nicméně UA má silné obranné linie před Slovjanskem/Kramatorskem, zatímco RU vypadá, že nemá dobré předpoklady k udržení tempa.

Bitva o město Kreminna v severním Luhansku je pravděpodobně významnější než Bachmut, " píše Kofman, protože Kreminna "je vstupní branou do Rubižne".

Kofman dále uvádí, že je "skeptický" k tomu, že se ruské síly pokusí o ofenzívu mnohem většího rozsahu zahrnující města Charkov, Sumy a Kyjev, a že se domnívá, že hlavním cílem Ruska je Donbas.

Své vlákno končí slovy:

"Obecně lze říci, že [ukrajinská armáda] je i do roku 2023 ve výhodě, protože má podporu zemí s mnohem větším HDP a kapacitou obranného průmyslu. To však závisí na udržitelnosti vnější materiální podpory a potenciál nakonec nepředpovídá výsledky."


Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské skupiny Wagner, vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na souboj o Bachmut.

Prigožin, blízký spojenec Vladimira Putina, zveřejnil video, na kterém sedí v kokpitu vojenského letadla a říká: "Volodymyre Oleksandroviči [Zelenskij], přistáli jsme. Bombardovali jsme Bachmut. Zítra poletím v MiGu-29. Pokud si to přeješ, setkáme se na obloze. Pokud vyhraješ, obsadíte Arťomovsk [Bachmut]. Pokud ne, postoupíme až k Dněpru."

Krátké video zveřejnila Prigožinova tisková služba, která uvedla, že bylo natočeno na palubě bombardovacího letounu Su-24, který provozuje skupina Wagner.

- Volodymyr Zelenskij na Twitteru poděkoval norské vládě a premiérovi Jonasi Gahrovi Støremu za oznámení balíku pomoci r na pět let.

"Jsem vděčný norskému lidu, 🇳🇴 vládě & osobně @jonasgahrstore za oznámení nového bezprecedentního pětiletého balíčku pomoci pro 🇺🇦 ve výši 75 miliard norských korun. Je to významný příspěvek k našemu budoucímu vítězství nad agresorem & úspěšné poválečné obnově."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4299

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2023