Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Proč politici v Česku nezastaví zotročování obyvatel země lichváři

8. 2. 2023 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

Komentář k Česku vzniklé feudalistické třídě věřitelů s mimořádným vlivem
A proč existují třídní rozdíly i v tom největším otroctví

K výborným postřehům v článku Petra Veleman Když lichváři řídí vaše životy se dá jenom málo co dodat, ale přesto bych si dovolil jedno stručné ohlédnutí. Kromě slov povzbuzení a respektu k práci pana Velemana lze totiž upozornit na ještě jeden rozměr výborně popsané situace, která sužuje Česko, a kdy se celé segmenty populace stávají ničím jiným než jen živým masem, ať už pro voličské potřeby ANO a SPD, anebo pro další nekonečné rozvíjení lichvářského byznysu v Česku.

Ponechaje stranou část textu věnovanou sázkařské kauze během vrcholící prezidentské kampaně, ten další rozměr spočívá ve stejném zotročování lidí, ale cíleném na užší a zpravidla privilegovanější segmenty populace, mezi které patří politici, průmyslníci, developeři, ale také influenceři.

Tragické je, že obě formy zotročování, tedy ty cílené na nejzranitelnější stejně jako ty „exkluzivnější“ cílené na movitou populaci, či populaci se velkým sociálním kapitálem, se opírají o stejnou legislativu v oblasti exekucí a insolvencí. Zejména tedy na obtížné možnosti vyvléci se z nekonečného kruhu akumulujících se dluhů v současné legislativě a také na silnou pozici věřitele v tomto procesu.

Za posledních necelých deset let jsem se setkal hned s několika případy mimořádně úspěšných Čechů, klientů PPF banky, kterým tato instituce po jejich defaultu ještě dlouhá léta držela osobní směnky a v některých případech je drží dodnes. A to i přes to, že realizovala zástavní práva na jejich majetek a bohatě se zahojila na jejich neschopnosti splácet poskytnuté úvěry.

Prakticky ve všech případech hráli roli v těchto příbězích spřízněné společnosti PPF, anebo manažeři této vlivové skupiny.

Hned dva bývalí ministři, Karel Havlíček a Miroslav Toman, kteří drželi klíčová portfolia průmyslu a obchodu a zemědělství v minulé vládě Andreje Babiše, prošli peripetiemi bankrotů, a oba byli recyklováni do politiky. Jestli někdo, a případně kdo, držel jejich osobní směnky v době jejich působení ve vládě, je věc mimořádného veřejného zájmu, ale dodnes na ní neexistuje spolehlivá odpověď, a těžko říct zda se někdy taková odpověď dostane na povrch.

U movitých lidí, na jejichž majetku se vyřádila PPF a okruh jejich satelitních společností a vazalů jako skupina Kaprain Karla Pražáka, Creditas Pavla Hubáčka, či krizového manažera, správce a politika ODS v jedné osobě Richarda Benýška, jsou tyto příběhy ještě méně zdokumentované než u zmiňovaných politiků. Jedná se přitom o opakující se jev, jak už bylo mnohokrát diskutováno na BL v minulosti.

Samostatný segment populace, ve které se nachází vysokých počet zotročených dlužníků jsou influenceři. Zběžná exkurze výbornými články Lukáše Valáška ukazuje, že v Česku je celá řada Vrábelů a Jovanovičů, anebo také Pešlů, kteří jsou zacykleni v dluzích. Je nejvyšší čas věnovat pozornost i tomu, kdo jim do jejich situace pomohl, anebo kdo alespoň tomu kdo má možnost jejich život v dluzích ovlivňovat.

Insolvenční a exekuční legislativa je tak mimořádně účinným ukazatelem odolnosti demokracie v Česku. I přes šokující příběhy celých oblastí ve kterých Češi žijí v podmínkách podobných putinovskému Rusku, posedlého trestáním dlužníků jako nástrojem kontroly mafiánské diktatury, tak v Česku nadále existuje legislativa, která udržuje přes 50% z nějakých 700.000 postižených exekucemi v tomto zacyklení více než 12 let.

To skutečně není nic jiného než forma otroctví. Či v lepším případě surového prosazování vlivu vládnoucí aristokracie, který ve své analýze agrárních společností popisoval britsko-český sociolog a myslitel Ernest Gellner jako „gelding“ (dělání z lidí ovladatelné kastráty).

Pokud se má Česko skutečně změnit, tak musí nejenom symbolicky a reálně vyhnat lidi jako Miloš Zeman, Vratislav Mynář a Martin Nejedlý z Pražského hradu, ale musí především odstranit jejich věřitele z pozic, které jim fakticky umožňují ovlivňovat dění v Česku prostřednictvím vytváření dluhových pastí.

Že se tak doposud nestalo, je zřejmě výsledkem mimořádného vlivu, kterým skupiny jako PPF a jejich satelity disponují jak v politických stranách uskupení SPOLU, tak v Babišově mocenskému vehiklu ANO.

Skutečnou tragédií pak je, že v rámci těchto dluhových „her o trůny“, tak mimochodem statisíce obyčejných občanů nemohou žít alespoň trochu přijatelné životy. V zemi s deseti milióny obyvatel…