Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Důchodová reforma, která by byla skutečnou „reformou“, nikoli políčkem současným či právě čekajícím důchodcům

23. 2. 2023 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 3 minuty

Za totáče se v určité době v Československu poskytovala dotace na stavbu rodinného domku 150 tisíc Kčs a na stavbu řadovky 120 tisíc. Za to bylo tehdy možné pořídit hrubou stavbu, neboli dostat barák pod střechu. Pak holt už musel člověk dál za svoje. Byl tady ale zásadní „šťouch“, aby měl důvod a reálnou šanci barák postavit.

V dnešní době máme vcelku mikroskopický státní příspěvek v rámci spoření, který je postupně ještě dál minimalizován. Jde tak spíše o výsměch státu mladým rodinám, které potřebují a hlavně jsou ochotny si vlastníma rukama bydlení vybudovat. To samozřejmě přispívá i k vylidňování venkova, protože pak zbývá bydlení v nějakém bytovém domě za většinou drahý nájem. Dostávám se k pointě, dnešní mladí (pokud nedostali bydlení od rodičů) nemají dobrý start k zakládání rodiny a proto také mají děti později a nebo vůbec ne.

V tom je podstata funkční důchodové reformy!

Všechno samozřejmě stojí peníze, ale v tomto textu se nechci věnovat příjmům našeho státu, které jsou možné, reálné, ale on je (doufám, že jen zatím) mít nechce, jako daň „z bohatství“, daň „z robotů“, dobývání peněz vyvezených nekale do daňových rájů, zprogresivnění odvodů zaměstnanců s příjmy nad 160 tisíc měsíčně (viz i článek v HN 20. 2. 2023, str. 15 od Petra Janského, ekonoma působícího při institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věcí UK) atp.

Zpět k reformě.

V dnešních cenách by to mohlo fungovat třeba tak, že by stát mladé rodině, resp. rodině, která chce zakládat „rodinu“, poskytl na stavbu RD (optimálně s podmínkou, že to bude jen v malých sídlech do nějakého počtu obyvatel = návrat života na venkov) bezúročnou půjčku 2 miliony korun se splatností třeba 30 let, což je nelikvidačních cca 5,5 tis. Kč měsíčně. Pokud by rodina měla 1 dítě, stát by jí odpustil 1 mil. Kč. Pokud by měla 2. dítě, odpustil by jí zbytek. Již splacené peníze by se nevracely, ale v případě 3. dítěte by byly rodině vyplaceny. Jinak by logicky splátky v rámci daného fondu byly používány dokola. Takový stav věcí by nepochybně mladým rodinám ulehčil start a ve finále je stimuloval, aby se rodil dostatek dětí – budoucích plátců do důchodového systému. Vedlejší efekty transakce jsou nasnadě - kromě vracení „živých“ lidí na venkov i lepší zdraví takových rodin právě díky venkovskému životu a tak úspory zdravotních pojišťoven, a samozřejmě i celkové řešení bytového problému jako takového.

Netvrdím, že to musí být přesně takto – nějak tak by ale MĚLO vypadat přemýšlení o skutečné důchodové reformě, která má i další pozitivní synergie. Tedy kromě té, která působí na velmi bohaté, kteří by se tímto museli začít více dělit o své požitky se státem – tzn. s dalšími lidmi.