Jak by mohlo v budoucnu vypadat vyzbrojování Ukrajiny?

28. 2. 2023

čas čtení 6 minut

Zatímco NATO v pátek vydalo prohlášení, v němž prezentovalo jednotnou frontu a opakovalo slova prezidenta Bidena o neochvějné podpoře Ukrajiny, představitelé Německa, Francie a Spojeného království údajně navrhli omezený bezpečnostní pakt s cílem podpořit mírová jednání. Navrhovaný pakt mezi Ukrajinou a NATO by zemi poskytl dostatečnou palebnou sílu k odražení ruské agrese - a zároveň by tiše podpořil rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou - což vyvolává otázky ohledně budoucnosti konfliktu, píše Ellen Ioanes na webu Vox.

Návrh poněkud kontrastuje se závazkem amerického prezidenta Joea Bidena k neochvějné podpoře Ukrajiny. Charta NATO vyžaduje pro přijetí jakéhokoli nového návrhu jednomyslný konsenzus, takže trojstranný plán zdaleka není hotovou věcí. A poněkud naléhavěji nabídly významnou podporu země východní Evropy, které jsou geograficky blíže Rusku a které jsou samy potenciálně více ohroženy ruskou invazí, pokud by Ukrajina nebyla schopna utrpět drtivou porážku.

Zda je obranný pakt přímo spojen se snahami o vyjednání mírové dohody, je otázkou, která se rýsuje, uvedla v rozhovoru pro Vox Liana Fix v Radě pro mezinárodní vztahy. Je to však zásadní otázka vzhledem k tomu, že Rusko trvá na pokračování této války navzdory značným ztrátám na obou stranách.

Co by pakt obsahoval a jaký je jeho účel?

Zejména Francie a Německo se poněkud zdráhají plně podpořit Ukrajinu. Ať už jde o ochotu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bavit se o bezpečnostních obavách Ruska nebo o nerozhodnost německého kancléře Olafa Scholze ohledně vyslání tanků Leopard na Ukrajinu, tyto dvě země představovaly pravidelně frustrující protiváhu snahám NATO o podporu Ukrajiny. To je v ostrém kontrastu s postojem Spojeného království, které bylo celkově velmi otevřené k poskytnutí vojenské podpory Ukrajině.

"Spojené království dosud zastávalo spíše pozici, která byla bližší středoevropským a východoevropským státům, zatímco Německo a Francie byly těmi, kdo si vždy udržovali v pozadí možnost jednání," uvedla Fix. "Takže je trochu překvapivé vidět tyto tři země pohromadě.

Plán, který původně navrhl britský premiér Rishi Sunak, by podle zpráv deníku Wall Street Journal umožnil Ukrajině přístup k vyspělým zbraním NATO. Sunak rovněž podpořil, aby Ukrajina v budoucnu dostala stíhací letouny.

Větší přístup k arzenálu NATO by byl pro Ukrajinu jednoznačně výhodou, ale byl by omezený, pokud by návrh prošel. Podle listu Wall Street Journal by německo-francouzsko-britský návrh neposkytoval Ukrajině ochranu podle článku pět. Tento princip charty NATO stanoví, že ostatní členové smlouvy jsou povinni přijít na pomoc napadené členské zemi, pokud o to tato země požádá. Nešlo by ani o příslib umístění vojsk NATO na Ukrajině; pro Rusko je zvláštním strašákem hrozba rozšíření NATO na Ukrajinu.

Ochrana podle článku 5 vyvolává obavy zejména u ostatních členů NATO; pokud by se Ukrajina stala součástí aliance a byla napadena Ruskem, členské státy by musely přijít na její obranu, což by mohlo znamenat riziko rozsáhlé a katastrofální pozemní války - nebo ještě hůře jaderného konfliktu.

Pakt vypadá jako určité pokračování současného uspořádání, tj. vojenské podpory Západu, která je krátká na členství v NATO. Ukrajina však již požádala o členství v NATO a po celou dobu války prohlašovala, že hodlá o členství usilovat. Jednou z původních podmínek Ruska pro vyjednávání po jeho invazi před rokem bylo, že Ukrajina zůstane neutrální a zaváže se, že nikdy nevstoupí do NATO; není jasné, zda by navrhovaný pakt zabránil Ukrajině, aby do aliance někdy vstoupila, i když podle Fix bude Ukrajina určitě pracovat na tom, aby tomu tak nebylo.

Podle francouzských, německých a britských představitelů je pozadím navrhovaného plánu slíbit Ukrajině ochranu a přístup ke zbraním v naději, že tyto bezpečnostní záruky budou motivovat Ukrajinu k pokračování mírových jednání s Ruskem.

Není však jasné, do jaké míry jsou tyto dva cíle - vyzbrojování Ukrajiny a snaha o mírová jednání s Ruskem - podmíněně propojeny, řekla Fix.

Ukrajina je však méně nakloněna účasti na jakýchkoli jednáních než před rokem. Jak napsal Anchal Vohra ve středečním Foreign Policy, Zelenskij byl kdysi ochoten obětovat Krym, aby dosáhl ukončení bojů; nyní ukrajinská armáda údajně připravuje plány, jak oblast, která je od roku 2014 pod ruskou kontrolou, získat zpět.

Jsou v tuto chvíli jednání vůbec možná?

Ale vzhledem k odhodlání ruského prezidenta Vladimira Putina pokračovat v této válce - bez ohledu na to, kolik ztrát Rusko utrpí jak z územního hlediska, tak z hlediska ztrát vojáků - stojí za to se ptát, zda má vůbec smysl s Putinem jednat.

Rusko nemá dobré výsledky v dodržování svých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod; země například porušila dohodu Minsk II z roku 2015, která požaduje ukončení bojů na východní Ukrajině, odsun ruských vojsk z této oblasti a navrácení oblasti pod ukrajinskou kontrolu. Moskva tuto dohodu vymazala s tvrzením, že vzhledem k tomu, že do bojů nebyly zapojeny žádné ruské jednotky, nebyla stranou konfliktu.

Putin vykreslil Západ a NATO jako agresory v tomto konfliktu a existenční hrozbu pro Rusko. "Mají jediný cíl: rozložit bývalý Sovětský svaz a jeho základní část - Ruskou federaci," řekl Putin v rozhovoru pro státní televizi Rossija 1. Putin v rozhovoru rovněž prohlásil, že Západ plánuje rozparcelovat Rusko a převzít kontrolu nad jeho přírodními zdroji a také zničit ruský lid.

To také potenciálně otevírá Rusku dveře k použití jaderných zbraní v souladu s jeho doktrínou, která takové nasazení umožňuje v případě existenční hrozby, ať už ze strany jaderných zbraní, konvenčních sil nebo nějaké jiné zbraně hromadného ničení, která ohrožuje existenci ruského státu.

Za tímto účelem Putin opět zvyšuje sázky na jadernou eskalaci, a to jak pozastavením platnosti smlouvy Nový START, tak tvrzením o nasazení nových pozemních systémů strategických jaderných zbraní. Smlouva Nový START byla jedinou zbývající jadernou smlouvou mezi Ruskem a USA; její pozastavení zvyšuje možnost, že by Rusko mohlo obnovit jaderné testy, a zvýšit svůj již tak masivní jaderný arzenál - a to bez kontroly ze strany USA.


Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4550

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2023