Věčný návrat neoliberálního ponižování těch nejchudších

2. 3. 2023 / Pavel Veleman

Stále se opakující model chování politiků podle ideologické mlhy před očima je již fyzicky nesnesitelný. Myšlenková tupost politiků a jejich marketérů, pasivita občanské společnosti, která nenutí politiky se dokázat domluvit i v takto těžkých časech osmnáctiprocentní inflace a obrovského propadu do chudoby celých skupin obyvatel - je skoro 34 let od revoluce tragické selhání občanské společnosti.

Na jedné straně stojí dnes sekta miliardáře Babiše - společně se zdivočelými populisty v opozici.  Na druhé straně mámenaprosto dinosauří, neoliberální pojetí světa, které stále dokola v této zemi od Václava Klause přes Mirka Topolánka, Petra Nečase až k Petrovi Fialovi,  trestá a ponižuje chudé a pomáhá těm bohatým. A zase prohrají svým asociálním chováním příští volby a nastoupí parta B, která se pořád personálně zhoršuje a fašizuje.

Kde jste - všichni Ti skvělí „Chvilkaři pro demokracii" a skuteční demokraté této země“, když se nakládají nesnesitelná břemena pořád jen na ty chudé? Za mne k tomu desítky let jen hanebně mlčíte a necháváte veřejný, občanský prostor obsazovat fašisty a ještě se zoufalým lidem, kteří se nachytají na tyto slova - přihlouple smějete. A tak stále dokola.

Pro mne nejhorší ministr MPSV Jurečka (hned po Jaromírovi Drábkovi v podobné pravicové partě kolem roku 2011 - to snad již nejde nikdy překonat) na jednu stranu nabádá lid český (hlavně důchodce), aby se hromadně  vydali ponížit se na Úřady práce ČR a s lejstry v ruce a tam pak dlouhé hodiny ve frontě přemýšleli nad svojí životní (praktickou) prohrou. Jelikož s heslem "s poctivostí nejdál dojdeš", došli pouze do těchto front na Úřadech Práce ČR. Toto mi neustále líčí ve svých studených bytech při dobré „Jihlavance“ (byla v akci, pane Velemane) třeba pan Josef:

"Proč já, starý blbec jsem v životě "neskákal" s komunisty a potom v kapitalismu nekradl - jako pan Alois, s kterým jsem pracoval a který teď se mi směje do obličeje, když se mu nestačím vyhnout. Jeho kluk je právník, pane Pavle, dnes je to známý majitel exekutorské stáje. A starý Lojza, aby ho dostal tehdy na školu, byl dokonce i konfidentem StB, na mne hlásil taky – jenže koho to dnes zajímá?"

Naprosto nefunkční sociální systém nestačí odbavit ani třetinu žadatelů o příspěvek na bydlení,a tak mají čas lidé jako pan Josef vzpomínat, porovnávat a potom mi smutně vykládat tyto otřesné příběhy. Umí si vůbec pan Jurečka představit, kdyby se na Úřady práce ČR obrátilo i těch zbylých 70 procent občanů, kteří se stydí takto poníženě žebrat? Systém by ihned totálně zkolaboval.

A on hned další den zaútočí zase na ty tzv. "nepřizpůsobivé", kteří prý vysávají český sociální systém - to oni jsou asi viníky státního dluhu a inflace, všichni ti chudáci v azylových domech, v prázdných potravinových bankách, ačkoliv již například Daniel Prokop a další sociologové tento nesmysl vyvrátili. Automaty na nemyšlení a fráze budou však tito politici opakovat již po desítky let.

Jestli někdo v současné době skutečně zneužívá příspěvek na bydlení, jsou to lidé ze sociální bubliny současné vlády. Všichni Ti "chudí vlastníci bytů a domů,", kteří často nutí své nájemníky podepisovat nové nájemní smlouvy ve výši pro ně výhodné, kdy stát bude maximálně platit příspěvek na bydlení jejich nájemníkovi (vlastně oklikou majiteli domu) a on jim bokem třeba 500,- Kč nechá - tak hodní na nás jsou, pane Pavle, říká ironicky můj další klient. Tito milionáři vysávají tento stát jako dojnou krávu více než třicet let, stejně jako pan "desítka, dvanáctka, patnáctka", jak si ve smíchu říkají. Neplatí prakticky daně díky optimalizaci, pomáhají zahraničním vlastníkům, aby stovky miliard korun byly vyvedeny z naší země na dividendách do zahraničí…

Ach můj Bože, přece to všichni vidíme kolem sebe, na každém kroku tyto "obludy" potkáváme, ponižují nás ve svých firmách, ve svých domech, jako zaměstnance, protože nás mají v totální existenční hrsti a oni to moc dobře vědí.

Oni a jejich političtí parťáci mohou vlastně vše - nepokrytě lhát, prosazovat zákony k prospěchu oblud, zvedat si platy o desítky tisíc, šňupat koks ve sněmovně a zneužívat dívky a ženy, ne to si přece nikdo nevšimne, že se tam takové orgie odehrávají – paní předsedkyně sněmovny sedí s touto největší politickou nadějí pravice ve své kanceláři a nic nevidí.

A toto nenažrané panstvo teď ještě přibere na loď viníků inflace a rozmařilosti k "nepřizpůsobivým" chudáky důchodce. Hle, zde jsou, vážení obyvatelé, další škůdci, kvůli kterým máme dluhy. A já s nesmírným smutkem a vztekem sleduji ten politický houf Skopečků, Bartošů, Blažků, Bendů, Fialů, Výborných, Jurečků, Kovářových, jak předhazují mé klienty smečce vlčí, české společnosti - jako viníky krize a inflace.

Ty starší ženy a muži, kteří na rozdíl od většiny politických, restitučních, komunistických a privatizačních šmejdů se v životě živili poctivě, všechny ty skromné paní Marcely, Věry, Boženky nebo Petry, kteří si kazí žaludky levnými, nekvalitními potravinami a ještě mi děkuji, že jsem jim něco sehnal, a odmítají léky kvůli velkým doplatkům, si podle politických pánů a paniček ve sněmovně žijí nad poměry. A divíte se, že se potom stávají v obchodních centrech terčem výsměchu té mladé pakáže, která jim ukáže… To kvůli Vám, báby a dědkové, nebudeme mít na důchody. Nebudeme za Vámi jezdit - Vaši vnuci a vnučky.

Zejména z pirátů a konkrétně z Olgy Richterové, kterou jsem přejmenoval ve včerejší SMS komunikaci na paní Skopečkovou - je mi až nevolno. Někomu se snažíte čtyři roky vysvětlovat praxi sociální práce opravdu v terénu, aby ji převedla do praxe v sociální politice, jelikož ji lidsky věříte. Ona Vám neustále děkuje a prosazuje tzv. „skandinávskou cestu sociální politiky : "Počkejte, pane Pavle, až budu mít možnost změny jako budoucí šéfová MPSV... Všude ji chválíte v sociální oblasti, získáváte pro ni hlasy u svých kolegů a kolegyň… A najednou se politické karty změní a mladá paní poslankyně všechny své sliby popře a je pragmatická, tvrdá - jako kámen. Lhala tehdy mně, nebo lže teď?

Bojím se, že ani ona to neví – prostě politická realita, řekne tak lehce, že se člověku dělá špatně od žaludku. Tak hezké sny v noční sněmovně, paní skautko!