Krajní pravice získává zpět Chile

9. 5. 2023 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty

Gabriel Boric se zapsal do historie, když vyhrál prezidentské volby v Chile. Jako mladý levičák vedl protesty proti vládě. Boric, jehož předci pocházejí z Chorvatska, byl předsedou Federace studentů chilské univerzity a jednou ze symbolických tváří demonstrací mladých Chilanů na obranu vzdělání a za novou ústavu. Současná Magna Charta pochází z roku 1980, z doby diktatury Augusta Pinocheta. Nejmladší prezident v dějinách země proto svolal volby, aby vybral 50 zástupců, kteří mají vypracovat novou ústavu.

 

Boricovy navrhované změny jsou natolik krajně levicové, že se to vymstilo a tradičně konzervativní chilské obyvatelstvo tuto neděli zvolilo většinu poslanců, kteří budou mít tento úkol. Republikánská strana, považovaná za krajně pravicovou a vedená bývalým konzervativním prezidentským kandidátem José Antoniem Kastem, se dostala na první místo s 35,5 % hlasů.


Kastova strana tak získala více než dvě pětiny křesel v Radě. Připočteme-li k tomu hlasy, které získala koalice tradiční pravice Chile Seguro, jež získala 21,1 % hlasů, získaly pravicové strany kontrolu nad projednáváním nového hlavního právního kodexu země. Na druhém místě se umístila Unidad para Chile, levicová koalice chilského prezidenta, s podílem hlasů mírně přesahujícím 28 %. Zbývající hlasy získaly centristické strany.

Ke schválení článků bude potřeba třípětinová většina v Radě. Zvolení členové rady začnou v červnu připravovat nový text na základě návrhu sestaveného 24 ústavními experty, které v březnu jmenoval Kongres. Voliči nový návrh schválí nebo zamítnou ještě letos v prosinci.

Díky 22 zvoleným poslancům nemusí Republikánská strana, která je proti potratům a má protiimigrační diskurs, s nikým vyjednávat, může napsat jakoukoli ústavu a má právo vetovat jakékoli změny.

První přepracovaná ústava byla sepsána převážně levicovými poradci a zaměřovala se na sociální dávky, práva na ochranu životního prostředí, rovnost pohlaví a práva původních obyvatel. Byla považována za jednu z nejpokrokovějších ústav na světě, ale pro mnoho voličů byla příliš polarizující a proces se utápěl v kontroverzích.

Boric, který se ujal úřadu v březnu, se dostal k moci na vlně optimismu spojeného s reformami. Od té doby však jeho hodnocení prudce kleslo, a to v souvislosti s potížemi, s nimiž se potýká chilská ekonomika, a s tím, jak se hlavním problémem voličů stala rostoucí kriminalita. Tradiční strany chilské levice, jako je Radikální strana, Křesťanská demokracie nebo Strana pro demokracii - které dominovaly politické scéně po návratu k demokracii po Pinochetovi (1973-1990) - byly z Rady vynechány.

Otázka práv transsexuálů se podobně jako jinde v západním světě stala jedním z bolavých míst, která spojují lidi na straně krajní pravice. Rozvášněné diskuse o tom, jaký věk je vhodný - pokud vůbec nějaký - pro to, aby lidé, kteří se cítí být narozeni s nesprávnými genitáliemi, začali s hormonálními substitucemi a/nebo operacemi, využila krajní pravice k zastrašování obyvatelstva proti levici. Podle očekávání voličům sdělili, že jim stát může odebrat děti, pokud rodiče nebudou souhlasit s přáním syna či dcery změnit si pohlaví, a další přehnaná a falešná tvrzení, tak typická pro krajně pravicové populisty po celém světě.

Rozdíl mezi běžnými volbami a těmito volbam: tyto budou mít dopady, které přesahují čtyřleté mandáty, které politici obvykle mají. Vtiskne do ústavy země řadu vektorů, které mohou zablokovat a zmařit sociální dávky (Chile je již nyní latinskoamerickou zemí s nejmenšími sociálními dávkami), rovnost pohlaví, bezplatné zdravotní služby a další základní práva.

Rada zvolená v neděli dostane k posouzení a k úpravám návrh, který již dříve připravili odborníci a který obsahuje 12 základních principů, jež nelze měnit, jako například ten, který zakládá Chile jako tržní ekonomiku.

Nehledě na amorální zastrašovací taktiku používanou populisty, nepochopení levice pro to, jak citlivé jsou některé otázky pro věřící voliče, všude nahrává popularitě krajní pravice. Pokud levice nenajde populárnější témata, za která by mohla bojovat, jsme odsouzeni k tomu, abychom se stali obětí politiky strašení.

1
Vytisknout
4290

Diskuse

Obsah vydání | 11. 5. 2023