Německo: Tajné zprávy dokumentují kontakty Moskvy se spolupracovníkem krajně pravicové AfD

7. 8. 2023

Dva dny po příletu na ruské letiště Vnukovo kontaktoval Vladimir Sergijenko záhadnou osobu. "Jsem v Moskvě," napsal jeden březnový pátek proruský aktivista, který je také zaměstnancem německého poslance z krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). "Sejdeme se příští týden," odpověděl jeho kontakt.

Když se Sergijenko následující měsíc vrátil do ruského hlavního města, znovu napsal svému kontaktu. Domluvili se, že se sejdou ve 3 hodiny v kavárně. Sergijenko se dotázal kontaktu, zda by mu měl objednat dezert, než dorazí na schůzku. "Ne, dám si čaj," odpověděl kontakt.

Výměna názorů, napsaná v ruštině, je součástí záznamu, který obsahuje Sergijenkovy e-maily, dokumenty a zprávy. Dokumenty unikly do DER SPIEGEL a investigativní platformy The Insider.

Na první pohled se komunikace jeví jako neškodné žertování mezi známými. Zanedlouho se však začnou objevovat formulace, které mohou považovat za zajímavé i západní zpravodajské agentury. "Stalo se něco z hlediska aktivních opatření?" zeptal se tajemný kontakt o několik týdnů později. "Není to snadné, ale dostáváme se tam," odpověděl Sergijenko.

"Aktivní opatření" je termín, který Rusko používá pro tajné pokusy ovlivnit politiku jiných zemí prostřednictvím dezinformací, propagandy a dalších nečestných metod od sovětských časů. A přesně takový druh operace je popsán v dokumentech dodaných DER SPIEGELu. Naznačují, že cílem bylo Německo.

Dokumenty naznačují, že Sergijenko spolu se členy parlamentní skupiny AfD v Berlíně zjevně připravoval právní stížnost proti německým dodávkám zbraní na Ukrajinu – a doufal v ruskou pomoc. V jeho poselstvích se také uvádí, že by byla vítána i "finanční podpora". Cíl akce je v dokumentech jasně uveden: "Práce vlády má být ztížena. Je to oboustranně výhodná situace." I kdyby žaloba neuspěla, německé dodávky tanků by se podle něj mohly zpozdit o měsíc nebo dva.

Bylo by snadné odmítnout zprávy vyměňované mezi Sergijenkem, který žije v Berlíně, a jeho moskevským kontaktem jako nějaký druh bláznivé fantazie, kdyby nebylo skutečnosti, že AfD učinila nápadně podobný krok jen o čtyři měsíce později. 4. července podala parlamentní skupina krajně pravicové strany stížnost na vládu u Spolkového ústavního soudu.

AfD svůj krok odůvodnila tím, že vláda nikdy neměla dodávat tanky a další válečnou techniku na Ukrajinu bez souhlasu spolkového parlamentu, Bundestagu. Poslanec AfD Stephan Brandner na speciálně naplánované tiskové konferenci označil postup vlády za "vysoce problematický". Pravidlem v minulosti podle něj byly "žádné dodávky zbraní do válečných a krizových zón". Vedle něj seděl právník Ulrich Vosgerau, který zastupuje poslaneckou skupinu AfD v případu před německým nejvyšším soudem.

I když v životě určitě existují náhody, tato by byla docela velká.

Incident také vyvolává vzpomínky na podobný případ: Před lety na sebe upozornil mladý politik AfD Markus Frohnmaier kvůli úzkým vazbám na Rusko Vladimira Putina. DER SPIEGEL a další média informovala o dokumentech moskevského mocenského aparátu, které naznačují, že Rusové do něj ve volebním roce 2017 vkládali velké naděje. "Budeme mít svého vlastního absolutně kontrolovaného poslance v Bundestagu," stálo v jednom dokumentu. Další dokument, který se dostal do rukou evropské zpravodajské služby, požadoval "materiální a mediální podporu" pro Frohnmaierovu volební kampaň z Moskvy. V té době politik AfD popřel, že by obdržel jakoukoli pomoc z Ruska, a řekl, že nemá žádné vysvětlení pro kompromitující formulace. Poslancem Spolkového sněmu je dodnes.

Vyšetřování Sergijenkova případu ze strany SPIEGELu nyní znovu vyvolává otázku, zda se AfD dobrovolně stala Putinovým nástrojem. Pokud by krajně pravicová skupina skutečně získala podporu od Moskvy pro svou žalobu – ve formě nápadů nebo finanční pomoci – představovalo by to novou dimenzi blízkosti k Rusku. A to by znamenalo, že AfD dovolila, aby se zapojila do vlivové operace, jejímž cílem je poskytnout Rusku výhodu ve válce, kterou vede v rozporu s mezinárodním právem.

Strana by byla nakonec odhalena jako to, za co ji mnozí už dlouho považovali: Jako trojský kůň Moskvy.

Celý text v angličtině: ZDE