Bukele: Já jsem zákon, já jsem stát, stát jsem já!
6. 2. 2024 / Fabiano Golgo
čas čtení
4 minuty
Nayib
Bukele byl znovu zvolen prezidentem Salvadoru více než 85 procenty
hlasů a byl zvolen i do kongresu ve volbách s jediným protikandidátem. Je tedy
novým absolutistickým králem této nejmenší země Střední Ameriky, která
je však jedním z největších "vývozců" imigrantů do Spojených států.
Bukele je největším nebezpečím pro levici nejen na svém kontinentu, ale
na celém světě, pokud experiment s absolutistickou, vězeňskou vládou
bude i nadále přinášet ovoce.
Ke
zděšení nevládních organizací a ochránců lidských práv zatkla policie
na začátku jeho prvního funkčního období během pouhých několika dnů více
než 70 000 lidí, kterým se začalo přezdívat salvadorský masakr svatého
Bartoloměje, kdy byl každý mladý člověk s tmavou pletí, tetováním nebo
piercingem brutálně odveden do vězení, kde většina z nich stále čeká na
soud a nikdy se nedočkala rozhodnutí soudce, zda bylo jejich zatčení
založeno na důkazech o jejich účasti ve zločineckých skupinách. Doposud
bylo propuštěno více než 7 000 lidí, kteří mohli prokázat svou nevinu,
což znamená, že mnoho dalších je stále ve stejně hrozné situaci, kdy
jsou zavřeni v přeplněných věznicích a zachází se s nimi jako se zvířaty
v zajetí třetího světa.
Je pravda, že
Salvador žil v neúnosné míře násilí a kriminality. Obyvatelé žili ve
stavu neustálého nebezpečí, s nejvyšším počtem vražd na planetě, a dnes
se to všechno změnilo. Země se nestala oázou bezpečí a zločinnost
nezmizela, ale dosáhla nejnižší úrovně mezi latinskoamerickými zeměmi,
které jsou hájemstvím násilí a těžké kriminality. Jak řekl sám Bukele ve
svém vítězném projevu: "Jestliže jsme překonali rakovinu s metastázami,
kterými byly gangy, teď se jen musíme zotavit a být tím, kým jsme
vždycky chtěli být."
Tento projev samozřejmě
zní dobře, jako všechny populistické projevy, ale skutečnost je
složitější. Rakovina byla sice na chvíli zastavena, ale často se vrací.
Populisté a jejich fanoušci nechápou, že zločinnost lze jen málokdy
zastavit pouhou represí. Samozřejmě, že represivní policejní akce jsou
stejně nezbytné jako úklid domu. Ale švábi se vždycky vracejí, takže dům
je třeba udržovat v čistotě, pokud chcete, aby jich ubývalo. Jinými
slovy, kriminalitu, a to obzvláště na úrovni Latinské Ameriky, nikdy
nezlikvidujete pouze policií. Je třeba řešit chudobu.
Bez
vzdělání, které by sloužilo nějakému účelu, bez pracovních
příležitostí, ať už s policií, nebo bez ní, bude kriminalita vždy
narůstat. Chudí musí každý den jíst a neexistuje žádný zákon, bible,
autorita ani morálka, které by zabránily zoufalému účinku každodenního
hledání způsobů, jak přežít, a bez práce není cesty, je jen zločin.
Salvador
se také stal první a jedinou zemí, která přijala bitcoin jako oficiální
měnu vedle amerického dolaru, který již nahradil místní měnu. Plán
nevyšel a kryptoměnu používá méně než 25 procent obyvatel.
Nic
z toho není pro ustrašenou společnost důležité. Demokracie je pro ty,
kteří mají dost jídla a nebojí se smrti, když vyjdou do ulic. Bukele
také tvrdí, že Salvador nikdy nebyl demokracií, alespoň prý teď není
gangokracií.
Otázkou je, zda toto
represivní opatření bude stačit k tomu, aby obyvatelstvo skutečně
vzkvétalo, bez překážek extrémní kriminality minulých let. Země je velmi
malá a její ekonomické možnosti jsou velmi omezené.
Bukele
má však v zemi s většinovým venkovským obyvatelstvem, které je sotva
gramotné, image moderního muže s vlasy vždy ulízanými dozadu s množstvím
gelu a oblečeného jako metrosexuál nebo mocný gangster z filmu Martina
Scorceseho nebo s čepicí otočenou dozadu jako strýc, který se snaží být
mladý.
Je jako kreslený superhrdina. Pohledný,
teprve dvaačtyřicetiletý, moderní, bohatý - všechno, co by si od něj
obyvatelstvo přálo. Prezident, který se dá instagramovat. Ale život na
Instagramu vždy vypadá lépe než ve skutečnosti.
6793
Diskuse